Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bitcoin and the world-systems theory: the case of El Salvador
Černý, Ondřej ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přijetím Bitcoinu jako zákonného platidla v Salvadoru a následnými reakcemi mezinárodního společenství, zejména Spojených států a Mezinárodního měnového fondu. Na příkladu Salvadoru se práce snaží zkoumat širší fenomén týkající se Latinské Ameriky a potenciálu Bitcoinu být klíčem k pozitivní socioekonomické transformaci regionu. Teoretická část práce se kromě teorie světových systémů navržené Immanuelem Wallersteinem zabývá koncepty dolarizace a bitcoinizace. Následně práce aplikuje tyto teorie na konkrétní skutečnosti a provádí jejich analýzu. Časový rámec tohoto výzkumu zahrnuje období od září 2021, kdy byl Bitcoin v Salvadoru oficiálně přijat jako zákonné platidlo, do konce roku 2022.
Does the Eurozone crisis bring similar effects to the economic growth of peripheral countries of EU? A research to investigate effects of the Eurozone crisis on the economic growth of the Eurozone peripheral countries and the non-Eurozone CEE countries
Li, Peiwei ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Akdogan, Idil (oponent)
Peiwei Li Abstraktní: Tento dokument má prozkoumat, zda krize v eurozóně přináší podobné účinky jako hospodářský růst dvou skupin periferních zemí EU, včetně zemí PIIGS a CEE. Řecko, Irsko a Portugalsko ze skupiny PIIGS; a Česká republika, Maďarsko a Polsko ze skupiny CEE jsou v této práci vybrány jako zkoumané země. Aby bylo možné kvantifikovat, jak krize v eurozóně ovlivňuje hospodářský růst těchto dvou skupin zemí, využívá tento výzkum statistický software STATA k provozování panelového regresního modelu s pevně stanovenými efekty podle země a času. Použitá data panelu obsahují vybrané ukazatele šesti zkoumaných zemí v období 2004-2018. Mezi indikátory, které mohou ovlivnit ekonomický růst zemí během krize v eurozóně, patří zůstatek na běžném účtu, příliv PZI, dluh, vývoz a nezaměstnanost. Kromě generování celkových výsledků pro všech šest zemí v letech 2004-2018, tento dokument vytváří figurínu proměnné "eurozóna", která rozděluje zkoumané země do dvou skupin. Proto porovnává výsledky každé skupiny. Období výzkumu je rovněž rozděleno do tří fází: 2004-2008, 2009-2013 a 2014-2018, které představují období před krizí, období krize a období po krizi. Rozdělená období se používají k rozlišení účinků krize. Na základě výsledků dochází k závěru, že dopady evropské dluhové krize na obě skupiny zemí jsou...
Územní polarita socioekonomické diferenciace Španělska
RAUSCHER, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Španělska, která je sledována na základě ukazatelů rozdělených do tří skupin: ekonomické, sociální a politicko-kulturní. Hlavním cílem práce je provedení syntézy socioekonomické polarity vytvořením dvou pólů odlišné rozvojové úrovně, jádra a semi-periferie. Součástí syntézy jsou i popis hlavních determinantů vzniku disparit a specifika polarizace španělského prostoru. Práce je v analytické části doplněna mapovými výstupy jednotlivých indikátorů a v závěrečné syntéze pak vlastní územní polaritou, dělící Španělsko na vyspělejší a zaostávající část.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.