Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Efekt akutní spánkové deprivace v rozdílných světelných podmínkách na kvalitu zotavovacího spánku
Zeithamlová, Barbora ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Spánek je regulován homeostatickým a cirkadiánním procesem. Cirkadiánní proces je řízen vnitřními biologickými hodinami, které se pravidelně synchronizují s vnějším světem pomocí tzv. zeitgeberů. Nejdůležitějším zeitgeberem je pro člověka světlo, proto nesprávné časování světelných signálů může vést k desynchronizaci vnitřních hodin a narušení spánku; to však závisí na intenzitě a spektrálních vlastnostech světla. Tlumené červené světlo by v nočních hodinách do spánkové regulace výrazně zasáhnout nemělo, bílé světlo s vyšší intenzitou by však mohlo. Tento typ světla se přitom běžně využívá, když lidé přes noc zůstávají vzhůru a prodělávají tím akutní úplnou spánkovou deprivaci. To může potenciálně vést k narušení kompenzačních mechanismů následného zotavovacího spánku. Rozhodli jsme se proto ověřit, zda a případně jak mohou rozdílné světelné podmínky během spánkové deprivace ovlivnit podobu zotavovacího spánku. S časovým odstupem jsme podrobili 12 zdravých unifikovaných dobrovolníků dvěma akutním úplným spánkovým deprivacím; jedna proběhla za běžného bílého osvětlení, druhá za tlumeného červeného světla. Pomocí polysomnografie jsme poté zjistili hodnoty spánkových parametrů obou zotavovacích spánků a porovnali je. Ukázalo se, že spánek po spánkové deprivaci v konstantních temnostních podmínkách byl...
Vliv spánku na svalovou hypertrofii
Toušková, Barbora ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Spánek představuje jeden ze základních aspektů lidského života a zdraví a ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně svalové hypertrofie. Spánek je řízen mnoha vnějšími i vnitřními stimuly jako je kupříkladu cirkadiánní rytmus, tělesná teplota, exprese genů a syntéza hormonů a neurotransmiterů například melatoninu nebo adenosinu. Svalová hypertrofie je komplexní proces zvětšování svalových vláken, který je spojen s mnoha metabolickými procesy a signálními dráhami mezi které patří IGF-1-PI3K-Akt-mTOR a je korigována hormony jako jsou například testosteron, GH nebo myostatin a activin. Většina těchto hypertrofických činitelů je blízce spojena s kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem. Nedostatek spánku, tedy spánková deprivace, negativně ovlivňuje téměř všechny procesy účastnící se svalové hypertrofie a v dlouhodobém měřítku způsobuje naopak ztrátu svalové hmoty. Klíčová slova Spánek, cirkadiánní rytmus, melatonin, svalová hypertrofie, Akt, mTOR, spánková deprivace
Cirkadiánní regulace tělesné teploty
Knobloch, František ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá tématem cirkadiánního řízení tělesné teploty, což je klíčový aspekt pro pochopení časové regulace organismu a jejího vlivu na fyziologické procesy. Teplota je silný signál, který je pod přísnou kontrolou termoregulačního systému, který velmi efektivně brání větším výkyvům i v nestandardních podmínkách. Přestože denní rytmus v tělesné teplotě osciluje ve velmi úzkem rozmezí, jedná se o důležitou informaci pro všechny buňky našeho těla, která přispívá k jejich koordinovanému fungování. Práce syntetizuje dostupné poznatky o tom, jakým způsobem cirkadiánní systém tvoří tento rytmus a jakým způsobem teplota a faktory, které tělesnou teplotu ovlivňují, mohou naopak vstupovat do časové regulace našeho organismu. Cílem je přispět k lepšímu porozumění dynamiky mezi cirkadiánním systémem a termoregulací a poukázat na množství obousměrných propojení, které mohou mít přesah do nespočtu dalších fyziologických procesů.
Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře
ŠEDIVÝ, Martin
Téma bakalářské práce je ,,Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře". Většina záchranářů si ani nemusí uvědomovat, jak velkou oběť přináší tím, že vykonávají toto náročné povolání. Jedná se o velice úctyhodnou práci, která je zatížena obrovskou dávkou stresu a náročným pracovním režimem. Kombinace těchto dvou nepříznivých faktorů může mít po delší době negativní dopad na zdraví záchranářů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu cirkadiánní rytmus, spánkem a jeho strukturou, výživou, pohybovými aktivitami, modrým světlem, kofeinem, zdravotními komplikacemi, které jsou výsledkem narušeného cirkadiánního rytmu a vlivem cirkadiánní rytmicity na efektivitu práce. Výzkumná část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 12 informantů, kteří jsou zaměstnáni na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Každému informantovi byly položeny stejné otázky, které byly následně vyhodnoceny technikou kódování a byly rozděleny do několika kategorií a podkategorií. Hlavní témata pro zodpovězení cíle práce byly zdravotní komplikace směnného provozu, adaptace na směnný provoz, zásady správného stravování a spánkové návyky. Z výzkumu vyplynulo, že cirkadiánní rytmus práci zdravotnického záchranáře ovlivňuje, ale je to velice individuální a na každého záchranáře to působí odlišným způsobem. Na střídající se nepravidelné směny je obtížné si zvyknout a práce v noci není z fyziologického hlediska ideální. Většina záchranářů nám potvrdila v nočních hodinách nižší výkonnost při práci a delší reakční dobu. Dále noční směny negativně ovlivňují zdravotní stav pracovníků a po letech se mohou vyskytnout zdravotní komplikace, které záchranáři nemusí dovolit nadále vykonávat svou práci tak kvalitně jako dříve.
Zlín FCK Technology
Morávek, Jakub ; Kudla, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem bytového domu na území Malenovic u Zlína, kde má na pozemku současné Malenovické pily ležící v těsné blízkosti čtyřproudé komunikace vzniknout nový bytový komplex. Koncepce tohoto návrhu je založena na podrobném zkoumání lidských cyklů a jejich vlivu na člověka v každodenním životě ve vztahu k architektuře. Od cyklu životního přes roční a zejména pak cyklus denní, odborně označovaný jako cirkadiánní rytmus. Stavba svým myšlenkovým konceptem, orientací na světové strany, zónováním bytu a také tvarovým řešením reaguje na potřeby člověka z pohledu světelného komfortu a zároveň řeší co největší efektivitu použitých technologií právě v souvislosti se světelnou pohodou, tvarové řešení vytváří na úrovni teras také podmínky pro setkávání širokého spektra obyvatel domu, vytváří diverzitu. Snižuje potřebu dosvětlovat prostor během dne umělým osvětlením a po setmění řeší umělé osvětlování s ohledem na lidské zdraví, čímž zároveň snižuje i spotřebu energie.
SPANÍ VENKU
Bendák, Jan ; Tomalík, Michael (oponent) ; Tobola, Ondřej (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivy, působícími na člověka při pobytu ve venkovním prostředí a jejich dopady na náš denní rytmus. Blíže se zaměřuje na rituál spaní venku. Snaží se o přirozené pochopení zákonitostí přírody skrze vystavení se vlivům, které na nás každodenně účinkují pod širým nebem. Roční období, počasí, světlo a další faktory jsou pro práci určujícími prvky, o které se opírá. Výsledkem pochopení a spojení těchto principů jsou venkovní struktury určené pro přespávání skupin či jednotlivců. Objekty by měly sloužit jako platforma pro vznik komunity, která bude tyto principy dále autonomně rozvíjet. Práce představuje pozitiva spaní venku, vymezit se vůči trendu neustále se zrychlující doby a poskytnout příklad, jak se pomocí vnímání přírody s touto tendencí vypořádat.
Osvětlení s proměnným spektrálním složením a jeho vliv na fyziologické funkce člověka
Hanák, Petr ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem světla na člověka a konkrétně vlivem na fyzický výkon. Cílem práce bylo navrhnout vhodnou testovací metodu pro ověření vlivu světla na fyzickou aktivitu člověka. Dále prověření navržené metody v laboratorních podmínkách a vyhodnocení získaných dat a posouzení vlivu světla na fyzickou výkonnost člověka. Za tímto účelem byla navržena měřící metoda, dle které bylo změřeno několik osob za dvou odlišných světelných podmínek. Měření naznačuje, že osvětlení s vyšší intenzitou a spektrálním složením zahrnující krátké vlnové délky vede ke zvýšení fyziologické aktivity organismu a tím k potenciálnímu snížení fyzické výkonosti.
Osvětlování s ohledem na biologické funkce
Němec, Jiří ; Štěpánek, Jaroslav (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Práce shrnuje základní světelně technické parametry, principy vizuální a nevizuální fotorecepce a dopady osvětlení na organismus. Několik kapitol je zaměřeno na mechanismus, jímž světlo ovlivňuje hladinu hormonů a cirkadiánní rytmus organismu. V návaznosti na osvětlovací soustavy je zvážen také dopad elektromagnetického záření, spojeného s jejich ovládáním, na organismus. Stručně popsány jsou nabízené systémy zakládající na chytrých LED zdrojích nebo na chytrých vypínacích prvcích. Výsledkem práce je zvolení řešení nejvíce odpovídajícího původním požadavkům zadavatele.
Vliv modrého světla na lidský organismus
Dvořák, Petr ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce vysvětluje pojem „modré světlo“. Zabývá se zdroji modrého světla a účinky tohoto typu elektromagnetického záření na lidský organismus. Pozornost je věnována především problémům, které může modré světlo způsobit. Největším nebezpečím je desynchronizace cirkadiánního rytmu a fotochemické poškození sítnice – fotoretinitida („blue light hazard“). Jsou zde popsány základní principy fungování biologických pochodů a zrakového systému, které jsou řízeny vlastnostmi dopadajícího světla na sítnici lidského oka. Ve druhé polovině práce jsou sepsány základní informace o umělých zdrojích modrého světla běžně se vyskytujících v domácnostech a v průmyslu. Po změření těchto zdrojů a následném zpracování jsou na konci práce uvedena jejich elektromagnetická spektra a jsou zde porovnány z hlediska cirkadiánních účinků.
Vliv vybraných faktorů na spánek
Brožová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá faktory, které mohou ovlivňovat lidský spánek. Práce pojednává o vlivu stresu, počasí, kofeinu, teploty místnosti a osvětlení na lidský spánek. Část práce je věnována osvětlení – jeho vývoji, rozdělení a jeho správnému použití v interiéru. Dále je v práci pojednáváno o spánku, jeho významu, fázích a možných spánkových poruchách, které mohou být mimo jiné způsobeny světlem, které narušuje cirkadiánní rytmus. Další sekce této bakalářské práce se zabývá vlivem umělého a přirozeného světla na spánek. Popisuje jak jeho negativní, tak i pozitivní účinky na organismus. Z těchto poznatků vychází návrh lůžkového nábytku s integrovaným osvětlením. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická je zaměřena na vliv vybraných faktorů na spánek, praktická řeší vlastní návrh lůžkového nábytku s integrovaným svítidlem a měření kvality spánku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.