|
|
Vliv železa a jeho bioakumulace v sinici Spirulina a mikrořase Chlorella
Koláčková, Kristýna
Železo je mikroprvek hrající klíčovou roli v řadě metabolických drah důležitých pro všechny živé organismy. Nedostatek železa je jedním z nejrozšířenějších problémů lidské výživy. Za účelem možného využití Spiruliny a Chlorelly jakožto doplňků stravy pro lidi trpící sideropenickou anémií z nedostatku železa byl zkoumán vliv různých koncentrací železa v médiu (0 mg/l, 5 mg/l a 10 mg/l) na jeho množství v biomase. Optimální množství Fe2+ v médiu bylo zjištěno použitím spektrofotometrického stanovení optické hustoty (OD) a obsahu železa v biomase Arthrospiry maximy a Chlorelly vulgaris, který byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií (AAS). Expresní analýza, provedena u modelového organismu s osekvenovaným celým genomem, Chlamydomonas reinhardtii, odhalila efekt zvolených koncentrací Fe2+ na geny regulační dráhy oxidačního stresu. Z výsledků uvedených analýz vyplývá, jaké jsou optimální hladiny železa pro růst studovaných organismů a jeho akumulaci v nich. Byl tak objasněn vliv železa ve zvolené formě, jeho asimilace i bioakumulace v sinici Spirulina a mikrořase Chlorella.
|
|
|
Effects of chronic exposure to low-dose ionizing radiation on Chlorella vulgaris
Mikša, Lukáš
Ionizující záření je jedním ze základních abiotických stresových faktorů, které neustále působí na život na naší planetě. Téma účinků vysokých až extrémně vysokých dávek ionizujícího záření na živé organismy je obecně poměrně dobře prostudováno, ale málo se ví o vlivu nízkých dávek ionizujícího záření na živé organismy, zejména pokud jde o mikrořasy, které jsou nejen důležitou součástí vodních ekosystémů na naší planetě, ale v současné době slouží také jako perspektivní plodina budoucnosti, která může hrát zásadní roli v kosmickém zemědělství, kde je radiační pozadí výrazně vyšší než průměrné radiační pozadí na Zemi. Byla provedena řada experimentů, jejichž cílem bylo studovat dlouhodobé účinky zvýšeného přírodního ionizujícího záření s využitím kultivačních nádob s radioaktivními minerály, které vyzařují převážně low-LET záření (β a γ). Cílem bylo vyhodnotit dlouhodobý účinek na kultury mikrořas po 4 týdnech kultivace při konstantním ozáření. Chronické ozařování vyvolalo radiační adaptivní reakci připomínající radiační hormezi. Ozářené mikrořasy vykazovaly vyšší životaschopnost a akumulaci biomasy než kontrolní skupina. Kromě toho bylo zjištěno, že po 14 dnech ozařování se významně snížila hladina prolinu, zatímco obsah flavonoidů se zvýšil.
|
|
|
Continuous electrocoagulation of Chlorella vulgaris in a novel channel-flow reactor
Lucáková, Simona
In our laboratory, we employed an electrocoagulation process with iron sacrificial anode leading to the separation of Chlorella vulgaris cells with high efficiency and at the same time acceptable low contamination of separated biomass by iron. Comparing to only centrifugation, the total energy costs of harvesting using electrocoagulation as a pre-concentration step prior to centrifugation were reduced by more than 80%. After extensive study of the influence of relevant process parameters.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Vliv nanočástic na produkci karotenoidních a polyfenolických látek u Chlorella vulgaris
Zronková, Veronika
Mikrořasy jsou čím dál více zapojovány do jídelníčku díky svým blahodárným účinkům na lidské zdraví a z tohoto důvodu jsou stále více studovány. S dnešní dobou souvisí také rozvíjející se věda nanotechnologií. Nežádoucí vlivy nanočástic oxidu měďnatého (CuO) přitahuje v dnešní době stále více pozornost. Jelikož také roste poptávka po fosilních palivech, a zároveň vzrůstá množství CO2 v ovzduší, mohly by mikrořasy díky svému rychlému růstu v budoucnu sloužit jako obnovitelné zdroje paliv. V diplomové práci jsem se zabývala množstvím karotenoidních a polyfenolyckých látek v řase Chlorella vulgaris po působení CuO nanočástic. Experimentální část shrnuje výsledky, že CuO nanočástice způsobily pokles chlorofylu a u koncentrace 25 mg/l CuO nanočástic až o 60 %, dále došlo významně k poklesu chlorofylu b a karotenoidů. Hladina polyfenolů aflavonoidů byla v biomase změněna minimálně. Naopak s použitím vzrůstajících koncentrací CuO nanočástic jsem pomocí SPOT testu zjistila zvyšování množství biomasy v řase. U vybraných sekundárních metabolitů došlo k významným změnám. Největší statisticky významný (p<0,01) vzrůst množství u koncentrace 5 mg/l (1,08 ± 0,05 µg/g sušiny) byl zaznamenán u pOHbenzaldehydu, kde nastal nárůst vzhledem ke kontrole o 42 %. Naopak rapidní pokles byl zaznamenán u koncentrace 25 mg/l, (0,06 ± 0,04 µg/g sušiny).
|
|
|
Electrocoagulation of Microalga Chlorella vulgaris.
Lucáková, Simona
This study is focused on harvesting of Chlorella vulgaris, well-known microalga with wide range of use in nutrition and health care. Harvesting (separation of cells from a culture medium) is an important part of the production process. It was estimated that approximately 30% of the production costs is the cost of biomass separation. Harvesting densities of photoautotrophic microalgae are relatively low (the final dry biomass concentrations usually vary in range 0.5–3 g/L). Centrifugation is the most frequently used method of harvesting, but it is economically inefficient due to its high process cost.
Plný text: PDF
|
|
|
Koagulace rozdílných typů látek ze sinic a řas
Novotná, Kateřina ; Načeradská, Jana ; Barešová, Magdalena ; Janda, V. ; Pivokonský, Martin
Příspěvek se zabývá charakterizací a koagulací rozdílných typů látek produkovaných fytoplanktonem (algal organic matter - AOM), zejména jejich neproteinovou složkou, tvořenou sacharidy aj. Tyto látky byly získány z celulárního organického materiálu zelené řasy Chlorella vulgaris. Při koagulaci neproteinových AOM byla testována dvě různá koagulační činidla na bázi hliníku (síran hlinitý - SH a polyaluminiumchlorid - PACI). Nejúčinnější koagulace bylo v obou případech dosaženo v oblasti kolem neutrálního pH (7,1-7,5 a 7,6-8,0 při použití SH a PACI, resp.), přičemž byly zapotřebí poměrně vysoké dávky činidla (8 a 10 mg.L-1 Al, resp.). I při optimalizovaných podmínkách koagulace však bylo odstraněno max. cca 20% neproteinových AOM. Vhodné podmínky, účinnost i mechanismy koagulace neproteinové složky se značně liší od těch pro AOM peptidy/proteiny, což souvisí s rozdílnými vlastnostmi daných skupin látek (distribuce molekulových hmotností, množství a charakter povrchových funkčních skupin atd.). Pro účinnou optimalizaci koagulace je tedy rozhodující nejen koncentrace, ale právě i charakter AOM.
|
|
|
Vliv zkrmování řas na vybrané kvalitativní ukazatele mléka malých přežvýkavců
Novotná, Klára ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Významnou předností kozího mléka v porovnání s mlékem kravským je mléčný tuk. Výhodou mléčného tuku koz je jeho lepší stravitelnost, která je způsobená menší velikostí tukových kapének. Také je bohatý na obsah nižších nasycených mastných kyselin (kyselina kapronová, kaprylová a kaprinová), které ovlivňují výrobu i zpracování mléka a zároveň způsobují specifické aroma kozího mléka a mléčných výrobků. V posledních letech je předmětem mnoha studií možnost navýšení obsahu dalších zdravotně prospěšných mastných kyselin v kozím mléce jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA) a dále omega-3 a omega-6 polyenové mastné kyseliny. Výživa zvířat je významný faktor, jak lze docílit takových změn v profilu mastných kyselin mléčného tuku. Pro tyto účely je možné využít jako aditiva některé druhy řas, které jsou zdrojem nutričně cenných lipidů s vysokým obsahem polyenových mastných kyselin a to zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Schopnost měnit složení kozího mléčného tuku, tak představuje možnost pro rozvoj nových produktů, tzv. funkčních potravin, jako jsou mléko a mléčné výrobky obohacené o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má přídavek vybraných řas (Chlorella vulgaris a Japanochytrium sp.) na produkci mléka a zastoupení jednotlivých složek mléka se zaměřením na složení mléčného tuku a profil mastných kyselin v kozím mléce. Pozornost byla věnována snížení podílu nasycených a zvýšení podílu nutričně prospěšných nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 polynenasycených mastných kyselin.
|
|
|
Effect of Microalgae Cell-Disruption Method on Extraction Yield of Fatty Acids
Rousková, Milena ; Sobek, Jiří ; Maléterová, Ywetta ; Kaštánek, František ; Šolcová, Olga
Freshwater algae are a source of unsaturated fatty acids, essential for healthy development of the human body. Green microalga chlorella vulgaris was selected for laboratory extraction of the lipid fraction, especially with regard to the content of fatty acids. Owing to that microalgae consist of individual cells surrounded by the thick cell walls, several cell-disruption methods were applied to increase the lipid extraction efficiency. The concentrated algal biomass suspension was disrupted using methods as follows: drying, lyophilisation, microwave treatment, sonication and high-pressure shock. Mild extraction conditions (room temperature, absence of light, environmental friendly solvent system) were applied.
Plný tet: SKMBT_C22014092610180 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
host ::
RSS.