Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Ověření autenticity pozůstatků léčivých přípravků z 18. století s obsahem jalovce nebo lékořice
Lener, Tomáš ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Metodou HPLC-MS byly analyzovány tři historické zbytky farmak z18. století sobsahem jalovce (Rob juniperi, Lignum juniperi) nebolékořice(Pulvis radicis liquiritiae) apomocíchemotaxonomickéhopřístupubylaověřována jejich autenticita. Zdrojem chemotaxonomických markerů byl novodobý referenční materiál, ze kterého byla provedena i replikace vzorku Rob juniperi podle dvou dobových receptur. HPLC-MS metoda poskytla dobré výsledky, ale ukázala senedostatečnouproanalýzuvzorkuLignumjuniperi,aprotobyljalovcovýmateriálanalyzovánimetodouGC-MS,která už dostatečný důkaz o autenticitě obou jalovcových vzorků poskytla. Metodou HPLC-MS byl v jalovcovém materiálu poprvé identifikován viridiflorin heptosid, pro který byla, podobně jako pro pět markerů lékořice, naměřena ESI fragmentačníspektraabylnavrhnutjejichmožnýfragmentačnímechanismus.Nazákladězískanýchvýsledkůlzepotvrdit přípravuhistorických vzorků zuvedených rostlin. Klíčová slova: HPLC-MS, GC-MS, chemotaxonomie, jalovec, lékořice, tandemová hmotnostní spektrometrie, viridiflorin
Analýza sexuálního feromonu ovocných mušek rodu Ceratitis fasciventris, Ceratitis anonae a Ceratitis rosa
Faťarová, Mária ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Rezek, Jan (oponent)
Vrtulovité mouchy Ceratitis fasciventris, Ceratitis rosa a Ceratitis anonae jsou polyfágní zemědělští škůdci afrického původu. Jejich chování je značně ovlivněno feromony. Chemická komunikace hmyzu je druhově specifická a představuje taxonomickou i reprodukční bariéru. Taxonomie této skupiny vrtulí (tzv. Ceratitis FAR komplexu) je dosud neujasněná a pro její objasnění jsou vyvíjeny nové chemické a genetické metody. Pro studium komplexních směsí těkavých látek emitovaných samci tří výše uvedených druhů vrtulí byla použita metoda dvourozměrné plynové chromatografie s hmotnostně- spektrometrickou detekcí. Z identifikovaných složek bylo 23 látek společných pro nejméně dva druhy, z toho 11 látek bylo společných pro všechny tři studované druhy, z toho 4 látky vykazovaly antenální aktivitu: šlo o methyl-(Z)-hex-3-enoát, 6-methylhept-5-en-2-on, linalool a methyl-(2E,6E- farnesoát). Druhově specifické antenálně aktivní látky u druhu C. fasciventris byly estery izomerů hexenové kyseliny, zatímco izomery α a β-farnesenu byly typické pro C. rosa. U C. anonae nebyly zjištěny žádné druhově specifické antenálně aktivní látky. Výsledky teto práce jsou první studií chemické komunikace kryptického Ceratitis FAR komplexu a představují významný základ pro jeho budoucí taxonomické zhodnocení.
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Guttová, Anna (oponent)
- 3 - ABSTRAKT Během revize epifytických zástupců skupiny Lecanora subfusca v České republice bylo zaznamenáno celkem devět taxonů. L. cinereofusca a L. exspersa jsou uváděny vůbec poprvé. Výskyt L. circumborealis byl naopak na našem území vyloučen. Druhy L. cinereofusca a L. horiza lze považovat za vyhynulé. Nejběžnějším druhem je L. pulicaris. Taxony L. rugosella a L. subrugosa považuji pouze za extrémní formy od L. chlarotera a L. argentata. Tyto morfotypy jsou podmíněny ekologicky: substrátem (úživná borka) a stanovištěm (vliv eutrofizace). V případě L. subrugosa tuto domněnku potvrdila také molekulární data (sekvence ITS rDNA). Podrobný průzkum sekundárních metabolitů pomocí tenkovrstevné chromatografie odhalil řadu nových látek ze skupiny terpenoidů, z nichž prakticky všechny mají taxonomický význam. Během studia změn v rozšíření jednotlivých druhů byl zaznamenán ústup druhů L. allophana a L. chlarotera ve srovnání s minulostí. Naopak L. pulicaris je nyní zřejmě hojnější. Hlavními důvody jsou znečištění ovzduší a acidifikace substrátů vlivem kyselých dešťů. Výrazné okyselení borky dřevin bylo prokázáno na příkladu L. pulicaris. Tento lišejník dříve rostl převážně na dřevinách s kyselou borkou. Vlivem acidifikace se však přesunul na stromy, které mají na normálních podmínek mírně kyselou až...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.