|
|
Přeměna společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost
KLARNER, Lukáš
Tato práce přibližuje proces přeměn obchodních korporací, zejména pak proces změny právní formy ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. Zároveň je právo přeměn společností zasazeno do kontextu práva EU. Klíčovou právní normou, se kterou je práce spjata, je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Práce analyzuje skutečné podnikatelské prostředí pomocí dotazníků a strukturovaného rozhovoru s nahodilými akcionáři a členy představenstev akciových společností. Získaná data ukazují na fakt, že nejvíce přeměn probíhá formou fúze sloučením a změnou právní formy. Také byl vypozorován fakt, že majoritní většina přeměn probíhá se souhlasem všech společníků zanikající společnosti a primárním důvodem realizace změny právní formy je potřeba získání nových zdrojů pro podnikání. Práce rovněž nabízí mezistátní srovnání právních forem podnikání a přeměn obchodních společností mezi Českou republikou a Německem. V neposlední řadě je v práci obsažena statistická analýza vybraných dat.
|
|
|
Společnost s ručením omezeným po přijetí nové legislativy v praxi
KLARNER, Lukáš
Tato práce charakterizuje zásadní změny v právní úpravě a fungování společnosti s ručením omezeným po roce 2014, kdy nabyl účinnosti Zákon o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích). Práce analyzuje skutečné podnikatelské prostředí pomocí dotazníků a strukturovaného rozhovoru s nahodilými jednateli společností s ručením omezeným. Získaná data ukazují na to, že mnoho jednatelů není příliš spokojeno se současnou právní úpravou, zejména s otázkou týkající se základního kapitálu. Dle jejich názorů je stále nedostatek norem upravujících dílčí otázky podnikání, například je zmíněn chybějící Zákon o rodinném podnikání. Práce rovněž posuzuje osobní odpovědnost jednatelů za provoz společnosti. Jak ukazují výsledky výzkumu, většina jednatelů si není plně vědoma své odpovědnosti.
|
|
|
Sportovec jako podnikatel
Perušič, Ondřej ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kohout, David (oponent)
Sportovec jako podnikatel Abstrakt Jako téma své diplomové práce jsem si vybral oblast poměrně rozsáhlou, a to působení sportovce v roli podnikatele. Tato práce si však klade za cíl nahlížet na sportovce pouze optikou obchodního práva a snažit se zodpovědět otázky s tím spojené. Cílů této práce by mělo být hned několik. Hlavním, nejvíce obecným cílem je poukázat na krajně neuspokojivý stav právní úpravy profesionálního sportu u nás, a to zejména v oblasti sportů povahou kolektivních. V rámci toho bych rád poukázal i na elementární nedostatky na poli terminologie a některé více i méně výrazné odlišnosti podnikatele standardního, jak jej všeobecně známe, a sportovce v roli podnikatele vystupujícího ve sportu. Poslední dvě kapitoly jsem se rozhodl věnovat dvěma dle mého názoru nejobsáhlejším oblastem sportovcova postavení - smluvním závazkům a právní ochraně sportovce včetně její systematiky a aktuálních problémů spojených s domáháním se svých práv soudní i mimosoudní cestou. V případě smluvních závazků se práce věnuje nejdříve specifikům kontraktačního procesu ve sportovním prostředí a následně charakteristice jednotlivých druhů smluv, které sportovec v roli podnikatele zpravidla může uzavírat. Poslední kapitola je věnována pouze krátce soudní ochraně sportovcových práv a podrobněji rozhodčímu řízení, jakožto...
|
|
|
Vybrané obchodněprávní aspekty insolvenčního řízení
Mašek, Jan ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Důvodem, proč jsem se rozhodl pro vypracování tohoto tématu práce je, že spojitost mezi obchodním a insolvenčním právem představuje oblast, která nebyla doposud komplexně zkoumána. Nicméně jsem toho názoru, že tyto právní odvětví mají mnoho společného, což můžeme vidět v jejich každodenních průnicích v mnoha insolvenčních řízeních. Cílem této práce je popsat hlavní oblasti, ve kterých se střetává insolvenční úprava s obchodní, definovat otázky, které s tohoto střetu vyplývají a na tyto poskytnout odpověď, není-li z insolvenčního zákona, či obchodního zákoníku zřejmá. Jak již bylo zmíněno, spojitost mezi insolvenčním a obchodním právem není systematicky doktrinálně zkoumána. Z tohoto důvodu má práce vychází zejména z judikatury a dostupné komentářové literatury. Text nabízí dva pohledy na předmětné téma. První je zaměřen na společnost (zejména její statutární orgán), která se ocitne v úpadkové situaci. Druhý je zaměřen na třetí subjekty, které vstupují v obchodní styk se společností v úpadku. První část mé práce se krátce zabývá historickým vývojem úpadkové úpravy na českém území. Dále je zaměřena na výklad základní insolvenční terminologie v kontextu obchodního práva. Druhá část diplomové práce je zaměřena na povinnosti statutárního orgánu společnosti v insolvenčním řízení. Dále se pozornost obrací...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení v obchodních závazkových vztazích
Majchrák, Michal ; Pelikánová, Irena (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Horáček, Vít (oponent)
Smluvní volnost představuje jednu ze základních zásad soukromého práva. Nejvýrazněji se zásada smluvní volnosti projevuje právě v obchodních závazkových vztazích, v nichž je připuštěna vůbec nejvyšší míra smluvní volnosti. Smluvní volnost je často obecně spojována s pravidlem, že co není zakázáno, je dovoleno, tj. že pokud právní předpisy nějaké smluvní ujednání nezakazují, mohou se na něm smluvní strany dohodnout. Toto chápání smluvní volnosti je však velmi zjednodušující a zavádějící a tudíž i v mnoha případech nesprávné. Vzhledem k tomu, že smluvní volnost je chápána jako zásada či princip, je k ní přistupováno poměrně živelně a při hledání odpovědí na otázku dovolenosti či nedovolenosti určitého smluvního ujednání je postupováno často intuitivně a na základě ad hoc argumentací je smluvní volnost v konkrétních případech buď připuštěna, nebo odmítnuta. Jedním z důvodů tohoto přístupu je i skutečnost, že dosud neexistují žádná exaktnější pravidla pro rozlišení dispozitivních a kogentních právních norem. Jejich rozlišení je přitom pro adresáty právních norem zásadní, neboť dává odpověď na otázku, kam až sahá jejich svobodná sféra, konkrétně tedy, je-li ohledně určité právní otázky smluvní volnost umožněna nebo nikoliv. Absence příslušné systematiky a živelnost a subjektivnost tohoto přístupu pak...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Koláček, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce si stanovila za cíl výklad k institutu bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Bezdůvodné obohacení jako takové však vlastní obchodněprávní úpravu nemělo a muselo být vykládáno podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Ke změně došlo rekodifikací občanského práva, která obchodní zákoník zcela zrušila a u nově vzniklých právních vztahů nebude nutné zkoumat, které jsou obchodní povahy a které nikoliv. Závěry, ke kterým dospěla judikatura ohledně původní právní úpravy, ještě však nelze zcela opustit, neboť na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku zůstane původní právní úprava, a tedy i závěry judikatury k ní se vztahující, i nadále aplikovatelná. Práce tak rozebírá institut bezdůvodného obohacení především z pohledu práva občanského, kde v rámci srovnání s předchozí právní úpravou řeší specifika či aplikační problémy, které v souvislosti s bezdůvodným obohacením v obchodním právu vyvstaly. Za tímto účelem je podán výklad i k souvisejícím právním institutům jako jsou promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, neplatnost právních jednání, apod. Práci tvoří pět kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj právní úpravy. Druhá kapitola podává výklad obecných znaků bezdůvodného obohacení a zaměřuje se i na problematiku obchodních závazkových vztahů s...
|
|
|
Vývoj právní formy Škodových závodů v Plzni v letech 1859 - 1946
Valentová, Vendulka ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Anotace: Předmětem této práce je vývoj právní úpravy podnikání Škodových závodů od roku 1859, představující vlastní založení podniku do roku 1946, kdy došlo k jeho znárodnění. V kontextu s tímto vývojem se práce zabývá i ekonomickými a sociálními aspekty, které ovlivňovaly charakter tohoto podniku. Výzkum se zaměří na právní normy a jejich realizaci ve Škodových závodech. Analýza většiny právních předpisů, podle nichž se vyvíjela právní forma sledované firmy, by měla ukázat přínos nebo opačný vliv na pozitivní vývoj podniku.
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Vydrová, Zuzana ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá bezdůvodným obohacením v obchodním právu. Nejprve vykládá pojem obchodní právo. Obchodní právo je soubor právních norem, které upravují vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Obchodní právo je velmi rozsáhlým právním oborem, který zasahuje do mnoha dalších právních odvětví, soukromoprávních i veřejnoprávních. Stejně tak úpravu bezdůvodného obohacení v rámci obchodních vztahů nalézáme v mnoha zvláštních zákonech, kterými se však tato práce nezabývá. I pro tyto zvláštní zákony platí obecná úprava bezdůvodného obohacení obsažená v občanském zákoníku, proto se tato práce soustředí na tuto úpravu. Dále práce pokračuje shrnutím historického vývoje jak obchodního práva, tak i institutu bezdůvodného obohacení. Historický výklad začíná římským právem, pokračuje ABGB a končí právní úpravou v období tzv. socialistického práva. Na tento výklad je dále v textu odkazováno a slouží pro lepší pochopení výkladu současné právní úpravy. Dále už se práce zabývá pozitivní právní úpravou, především tedy úpravou bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, z důvodu, jak uvedeno výše, nezachází do specifik jednotlivých zvláštních zákonů. Problematika je vykládána s ohledem na judikaturu, která se sice zabývá předešlou právní úpravou, ale až na některé v textu uvedené výjimky,...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Gejdoš, Jakub ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na institut bezdůvodného obohacení specificky ve vztahu k oblasti obchodněprávních vztahů. Ačkoli základní zákonná úprava byla a je i po přijetí nových soukromoprávních kodexů i pro oblast obchodního práva obsažena v občanském zákoníku, práce se snaží zaměřit na některá specifika související právě s obchodními vztahy. Pro tyto účely se více či méně detailně zabývá i dalšími právními instituty, které jsou pro toto téma významné a úzce s ním souvisejí (např. promlčení práv na vydání bezdůvodného obohacení, dobrá víra právnických osob, neplatnost právních jednání apod.). Práce analyzuje právní předpisy upravující institut bezdůvodného obohacení pro oblast soukromoprávních vztahů, případně specificky pro vztahy obchodněprávní. Dále doplňuje zejména v oblastech, kde vlastní zákonná úprava není vyčerpávající, analýzu poměrně rozsáhlé relevantní judikatury (dostupné ovšem dosud pouze ve vztahu k předchozí právní úpravě), případně rozbor názorů odborné veřejnosti. Upozorňuje na některé rozpory v interpretaci jednotlivých zákonných ustanovení. S ohledem na nedávnou zásadní změnu ohniska soukromoprávní úpravy (nové soukromoprávní kodexy) se práce do značné míry věnuje i porovnání právního stavu podle úpravy účinné od 1.1.2014 a úpravy předchozí, která na základě přechodných...
|
|
|
Vybrané obchodněprávní aspekty insolvenčního řízení
Mašek, Jan ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Důvodem, proč jsem se rozhodl pro vypracování tohoto tématu práce je, že spojitost mezi obchodním a insolvenčním právem představuje oblast, která nebyla doposud komplexně zkoumána. Nicméně jsem toho názoru, že tyto právní odvětví mají mnoho společného, což můžeme vidět v jejich každodenních průnicích v mnoha insolvenčních řízeních. Cílem této práce je popsat hlavní oblasti, ve kterých se střetává insolvenční úprava s obchodní, definovat otázky, které s tohoto střetu vyplývají a na tyto poskytnout odpověď, není-li z insolvenčního zákona, či obchodního zákoníku zřejmá. Jak již bylo zmíněno, spojitost mezi insolvenčním a obchodním právem není systematicky doktrinálně zkoumána. Z tohoto důvodu má práce vychází zejména z judikatury a dostupné komentářové literatury. Text nabízí dva pohledy na předmětné téma. První je zaměřen na společnost (zejména její statutární orgán), která se ocitne v úpadkové situaci. Druhý je zaměřen na třetí subjekty, které vstupují v obchodní styk se společností v úpadku. První část mé práce se krátce zabývá historickým vývojem úpadkové úpravy na českém území. Dále je zaměřena na výklad základní insolvenční terminologie v kontextu obchodního práva. Druhá část diplomové práce je zaměřena na povinnosti statutárního orgánu společnosti v insolvenčním řízení. Dále se pozornost obrací...
|
host ::
RSS.