|
|
Iluminované rukopisy roudnické druhé třetiny 14. století
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Roudnická kanonie byla založena roku 1333 Janem IV. z Dražic po jeho návratu z Avignonu. Jednalo se o důležitý a bohatě podporovaný klášter, což demonstruje mimo jiné i mladší fragment roudnického nekrologia, datovaný 1458-1464 (SOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e). Dizertace se zabývá českými iluminovanými rukopisy druhé třetiny 14. století z někdejší roudnické knihovny. Knihovna roudnických kanovníků je výjimečná mezi všemi jinými domy tohoto řádu právě vysokým podílem iluminovaných kodexů. Misál Jana z Dražic (KNM XIII B 9) je skvělým příkladem vysoce kvalitního českého kodexu v době kolem r. 1340. Ornamentální iniciály vykazují paralely k soudobému západoevropskému malířství, Jedna z nich, iniciála VD na fol. 57r, je vyplněna Dražicovým rodovým erbem, zlatou vinou snítkou se třemi listy v červeném poli. Nicméně nejvýznamnější je kánonový list na fol. 65r, klasický příklad středoevropského lineárního slohu. Folio bylo na své místo přilepeno. Stejnou praxi spatřujeme i v nepatrně mladším Misálu z Chotěšova (NK XIV C 3). Chotěšovský kánonový list (185v) má však vytříbenější barevnost i formy, zřetelně poučené italským uměním. Ostatní části misálu jsou naproti tomu dekorovány jen hrubě. Misálu KNM XIII B 9 ije mnohem blíže kánonový list Misálu KNM XIII B 14, obsahující...
|
|
|
České země a avignonské papežství v letech 1378-1419, diplomatické aspekty
Vlková, Tereza ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
0 ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo nastínit dění v době velkého západního schizmatu, zejména pak v jeho prvních dvou třetinách, a to mezi Českým královstvím a Královstvím francouzským. Důraz byl kladen zejména na osobnost francouzského královského diplomata a posla Honoré Boveta, jenž osobně navštívil dvůr českého a římského krále Václava IV. v roce 1399. Abych získala co nejvíce informací o vztazích výše zmíněných království, vycházela jsem z primárních i sekundárních pramenů a odborné literatury, které byly k danému tématu vydány. Dále jsem využila jednosemestrálního studijního pobytu ve Francii k navštěvování tamních přednášek a konferencí i ke konzultacím s francouzskými medievisty. V práci je věnován prostor jak jednotlivým královstvím a dění v nich, zejména ve věcech církevně-politických, tak rozboru nejvýznamnějších prací Honoré Boveta týkajících se jeho názoru na schizma a církev vůbec. Výsledkem mého bádání je jednak celkový pohled zejména Francie na České království, zvláště pak na českého krále Václava IV., v době církevní roztržky v podobě dvojpapežství trvající od roku 1378 do roku 1417, jednak snaha vystihnout Bovetovy postoje ke schizmatu a osobnostem s ním souvisejících na základě jeho děl.
|
|
|
Cesta ke vzniku Zemského statistického úřadu v Čechách a jeho činnost
Hamouzová, Michaela ; Závodský, Prokop (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji úřední, především zemědělské statistiky v Čechách až po vznik Zemského statistického úřadu království Českého. Práce je také doplněna četnými dobovými citacemi a ilustracemi, které umožňují čtenáři širší pochopení okolností vzniku a rozvoje statistiky a přibližují tak nesnadné počátky statistických šetření. Přínosem práce je poskytnutí ucelené představy o činnosti a fungování Zemského statistického úřadu a jeho publikacích. První část práce je věnovaná počátkům úřední statistiky v habsburské monarchii a osobnostem, které se zasloužily o její rozvoj. Následující část se zabývá zemskou statistikou v českých zemích a především vznikem Zemského statistického úřadu království Českého. Dále je vytvořen přehled o činnosti úřadu až do konstituování Státního úřadu statistického v samostatném Československu. Jsou zde blíže popsány metody a průběh statistických šetření a obtíže s nimi spojené. Závěr kapitoly mapuje činnost úřadu za I. světové války a její vliv na tehdejší statistku.
|
|
|
Zemští škůdci na počátku raného novověku
VALIGOVÁ, Tereza
Bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na zemské škůdce na základě právních dokumentů od přelomu 14. a 15. století do roku 1627. Prostřednictvím Zemských zřízení, královských nařízení a konkrétních příkladů čerpaných ze šlechtické korespondence v časovém období konce 15. a začátku 16. století vymezuje typologii a průběh škůdcovství. Vymezuje konkrétní zemské škůdce, kteří byli známí po celém Království českém. Jednalo se především o Kryštofa a Jindřicha z Gutštejna, kteří působili za hranice země a tím ohrožovali království. Dále známý příběh msty Starému Městu pražskému od Jiříka Kopidlanského, na jehož pozadí se promítal stavovský boj šlechty a měst.
|
|
| |
host ::
RSS.