| |
|
Příprava historických geopolymerů
Šrámková, Eva ; Šoukal, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce studuje historická pojiva na bázi geopolymerů. Práce si klade za úkol najít vhodné materiálové kompozice především z přírodních jílových minerálů (kaolinit, bentonit) a jejich modifikací (metakaolin). Tato pojiva musí mít i vhodný typ aktivátoru, který zabezpečí jejich pojivové vlastnosti. Proto se experimentální část práce zabývá testováním různých typů alkalických aktivačních přísad vždy na stejném typu minerální kompozice. Jako aktivátory jsou použity nejen obvyklé hydroxidy a vodní skla, ale i repliky starověkých natronů (směs alkalického uhličitanu a přídavku příslušného chloridu) a vápenné kaše. Z výše popsaných směsí byly připraveny série vzorků (trámečky 20 x 20 x 100 mm), které byly uloženy volně při laboratorní teplotě. Na připravených pastách byla studována jejich zpracovatelnost a formovatelnost. U vzniklých tělísek byl pak sledován vzhled povrchu, množství výkvětů a jejich typ. Nedílnou součástí výzkumu tvořilo stanovení mechanických vlastností zkušebních trámečků jako jsou pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Dále byla u připravených vzorků zkoumána jejich fázová složení a přeměny se zvyšující se teplotou. K těmto testům byly využity metody XRD a TG – DTA. Pro studium hydratace, jež byla rovněž důležitým prvkem pro celkové zhodnocení navržených směsí, bylo použito vícemístného isoperbolického kalorimetru.
|
|
Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Ondrůšková, Nela ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
|
| |
|
Studium elektrodových materiálů pro post-lithno iontové systémy
Kekelák, Miroslav ; Jaššo, Kamil (oponent) ; Kazda, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrodových materiálů pro post-lithno iontové systémy. V teoretické části práce je popsán princip, historie a konstrukce článků lithno iontových baterií. Samostatná kapitola je věnována materiálům kladných a záporných elektrod pro lithno-iontové akumulátory. Třetí kapitola je věnována principům lithium vzduchových a sodno-iontových baterií nové generace. Poslední kapitola teoretické části je věnována akumulátorům lithium-síra, kde je popsán jejich princip, historie, použité elektrodové materiály a vliv pojiv. Experimentální část se věnuje přípravě elektrodového materiálu lithno-sirného akumulátoru v kombinaci s vodou rozpustnými pojivy a jejich měření pomocí elektrochemických metod.
|
|
Reologické vlastnosti stavebních pojiv v čerstvém stavu
Hegrová, Michaela ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnována reologickým vlastnostem stavebních pojiv. Teoretická část se zaměřuje na jednotlivé druhy stavebních pojiv, jejich reologické vlastnosti a základní parametry stanovované při charakterizaci stavebních pojiv z hlediska reologie. Dále jsou uvedeny způsoby stanovení reologických vlastností na různých typech zařízení. Praktická část se věnuje výsledkům získaných z měření na rotačním reometru s geometrií typu deska-deska. Tyto výsledky jsou následně vyhodnoceny.
|
|
Použití speciálních pojiv při recyklaci asfaltových směsí na obalovně
Pěch, Pavel ; Špaček, Petr (oponent) ; Varaus, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou použití speciálních asfaltových pojiv při výrobě asfaltových směsí na obalovně s obsahem recyklovaného materiálu. Aby bylo možné porovnat vlastnosti a chování speciálního pojiva ve vozovce, je třeba navrhnout jednu asfaltovou směs s tímto pojivem a druhou referenční směs s pojivem používaným do klasických asfaltových směsí bez obsahu R-materiálu. Zjištění vlastností asfaltových směsí s rozdílnými pojivy je provedeno pomocí vybraných funkčních zkoušek asfaltových směsí. Závěrem je vyhodnocení a vzájemné porovnání výsledků.
|
| |
| |
| |