|
|
Dvě tváře jedné zahrady: Betonová zahrada a její zpracování
Nováková, Lucie ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Má práce si klade za cíl podrobit bližší analýze prvotinu britského autora Iana McEwana, Betonovou zahradu, a zmapovat vliv, který má na současnou kulturu. K tomu jsem zvolila její první zámořskou adaptaci na prknech Švandova divadla, jednoduše nazvanou Betonová zahrada. Analýzu jsem postavila na klíčových momentech, jejichž interpretace má zásadní vliv při adaptačním procesu. Jmenovitě se jedná o smrt otce, matky, její následné pohřbení, a vyvrcholení celého příběhu. Každý moment jsem podrobila detailnímu zkoumání a snažila se ukázat, jak jsou zobrazeny právě na divadelních prknech. K tomu jsem se zabývala problematikou dramatizace prozaického textu. V první části se zaměřuji na osobnost a život autora, Betonovou zahradu zasazuji do kontextu jeho díla a také do historického kontextu literatury, která se zabývá dětmi. Tento exkurz do minulosti je důležitý pro pochopení pozice, kterou román zastává na současné literární scéně, a také pro jeho bližší pochopení. Povrchově jsem zkoumala arcimotivy McEwanovy tvorby a naznačila, z jakých impulzů jeho prvotina vznikla. Samotnou interpretaci klíčových momentů jsem se snažila podložit citacemi postav a odborné literatury. Druhá část je věnovaná samotnému románu a již několikrát zmíněné analýze zásadních momentů. Mimoto jsem se zaměřila i na charakteristiku...
|
|
|
Prostory dětství a jejich významy. (Topos zahrady v literatuře 20. století)
Izdná, Petra ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Anotace: Dizertační práce Prostory dětství a jejich významy (Topos zahrady v literatuře 20. století) analyzuje ve vybraných románech vztah dětské postavy a fikčního prostoru zahrady a zamýšlí se nad obecným kulturním fenoménem rajského dětství a jeho literárním zobrazením. Opírá se jednak o fenomenologické teorie prostorovosti Martina Heideggera, Jana Patočky, Maurice Merleau-Pontyho a O. F. Bollnowa, jednak o literárněhistorický kontext toposu zahrady. V interpretační části práce zkoumá fenomenologické otázky, jako jsou specifika dětského vnímání prostoru, přírodní prostor jak rozšíření lidského vědomí, posvátnost prostoru, vztah k domovu, intimita prostoru a smrt prostoru. Dále popisuje znaky, které literární topos zahrady získává ve spojení s dětskou postavou ve 20. století (zahrada dětství jako ráj, postava dítěte-boha, postava dítěte-hermafrodita, dynamika vztahu dům- zahrada, zahrada jako zmenšenina světa, hra jako nápodoba stvoření aj.).
|
|
|
Prostory dětství a jejich významy. (Topos zahrady v literatuře 20. století)
Izdná, Petra ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Anotace: Dizertační práce Prostory dětství a jejich významy (Topos zahrady v literatuře 20. století) analyzuje ve vybraných románech vztah dětské postavy a fikčního prostoru zahrady a zamýšlí se nad obecným kulturním fenoménem rajského dětství a jeho literárním zobrazením. Opírá se jednak o fenomenologické teorie prostorovosti Martina Heideggera, Jana Patočky, Maurice Merleau-Pontyho a O. F. Bollnowa, jednak o literárněhistorický kontext toposu zahrady. V interpretační části práce zkoumá fenomenologické otázky, jako jsou specifika dětského vnímání prostoru, přírodní prostor jak rozšíření lidského vědomí, posvátnost prostoru, vztah k domovu, intimita prostoru a smrt prostoru. Dále popisuje znaky, které literární topos zahrady získává ve spojení s dětskou postavou ve 20. století (zahrada dětství jako ráj, postava dítěte-boha, postava dítěte-hermafrodita, dynamika vztahu dům- zahrada, zahrada jako zmenšenina světa, hra jako nápodoba stvoření aj.).
|
|
|
Dvě tváře jedné zahrady: Betonová zahrada a její zpracování
Nováková, Lucie ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Má práce si klade za cíl podrobit bližší analýze prvotinu britského autora Iana McEwana, Betonovou zahradu, a zmapovat vliv, který má na současnou kulturu. K tomu jsem zvolila její první zámořskou adaptaci na prknech Švandova divadla, jednoduše nazvanou Betonová zahrada. Analýzu jsem postavila na klíčových momentech, jejichž interpretace má zásadní vliv při adaptačním procesu. Jmenovitě se jedná o smrt otce, matky, její následné pohřbení, a vyvrcholení celého příběhu. Každý moment jsem podrobila detailnímu zkoumání a snažila se ukázat, jak jsou zobrazeny právě na divadelních prknech. K tomu jsem se zabývala problematikou dramatizace prozaického textu. V první části se zaměřuji na osobnost a život autora, Betonovou zahradu zasazuji do kontextu jeho díla a také do historického kontextu literatury, která se zabývá dětmi. Tento exkurz do minulosti je důležitý pro pochopení pozice, kterou román zastává na současné literární scéně, a také pro jeho bližší pochopení. Povrchově jsem zkoumala arcimotivy McEwanovy tvorby a naznačila, z jakých impulzů jeho prvotina vznikla. Samotnou interpretaci klíčových momentů jsem se snažila podložit citacemi postav a odborné literatury. Druhá část je věnovaná samotnému románu a již několikrát zmíněné analýze zásadních momentů. Mimoto jsem se zaměřila i na charakteristiku...
|
host ::
RSS.