|
|
Historie skautingu na Benešovsku
Fílová, Vanda ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Chvostek, Lukáš (oponent)
V úvodu této práce je nastíněno téma kořenů světového skautingu se zaměřením na osobnost B.P.Powella a E.T.Setona. V další kapitole je popsána historie skautingu v Čechách před rokem 1989 s důrazem na osobnost zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka. Je zde také stručně charakterizována struktura skautské organizace. Tyto dvě kapitoly jsou zpracovány s ohledem na téma práce. Hlavní částí práce je historické pojednání o skautingu na Benešovsku do roku 1989 se zaměřením na oblasti doposud skautsky aktivní. V každé podkapitole je zpracována historie jednoho města či obce. Jedná se o Benešov, Vlašim, Votice, Týnec nad Sázavou, Neveklov a Vrchotovy Janovice. Již neaktivnímu středisku Dolní Kralovice je věnována krátká předposlední kapitola a v poslední kapitole jsou vyjmenovány další oblasti Benešovska, kde probíhala skautská činnost do roku 1989, ale v současnosti zde skautský oddíl neexistuje. KLÍČOVÁ SLOVA skauting, okres Benešov, historie, 20. století, vznik skautingu, zákaz skautingu, obnova skautingu
|
|
|
Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech
Vnoučková, Darina ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje vztahu mezi osídlením v okrese Benešov od raného do vrcholného středověku a tamními románskými a gotickými kostely. Nevynechává také cesty, jejichž trasy v raném a vrcholném středověku měly také vliv na osídlování. Stěžejní částí práce jsou dva katalogy: katalog lokalit s archeologickými nálezy a katalog kostelů. První katalog, tedy katalog pokud možno všech lokalit s archeologickými nálezy od raného středověku do starší fáze vrcholného středověku, je zároveň doplněn o lokality, které sice leží mimo vytyčenou oblast, ale ke zdejšímu osídlení mají nějaký vztah. Na jeho základě byly vytvořeny mapy, které zobrazují osídlování území okresu v jednotlivých obdobích. Tento obrázek doplňuje svědectví písemných pramenů, které bezprostředně souvisejí s majetkovou držbou panovníka, církve, (rané) šlechty a následně šlechtických rodů. Druhý katalog představuje podrobný popis dosud registrovaných a možných románských a gotických kostelů. O něj se opírají mapy, zobrazující jejich výstavbu v jednotlivých obdobích. Kvůli jejich často problematické dataci je více prostoru věnováno oběma stavebním slohům a datačním oporám. Jelikož se stavební sloh šířil hlavně prostřednictvím stavebních hutí klášterů a kanonií, jsou také blíže popsány ty, které se mohly podílet na stavbách...
|
|
|
Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech
Vnoučková, Darina ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje vztahu mezi osídlením v okrese Benešov od raného do vrcholného středověku a tamními románskými a gotickými kostely. Nevynechává také cesty, jejichž trasy v raném a vrcholném středověku měly také vliv na osídlování. Stěžejní částí práce jsou dva katalogy: katalog lokalit s archeologickými nálezy a katalog kostelů. První katalog, tedy katalog pokud možno všech lokalit s archeologickými nálezy od raného středověku do starší fáze vrcholného středověku, je zároveň doplněn o lokality, které sice leží mimo vytyčenou oblast, ale ke zdejšímu osídlení mají nějaký vztah. Na jeho základě byly vytvořeny mapy, které zobrazují osídlování území okresu v jednotlivých obdobích. Tento obrázek doplňuje svědectví písemných pramenů, které bezprostředně souvisejí s majetkovou držbou panovníka, církve, (rané) šlechty a následně šlechtických rodů. Druhý katalog představuje podrobný popis dosud registrovaných a možných románských a gotických kostelů. O něj se opírají mapy, zobrazující jejich výstavbu v jednotlivých obdobích. Kvůli jejich často problematické dataci je více prostoru věnováno oběma stavebním slohům a datačním oporám. Jelikož se stavební sloh šířil hlavně prostřednictvím stavebních hutí klášterů a kanonií, jsou také blíže popsány ty, které se mohly podílet na stavbách...
|
|
|
Stravovací návyky na Benešovsku v 50. a 60. letech 20. století
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá stravovacími návyky na Benešovsku v 50. a 60. letech 20. století. Práce analyzuje výsledky terénního výzkumu, který byl uskutečněn pomocí kvalitativních metod. Výsledky výzkumu pak byly porovnány s teoretickými východisky současné i dobové literatury a pramenů. Cílem práce bylo ilustrovat situaci na malém městě v porovnání s venkovem. Byla porovnávána strava ve všední a sváteční dny a také její proměny v důsledku migrace. Jádrem textu byl popis základních potravin, jejich získávání (nakupování, samozásobitelství,…), zpracování a četnost jejich konzumace.
|
|
| |
|
|
Uplatnění žen v podmínkách současného trhu práce na Benešovsku
BÁRTOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá uplatněním žen v podmínkách současného trhu práce na Benešovsku. Důvodem, proč jsem si zvolila dané téma, je můj zájem o danou problematiku, kdy sama jako žena, která pochází z Benešovska, budu možná v tomto regionu hledat své pracovní uplatnění. Ve své bakalářské práci jsem zaměřila svoji pozornost na situace nezaměstnaných žen na Benešovsku a zároveň i na vlastní postoje těchto žen k této situaci. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem definovala pojmy, které souvisí s nezaměstnaností příčiny nezaměstnanosti, rozdělení nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti. Zároveň jsem se zaměřila na pojmy, které jsou podstatné pro nezaměstnanost žen gender, feminismus, feminizace chudoby, postavení rodiny v dnešním světě a na státní politiku zaměstnanosti v oblasti rovných příležitostí. V neposlední řadě jsem charakterizovala benešovský region. V praktické části jsem si stanovila cíl objasnit nezaměstnanost žen na Benešovsku a postoj, který ženy k dané problematice zaujímají. Dále jsem si určila hypotézu, ve které předpokládám, že nezaměstnané ženy z Benešovska, bez dětí a s dětmi staršími šesti let, se cítí méně znevýhodněny na trhu práce než ženy z Benešovska s malými dětmi do věku šesti let. Tuto hypotézu se mi dle výsledků dotazníkovému šetření podařilo potvrdit. Následně jsem v praktické části popsala metodiku práce. Výzkum jsem prováděla: sekundární analýzou dat, dotazníkovým šetřením, a polostandardizovanými rozhovory, které posloužily k celkovému dokreslení tématu očima odborníků. Sběr dat probíhal na Úřadu práce České republiky kontaktní pracoviště v Benešově. Z výsledku je patrné, že ženy s malými dětmi do šesti let věku se cítí více znevýhodněny v podmínkách současného trhu práce na Benešovsku než ženy bez dětí, či s dětmi staršími šesti let. Významnou se, v potvrzení této hypotézy, stala například otázka, kde měly respondentky označit, zda se cítí zařazeny mezi skupinu nezaměstnaných, která je na trhu práce více ohrožena nezaměstnaností. Ženy s dětmi do šesti let se také častěji setkaly s dotazováním potencionálních zaměstnavatelů na jejich osobní život během přijímacích pohovorů.
|
host ::
RSS.