|
|
Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech
Vnoučková, Darina ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje vztahu mezi osídlením v okrese Benešov od raného do vrcholného středověku a tamními románskými a gotickými kostely. Nevynechává také cesty, jejichž trasy v raném a vrcholném středověku měly také vliv na osídlování. Stěžejní částí práce jsou dva katalogy: katalog lokalit s archeologickými nálezy a katalog kostelů. První katalog, tedy katalog pokud možno všech lokalit s archeologickými nálezy od raného středověku do starší fáze vrcholného středověku, je zároveň doplněn o lokality, které sice leží mimo vytyčenou oblast, ale ke zdejšímu osídlení mají nějaký vztah. Na jeho základě byly vytvořeny mapy, které zobrazují osídlování území okresu v jednotlivých obdobích. Tento obrázek doplňuje svědectví písemných pramenů, které bezprostředně souvisejí s majetkovou držbou panovníka, církve, (rané) šlechty a následně šlechtických rodů. Druhý katalog představuje podrobný popis dosud registrovaných a možných románských a gotických kostelů. O něj se opírají mapy, zobrazující jejich výstavbu v jednotlivých obdobích. Kvůli jejich často problematické dataci je více prostoru věnováno oběma stavebním slohům a datačním oporám. Jelikož se stavební sloh šířil hlavně prostřednictvím stavebních hutí klášterů a kanonií, jsou také blíže popsány ty, které se mohly podílet na stavbách...
|
|
|
Hmotná kultura tvrze v Martinicích u Votic
Vnoučková, Darina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se snaží vylíčit celkovou problematiku jednoho z prvních badatelských archeologických výzkumů původně středověkého tvrziště v Československu, v Martinicíchu Votic, který byl proveden v roce 1951 a 1954 pod vedením archeoložky Květy Reichertové, zaměstnankyně tehdejšího Státního archeologického ústavu v Praze. Poznatky získané výzkumem se následně stalyběžnou součástí naší archeologické literatury.Autorka se v práci soustřeďuje na podrobnou rekonstrukci průběhu tohoto výzkumu, což je nezbytné pro celkovou interpretaci nálezových situací i stavebního vývoje tvrze. Snaží se uvést také tvrz v Martinicích u Votic v kontextu se všemi dohledatelnými písemnými prameny, v nichž vystupuje majitel tétotvrze či tvrz samotná. Představuje v kontextu s nálezovou situací rovněž rozsáhlý a dosud zdaleka nevytěžený nálezový fond, tvořený především souborem kuchyňské a stolní keramiky, reliéfními kachly a kovovými předměty, který vypovídá o vybavení tvrze a o samotnýchmajitelích,jejichzpůsobuživota,společenském postavení a názorech. Z nálezů se soustřeďuje především na ikonograficky bohatý soubor pozdně středověkých a raně novověkých reliéfníchkachlů, které prezentuje ve formě podrobného katalogu doprovázeného textovou a obrazovou dokumentací. K ikonografickým motivům podává zjištěné...
|
|
|
Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech
Vnoučková, Darina ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje vztahu mezi osídlením v okrese Benešov od raného do vrcholného středověku a tamními románskými a gotickými kostely. Nevynechává také cesty, jejichž trasy v raném a vrcholném středověku měly také vliv na osídlování. Stěžejní částí práce jsou dva katalogy: katalog lokalit s archeologickými nálezy a katalog kostelů. První katalog, tedy katalog pokud možno všech lokalit s archeologickými nálezy od raného středověku do starší fáze vrcholného středověku, je zároveň doplněn o lokality, které sice leží mimo vytyčenou oblast, ale ke zdejšímu osídlení mají nějaký vztah. Na jeho základě byly vytvořeny mapy, které zobrazují osídlování území okresu v jednotlivých obdobích. Tento obrázek doplňuje svědectví písemných pramenů, které bezprostředně souvisejí s majetkovou držbou panovníka, církve, (rané) šlechty a následně šlechtických rodů. Druhý katalog představuje podrobný popis dosud registrovaných a možných románských a gotických kostelů. O něj se opírají mapy, zobrazující jejich výstavbu v jednotlivých obdobích. Kvůli jejich často problematické dataci je více prostoru věnováno oběma stavebním slohům a datačním oporám. Jelikož se stavební sloh šířil hlavně prostřednictvím stavebních hutí klášterů a kanonií, jsou také blíže popsány ty, které se mohly podílet na stavbách...
|
host ::
RSS.