|
|
Mluviti stříbro, mlčeti zlato? Environmentálně estetická analýza vybraných dokumentárních snímků
Kubena, Martin ; Mašek, Tomáš (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
V této diplomové práci jsou analyzovány a porovnány vybrané dokumentární filmy, "Samsara" a "Po nás přijde potopa?", které se liší zejména ve způsobu tematizace a konstruování přírody. Analýza je činěna pomocí dominantních environmentálně estetických konceptů - estetiky zapojení a kognitivní estetiky. Za pomoci hloubkové sémiotické analýzy je zkoumáno, jak jsou motivy přírody prezentovány v těchto odlišných žánrech dokumentárního filmu, jaké filmové postupy a techniky jsou k tomu využity a jak tento výběr ovlivňuje vnímání a hodnocení zobrazované přírody. Co činí tuto práci ojedinělou, je spojení mezi filmovým uměním a environmentální estetikou. Porozumění tomu, jakým způsobem určité žánrově konvenční filmy zobrazují přírodu, může v konečném důsledku přispět k lepšímu pochopení vztahu člověka k přírodě. Analýza ukázala, že vyobrazení estetické hodnoty přírody je v obou dokumentech odlišné, přičemž "Samsara" prezentuje přírodu v souladu s estetikou zapojení, zatímco film "Po nás přijde potopa?" je spíše indiferentní k vytyčeným environmentálně estetickým teoriím. Veškerá další zjištění se nacházejí v Analytické části dokumentu. Klíčová slova Film, dokument, estetika, oceňování, environment, příroda, kultura, umění, citlivost, znalost, zapojení, Samsara, Before the Flood
|
|
|
Síla fikce: zpracování enviromentální tematiky v americké kinematografii
Holá, Kateřina ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Moulis, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá filmovou tvorbou reflektující klimatické změny. Pozornost je soustředěna především na americkou kinematografii od roku 1995 do současnosti a analýzy čtyř vybraných celovečerních snímků. Autorka chápe film jako populární médium schopné ovlivňovat a formovat veřejné mínění a jejím hlavním cílem je zodpovědět otázku, jakým způsobem může být environmentální tematika zpracována ve filmu a jaký přínos mají takové filmy pro společenskou debatu o klimatických změnách. V první, teoretické části práce autorka představuje společenskou diskuzi a popisuje jak její politický, tak sociologický aspekt, vycházejíc především z interdisciplinárních kulturálních a environmentálních studií. Druhá část se věnuje analýze čtyř amerických filmů různých žánrů: Den poté (2004) Rolanda Emmericha, Cesta (2009) Johna Hillcoata, Je s námi konec? (2016) Fishera Stevense a matka! (2017) Darrena Aronofského. V závěrečném shrnutí nabízí autorka odpověď na hlavní výzkumnou otázku a s ní spojené dílčí dotazy: dominantním narativem v diskuzi o klimatických změnách je v současnosti příběh apokalypsy a s ním spojené varování do budoucna. Tato taktika se ale opakovaně ukazuje jako nefunkční a chtějí-li filmaři vyprávět příběhy, jejichž poselství nezůstane bez odezvy, a naopak pozitivně přispěje do společenské...
|
host ::
RSS.