|
|
Syntaktická analýza projevů českých mluvčích v rumunském Banátu
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je analýza syntaktických odchylek v mluvených projevech českých mluvčích ve vesnici Bígr v rumunském Banátu. V teoretické části práce jsou české vesnice v Banátu zasazeny do historického i jazykového kontextu, zvláštní pozornost se věnuje vesnici Bígr. V rámci analýzy jsou nejprve základě předchozích studií stanoveny hypotézy, které jsou následně ověřovány v korpusu BANÁT, který v rámci této práce vznikl. Výsledky jsou porovnávány se stavem současné mluvené češtiny zastoupené korpusem ORAL, pokud takové srovnání bylo možné. Analýza potvrdila přítomnost některých charakteristických jevů bígerské češtiny (např.: předložkový instrumentál nástroje, neužívání zájmena svůj), frekvence části z nich však odpovídala výskytu i v mluvené češtině na našem území (např.: předsouvání zájmenného předmětu, zvratného se, si a pomocného slovesa být). Některé jevy nebyly prokázány vůbec.
|
|
|
Jazyk české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě
Frnochová, Adéla ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě, a to ve všech tradičních jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické, lexikální i slovotvorné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob starších šedesáti pěti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých přistěhovalců v Rumunsku a jejich současným životem. Zvláštní pozornost je věnována historii obce Šumice. V následující části práce jsou popsány metody sběru materiálu a jeho zpracování. K práci byly použity výsledky dotazníkového výzkumu a přepisy nahrávek mluvených projevů. Jako srovnávací materiál sloužily přepisy nahrávek z roku 1971 a doklady ze Šumice v Českém jazykovém atlase. Výsledky výzkumu jsou popsány postupně pro každou jazykovou rovinu. Uváděny jsou nejen jevy zjištěné na základě dotazníkového výzkumu, ale i jevy zachycené pouze v nahrávkách. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení šumického nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, dále pak prvkům archaickým a prvkům ovliněným cizími jazyky (zejména rumunštinou a němčinou). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V šumické češtině se vyskytuje mnoho archaismů, které byly typické pro...
|
|
|
Vliv křovin na uchycování dřevin v pastevní krajině
Wiesner, Pavel ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá mechanismy ovlivňujícími uchycování a růst dřevin pod pastevním tlakem převážně v oblasti mírného klimatického pásu. Na základě rešerše literárních zdrojů určuje a vysvětluje jednotlivé mechanismy a snaží se je spojit do uceleného pohledu na problematiku reprodukce, šíření a udržování dřevin v pastevní krajině. Obecně pastva ovlivňuje přirozený průběh sukcese a za určitých podmínek napomáhá vytvoření a udržení pohyblivé krajinné mozaiky, přičemž je vliv pastvy zpětně modifikován již existující vegetační mozaikou. V tomto směru je důležitá existence křovin, které poskytují ochranu semenáčkům a juvenilním jedincům před nepříznivými podmínkami prostředí i před pastevním tlakem a napomáhají tak změnám prostorové heterogenity vegetace a vytvoření zmíněné pohyblivé mozaiky. Protože prostorová heterogenita a celková diverzita vegetace se mohou vlivem pastvy zvyšovat i snižovat na základě celé řady faktorů, zabývá se práce také významem prostorové distribuce pastvy a její intenzity, různými druhy pasených zvířat a běžnými způsoby managementu pastvy. Klíčová slova: pastva, asociační rezistence, cyklická sukcese, pastevní lesy, prostorová heterogenita vegetace, vegetační diverzita
|
|
|
Vegetace úhorů a její dynamika ve vztahu ke změnám managementu zemědělské půdy v Českém Banátu
Veselý, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
- 5 - Abstrakt V souvislosti s recentním opouštěním orné půdy obyvateli českých vesnic, které v rumunském Banátu vznikly po kolonizaci území začátkem 19. století, vzniká řada nových stanovišť reprezentovaných různě starými úhory. Můžeme zaznamenat sukcesní stadia s různou diverzitou rostlin, v některých případech pozoruhodně vysokou a zahrnující řadu ochranářsky cenných druhů, které jsme z minulosti znali i z české krajiny, ale které v ní již zcela nebo téměř vymizely. Mj. v Banátu v posledních letech došlo k úbytku hospodářských zvířat, což vede k méně intenzivnímu využití tradičních pastvin, které jsou lokalizovány na těžko obdělávatelných a obtížně přístupných lokalitách (např. krasová údolí) a často jsou sdíleny sousedními vesnicemi (včetně rumunských). Opouštění polí také umožňuje pastevně využít produktivnější lokality, k čemuž přistupuje lepší dostupnost z vesnic. S postupující sukcesí a narušením někdejšího cyklu v obhospodařování polí, se stávají významnou složkou roztroušené dřeviny strukturující vegetaci na pastvinách, které navíc hrají významnou roli v návratu k lesním porostům. Cílem práce je posoudit vliv opouštění orné půdy, dále pak vliv managementu úhorů na diverzitu rostlin a vegetace včetně udržení ochranářsky cenných druhů a výhledově vliv pastvy na prostorovou distribuci uchycování...
|
|
|
Srovnání českých obcí Svatá Helena a Rovensko v rumunském Banátu: v oblasti dopravní dostupnosti, vybavenosti obce a prostorových vazeb místních obyvatel
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Svatá Helena a Rovensko jsou dvě ze šesti ryze českých obcí na rumunské straně Banátu. Nepříliš početná česká komunita zde žije již bezmála 200 let. I přes tuto dlouhou dobu a v obklíčení dalších etnik, především Rumunů a Srbů, si krajané dokázali udržet svůj jazyk, tradice a příslušnost k českému národu. Po roce 1990 odchází velká část obyvatel těchto obcí do tehdejšího Československa. Tento migrační proud trvá i nadále. Vylidňování obcí s sebou přináší obavy týkající se budoucnosti obce. Bakalářská práce se v první části zabývá historií krajanů v oblasti a formám pomoci z Česka. Ve druhé části je popsána současná situace ve dvou šetřených obcích týkající se dopravní dostupnosti, vybavenosti vesnic, mobility a prostorových vazeb místních obyvatel. Druhá část byla vypracovaná přímým šetřením v terénu a s pomocí výpovědí místních. V závěru je provedeno srovnání obcí a shrnuty závěry terénního šetření.
|
|
|
Český Banát - vymírající komunita nebo oblast s perspektivní budoucnosti?
Blümelová, Iva ; Freidingerová, Tereza (oponent) ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce)
Český Banát je území v Rumunsku, ve kterém žije v šesti typicky českých obcích početná česká komunita. Po více než 180 let si udržela český jazyk, tradice, zvyky i způsob života. Po změně režimu v roce 1989 mnoho obyvatel odchází do rumunských měst nebo zpět do České republiky. Práce se zabývá historií osídlení, vývojem počtu obyvatel, způsobem obživy a školstvím v těchto obcích. Na základě šetření, které proběhlo ve školách, jsou zpracovány názory a postoje mladé generace o představách budoucího života. Protože formy pomoci směřující do oblasti z České republiky jsou pro budoucí vývoj důležité, je jim věnována samostatná kapitola. Na závěr je nastíněna možná budoucnost této komunity, která je nyní díky reemigraci ve velkém ohrožení. Klíčová slova: Češi v zahraničí, Banát, Rumunsko
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Specifika obchodu a podnikání v Rumunsku se zaměřením na oblast Banát
Vlčková, Veronika ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Duben, Jan (oponent)
Tato práce podává zprávu o podnikatelských příležitostech, které Rumunsko a především pak oblast Banátu českým subjektům nabízí, a s jakými specifiky musí podnikatelé při vstupu na tento trh počítat. Nejprve čtenáře seznámí s kulturní specifikací Rumunska a Banátu, na to navazuje obchodní jednání, které lze v těchto oblastech očekávat a vychází především z kulturních předpokladů. Nedílnou součástí práce je pak analýza podnikatelského prostředí a Rumunska jako člena nadnárodních uskupení, protože bez těchto informací nelze o Rumunsku jako obchodním partnerovi přemýšlet. Poté už se práce soustředí konkrétně na problematiku oblasti Banát, firmy, které zde působí a podnikatelské příležitosti, které oblast nabízí. Práci zakončuje SWOT analýza podnikatelského prostředí Banátu a doporučení pro potenciální podnikatele vstupující na tento trh.
|
|
|
Kulturní vývoj české menšiny v rumunském Banátu
Kratochvílová, Jana ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Cílem práce je komplexně shrnout současnou situaci české menšiny v Banátu s důrazem na lokální kulturu a faktory, které ji ovlivňují. Již skoro 200 let si česká menšina na jihu Rumunska uchovala národní identitu, český jazyk a živou tradiční lidovou kulturu. Práce mapuje historický vývoj této enklávy a faktory, které ovlivnily zachování její tradiční lidové kultury. Dále shrnuje současnou situaci, zaměřuje se na českou pomoc, na rozvoj cestovního ruchu a jeho možné dopady. Představuje současný stav lokální kultury a vyhodnocuje její prezentaci a popularizaci. Přidává vlastní doporučení pro zlepšení prezentace a zabývá se perspektivami české komunity v budoucnu.
|
|
|
Šetrné formy cestovního ruchu jako součást rozvojové pomoci (se zaměřením na české vesnice v rumunském Banátu)
Angelisová, Marie ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Vaško, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití šetrných forem cestovního ruchu v rozvojové pomoci na příkladu české komunity v rumunském regionu Banát. Krajané z Čech, kteří v Rumunsku žijí již od počátku 19. století, si díky dlouhé izolaci uchovali tradiční způsob života, zároveň se však tamní české vesnice potýkají se sociálními a ekonomickými problémy, které ohrožují jejich další existenci. Situaci českých krajanů v rumunském Banátu se dlouhodobě věnuje projekt asistenční pomoci koordinovaný společností Člověk v tísni pod záštitou vlády ČR. Projekt se v posledních letech zaměřuje výhradně na rozvoj šetrné turistiky a podnikatelských příležitostí. Cílem práce je analyzovat projekt rozvoje agroturistiky v českých vesnicích, jeho jednotlivé výstupy, dopady cestovního ruchu na život české komunity a vyhodnotit destinaci pomocí SWOT analýzy.
|
host ::
RSS.