Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války.
Semera, David ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války analyzuje sliby Spojeného království Arabům a Židům z období první světové války obsažené v McMahonových listech a Balfourově deklaraci a týkající se zejména území na Blízkém východě. Zaměřuje se na okolnosti vzniku těchto dokumentů, a to jak na soudobé podmínky, tak na cíle, kterých jimi mělo být dosaženo. Zabývá se také zněním těchto dokumentů a obsahem britských slibů, přičemž si klade otázku, zda je bylo možné realizovat současně, nebo se vzájemně vylučovaly. Úvodní kapitola představuje situaci Osmanské říše, arabského nacionalismu, sionismu a impéria Spojeného království do počátku první světové války. Druhá kapitola vykládá britské zájmy, jež ovlivnily formulaci zmíněných dokumentů. Třetí kapitola tematizuje vznik McMahonových listů a Balfourovy deklarace a zkoumá jejich obsah.
Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války.
Semera, David ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války analyzuje sliby Spojeného království Arabům a Židům z období první světové války obsažené v McMahonových listech a Balfourově deklaraci a týkající se zejména území na Blízkém východě. Zaměřuje se na okolnosti vzniku těchto dokumentů, a to jak na soudobé podmínky, tak na cíle, kterých jimi mělo být dosaženo. Zabývá se také zněním těchto dokumentů a obsahem britských slibů, přičemž si klade otázku, zda je bylo možné realizovat současně, nebo se vzájemně vylučovaly. Úvodní kapitola představuje situaci Osmanské říše, arabského nacionalismu, sionismu a impéria Spojeného království do počátku první světové války. Druhá kapitola vykládá britské zájmy, jež ovlivnily formulaci zmíněných dokumentů. Třetí kapitola tematizuje vznik McMahonových listů a Balfourovy deklarace a zkoumá jejich obsah.
Postoj Velké Británie a jejích dominií ke konstitucionálním otázkám v rámci Britského impéria v letech 1917 - 1931.
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu konstitucionálních vztahů mezi mateřskou zemí a dominii. Konstitucionální problematika vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky významně ovlivnila vývoj britských imperiálních dějin. Práce analyzuje proměnu imperiální terminologie (Britské impérium vs. Commonwealth), vznik prvních dominií, otázku dominiálního statusu a fungování systému koloniálních (imperiálních) konferencí v kontextu existence Výboru imperiální obrany. Současně se zabývá přijetím důležité deváté rezoluce na imperiální válečné konferenci v roce 1917, poválečnou proměnou vztahů mezi mateřskou zemí a dominii a následnou konstitucionální diskuzí, která vyvrcholila v roce 1921. Narůstající incidenty a neshody mezi autonomními částmi impéria a Londýnem v oblasti imperiální zahraniční politiky (Chanacký incident, konference v Lausanne, Locarnský pakt, britsko- japonské spojenectví aj.) přispěly k tomu, že dominiální představitelé začali požadovat jasnější vymezení konstitucionálního postavení dominií vůči Britům. Imperiální konference v roce 1926 otevřela novou etapu konstitucionálních vztahů mezi dominii a mateřskou zemí tím, že došlo k přijetí Balfourovy deklarace, definujícího postavení dominií v rámci impéria. Celý proces završilo vydání Westminsterského statutu, který v roce 1931...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.