|
|
Automatizace měření směrových charakteristik zdrojů zvuku
Nimmerrichter, Benjamin ; Liska, Matej (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá automatizací měření směrových vyzařovacích charakteristik zdrojů zvuku pomocí jednoho až šestnácti, případně dvaatřiceti mikrofonů, které jsou připojeny k zvukovému rozhraní, které podporuje ovladač technologie ASIO, které je připojeno k počítači s instalací programů MATLAB. V rámci této práce byl vytvořen program, který je schopen měřit hladinu akustického tlaku, směrové vyzařovací charakteristiky ve 2D a 3D prostoru a zobrazit kmitočtové spektrum signálů. Dále je zde řešena problematika efektivní hodnoty diskrétních signálů, kalibrace mikrofonů pro měření hladiny akustického tlaku, výpočet a měření hladiny akustického tlaku v~dB~(SPL), autokorelace diskrétního signálu, zobrazení měření na polárním nebo sférickém grafu a výpočty poměru signálu k šumu. Tato práce obsahuje teoretický úvod k měření a problematice šíření zvuku, dále realizaci programu, měření a zhodnocení naměřených výsledků.
|
|
|
Modulátor s rozprostřeným spektrem
Lejsková, Alena ; Kováč, Michal (oponent) ; Maršálek, Roman (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodou rozprostření spektra datových signálů určených k přenosu rádiovým kanálem. Existují tři různé způsoby aplikace rozprostírání, k jejich realizaci se využívají tzv. pseudonáhodné posloupnosti, nebo také vzájemně ortogonální posloupnosti. V těchto systémech nalezneme uplatnění řady modulací, z nichž jedna z nich (čtyřstavové fázové klíčování) je uvedena na konci práce. Metoda rozprostírání tvoří také základ ortogonálního multiplexu OFDM. Cílem práce je seznámení s principem metody rozprostírání spektra a popis systémů, vysílačů a přijímačů, které pracují na základě této metody.
|
|
|
Moderní kódování řečového signálu pomocí přeparametrizovaných modelů
Zapletal, Ondřej ; Průša, Zdeněk (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Náplní teoretické části této práce je studie přeparametrizovaných modelů. To jsou takové modely signálů, ve kterých je pro jejich parametrizaci stanoveno více proměnných, než je potřeba a následně se hledá tzv. řídké řešení pomocí iteračních algoritmů. Cílem takovéto analýzy je výběr pouze těch důležitých (řídkých) parametrů. Teorie se opírá o lineární algebru, vektorové prostory, báze a tzv. framy. Úkolem samostatného projektu této práce je popis a simulace dvou řečových kodérů: klasického kodéru na bázi lineárního predikčního kódování řeči a kodéru využívajícího přeparametrizované modely pro náhodné ARMA procesy. Součástí jejich realizace je i vytvoření dekodérů a zhodnocení kvality rekonstrukce obou z nich. Pro realizaci je využito prostředí MATLAB a knihovna funkcí pro přeparametrizované modely (toolbox frames).
|
|
|
Určování základního hlasového tónu
Matuštík, Daniel ; Tučková, Jana (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou určování základního tónu lidského hlasu. V práci jsou vypsány a aplikovány některé metody pro určování základního tónu a metody předzpracování a závěrečné zpracování signálu po aplikaci funkcí pro určení frekvence základního řečového tónu v grafickém uživatelském prostředí.
|
|
|
Bezsenzorové řízení rychlosti a polohy stejnosměrného kartáčového motoru malého výkonu
Svoboda, Jan ; Hanák, Pavel (oponent) ; Prajzner, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá bezsenzorovým řízením stejnosměrných kartáčových motorů malého výkonu, používaných v aktuátorech firmy Honeywell. V úvodu seznamuje s řízením stejnosměrných motorů a s používanými metodami snímání jejich rychlosti a polohy. Zvolenou bezsenzorovou metodou je zde metoda detekce komutačních pulzů v signálu proudu motoru. Tyto pulzy vznikají při přeskakování kartáčů mezi lamelami komutátoru. Správným vyhodnocením komutačních pulzů lze získat informaci o rychlosti otáčení a poloze motoru. Práce zkoumá tuto poměrně novou metodu detekce komutačních pulzů. Na naměřených vzorcích signálu demonstruje problémy, které vznikají při jejím použití a dále navrhuje vhodná řešení číslicového zpracování signálu s komutačními pulzy. Spolehlivost navržených metod zpracování signálu je testována na sadě naměřených signálů za různých podmínek, následně je z navrhovaných vybrána nejlepší metoda zpracování signálu, kterou by mohl používat systém bezsenzorového řízení.
|
|
| |
|
|
Určování a analýza periodicity v řečových signálech
Malucha, Jan ; Poměnková, Jitka (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
V teoretické části bakalářské práce je provedeno seznámení s podstatou řečového signálu, metodou krátkodobé analýzy a je objasněn pojem periodicita. Následuje rozbor analyzovaných vlastností signálu čítajících znělost/neznělost, intonaci a podobnost sousedních period, dále je uvedena přehledová studie metod použitelných k jejich analýze. Tyto metody zahrnují ZCR, STE, HNR, ACF, NCC, AMDF a DTW. V rámci praktické části byly naprogramovány algoritmy využívající tyto metody v prostředí MATLAB, společně s obslužnými funkcemi pro segmentaci a předzpracování signálu. Všechny algoritmy byly otestovány na reálných řečových signálech a dosažené výsledky jsou rozebrány na konci práce společně s příklady využitelnosti v praxi.
|
|
|
LPC kódování řeči
Zapletal, Ondřej ; Kyselý, František (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Náplní práce "LPC kódování řeči" je studie problematiky této metody parametrického zdrojového kódování, vysvětlení matematických postupů, které se při ní užívají (lineární predikce, autokorelace, Levinson-Durbinův algoritmus, převod do formy vhodné pro přenos, Čebyševova polynomiální metoda hledání kořenů) a seznámení se s významem a aplikacemi této metody v reálných hovorových kodérech. Úkolem samostatného projektu této práce je popis a simulace jednoduchého řečového kodéru na bázi LPC, který převádí reálný řečový signál na bitový tok, ve kterém jsou obsaženy všechny důležité parametry pro jeho zpětnou rekonstrukci (LSF koeficienty, perioda základního tónu, úroveň buzení, detekce znělosti - metoda AMDF). Součástí práce je i diskuse o současně používaných řečových kodérech.
|
|
|
Rozpoznávání hudebních záznamů
Masár, Igor ; Horka, Michal (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou specifických zvukových signálů- hudbou. Jsou zde popsány základní metody analýzy hudebních signálů. Dále jsou zmíněny nejpoužívanější formáty hudebních souborů a možnost jejich vzájemného převodu. Jsou vysvětleny termíny z hudební teorie, které se v práci dále vyskytují. Jsou popsány a vytvořeny 3 způsoby detekce melodie. Na základě úspěšnosti detekce melodie z referenčních nahrávek je vybrán optimální algoritmus. Je vytvořeno uživatelské rozhraní v MATLAB GUI umožňující rozpoznávání nahrávek. Toto rozhraní je otestováno na několika melodiích.
|
|
| |
host ::
RSS.