Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza lidovýchovné spolkové činnosti v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce je věnována analýze lidovýchovných spolkových aktivit v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914). Česká společnost se rozvíjela v rámci mnohonárodnostní habsburské říše, kterou ve druhé polovině devatenáctého století zachvátil modernizační proces. Myšlenky kapitalismu, industrializace a urbanizace předznamenaly řadu změn v hospodářské, školské, politické a kulturní oblasti. Původně jednotný národně-emancipační osvětový proud se ve druhé polovině 19. století štěpil na jednotlivé lidovýchovné proudy. S postupující profilací osvěty vrcholil centralizační proces. Veškeré kulturní působení bylo sjednoceno na počátku dvacátého století se vznikem Svazu osvětového. Diplomová práce blíže pojednává o aktivitách tělovýchovného a ženského osvětového hnutí a činnosti národních jednot. Následná analýza představuje hlavní charakteristiky předválečné lidovýchovy: komplikované soužití s příslušníky německé národnosti, provázanost kultury s politickými zájmy nebo přejímání zahraničních vzorů. V závěrečné kapitole byla osvěta let 1848-1914 zasazena do kontextu následujícího vývoje v období samostatné Československé republiky, kdy se konstituoval státní lidovýchovný systém. Klíčová slova Vzdělávání dospělých, spolková činnost, rakousko-uherská monarchie, 1848-1914, osvěta, lidová...
Františka Plamínková jako novinářka, politička a feministka - životopisná studie
Knížková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem Františky Plamínkové (1875-1942) s důrazem na její roli aktivistky za ženská práva, stejně jako na její politickou a novinářskou činnost. Práce v kontextu dobového postavení žen mapuje cestu Plamínkové do čela českého předválečného a meziválečného ženského hnutí a její zásluhy na vybojování volebního práva pro ženy v Československu. Dále popisuje její působení v senátu Národního shromáždění mezi lety 1925-1939, diplomatickou úlohu a další veřejné aktivity, zejména vedení Ženské národní rady. Zdůrazňuje také osud Plamínkové během nacistické okupace za druhé světové války, které Plamínková padla za oběť. Část o publicistické činnosti Plamínkové analyzuje texty publikované mezi lety 1906-1940 zejména v dobovém ženském tisku, v nichž Plamínková reflektovala stav českého ženského hnutí a apelovala na nutnost změny tehdejšího postavení žen a jejich omezených možností v rámci veřejného i soukromého života. Předpokladem práce je, že Plamínková do svých textů promítla vlastní zkušenosti a názory na dobovou ženskou úlohu. Práce využívá archivních pramenů a dostupných dobových periodik, stejně jako příslušné literatury. Součástí práce jsou přiložené dobové fotografie a dokumenty.
"Pánové, prosím, smekněte": Metodika datování a interpretace fotografií z let 1850–1918 pomocí historické módy
Polách, Radek
„PÁNOVÉ, PROSÍM, SMEKNĚTE“ – Metodika datování a interpretace fotografií z let 1850-1918 pomocí historické pánské módy je uceleným materiálem pro odborný popis historického fotografického materiálu ze šlechtických sbírkových fondů na základě znalostí pánské a částečně dětské módy a souvisejících oděvních doplňků. Ve svém objemu přináší velké množství poznatků z dějin tehdejší pánské módy, která byla po zániku Rakouska-Uherska opomíjena nebo prezentována jen v úzce specializovaných rovinách kupříkladu v oblasti militarií. Metodika Z velké části je tato publikace založena na vědomosti popisu nejen pánského oděvu, ale především pak pokrývky hlavy. Právě tento oděvní doplněk je pro sledované období stěžejním a při podrobném ohledání může dopomoci k přesnému datování a popisu osoby zachycené na historické fotografii. je určena primárně pro odborné pracovníky paměťových institucí České republiky, kteří se zabývají danou problematikou. Zároveň však umožní kurátorům a majitelům fotografických fondů možnost popisu sbírkových exponátů uchovávaných v jejich sbírkových fondech.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Analýza lidovýchovné spolkové činnosti v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce je věnována analýze lidovýchovných spolkových aktivit v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914). Česká společnost se rozvíjela v rámci mnohonárodnostní habsburské říše, kterou ve druhé polovině devatenáctého století zachvátil modernizační proces. Myšlenky kapitalismu, industrializace a urbanizace předznamenaly řadu změn v hospodářské, školské, politické a kulturní oblasti. Původně jednotný národně-emancipační osvětový proud se ve druhé polovině 19. století štěpil na jednotlivé lidovýchovné proudy. S postupující profilací osvěty vrcholil centralizační proces. Veškeré kulturní působení bylo sjednoceno na počátku dvacátého století se vznikem Svazu osvětového. Diplomová práce blíže pojednává o aktivitách tělovýchovného a ženského osvětového hnutí a činnosti národních jednot. Následná analýza představuje hlavní charakteristiky předválečné lidovýchovy: komplikované soužití s příslušníky německé národnosti, provázanost kultury s politickými zájmy nebo přejímání zahraničních vzorů. V závěrečné kapitole byla osvěta let 1848-1914 zasazena do kontextu následujícího vývoje v období samostatné Československé republiky, kdy se konstituoval státní lidovýchovný systém. Klíčová slova Vzdělávání dospělých, spolková činnost, rakousko-uherská monarchie, 1848-1914, osvěta, lidová...
Integration and everyday life of Italian refugees exiled to Northern Bohemia in the First World War :a microhistorical look at the daily experience of Sannicoló in Jablonné v Podještědí
Sbroscia, Emilia ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Výzkumným tématem této práce je zkušenost italskojazyčných uprchlíků během první světové války, v jejímž průběhu byli obyvatelé oblasti Tridentska (Trentino, Itálie) nejdříve nuceni opustit svá bydliště a posléze přemisťováni v rámci rakousko-uherské monarchie. Práce se blíže zaměří na osobní deník konkrétního italsky hovořícího uprchlíka, který zachycuje jeho odchod z Tridentska a následný příjezd a pobyt v severočeském městě Jablonné v Podještědí. V textu bude diskutována problematika vnitřní migrace a související politiky habsburské monarchie, se zvláštním ohledem na zkušenosti italskojazyčných uprchlíků. Deník muže známého jako Sannicoló bude v tomto ohledu využit jako východisko pro mikrohistorickou analýzu jeho chápání přesunu z Rovereta (Itálie) do Jablonného v Podještědí. Jeho osobní zkušenost jakožto italskojazyčného uprchlíka a občana habsburské monarchie poté bude porovnána se stávajícími poznatky o situaci uprchlíků v rámci Rakouska-Uherska a italskojazyčných uprchlíků obecně, s cílem určení jeho úspěšnosti při integraci do nové místní komunity. Klíčová slova: vnitřní migrace; Italsky mluvící uprchlíci; Rakousko-Uhersko; první světová válka; mikrohistorie; deník.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.