|
|
Augustus - Napoleon - Mussolini - Hitler
Porsch, Michal ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s historickými paralelami mezi vládami princepse Augusta, Napoleona Bonaparta, Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. Práce se soustředí také na propagandu a sebeprezentaci jednotlivých politiků a na inspiraci římským státem v moderních dějinách. První část práce je věnovaná životům všech zmíněných osobností, jejich cestě k moci, hlavním politickým krokům a postupům, které za své vlády využívali. Je zde zmíněn i kulturní vývoj jednotlivých států pod vládami těchto politiků. Důležitým prvkem, který je přítomen v celé práci, je Augustův odkaz na pozdější politické a kulturní dějiny, na které měla Augustova vláda poměrně značný vliv. Následně se na základě nastudovaných pramenů a literatury práce věnuje komparaci jednotlivých vlád, hledá podobnosti a rozdíly, hodnotí, zda se jedná o vědomé využívání Augustových politických kroků. Hlavním cílem práce je ukázat, zda se Augustův odkaz v pozdějších dějinách využíval záměrně a jeho politické postupy se staly předlohou pro další generace, nebo zda jde spíše o shodu okolností. Tato práce sleduje i způsoby, jakými byla Augustova osobnost a vláda reflektována napříč staletími. Výsledkem práce je prezentovat možné spojitosti mezi vládami osobností, jež mezi sebou dělí mnoho set let lidského vývoje. Práce by měla čtenáře přimět...
|
|
| |
|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Římské dějiny principátu ve výuce na českých ZŠ
Nováková, Miroslava ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat vybrané současné učebnice dějepisu z hlediska využití moderních přístupů ve výuce dějepisu a jejich vhodnosti pro žáka základních škol a primy víceletých gymnázií. Srovnání bylo provedeno na základě obsahové a didaktické stránky učebnic s tím, že primární pozornost byla věnována rozvoji historického a kritického myšlení žáků, dále pak zmapování témat, jimž je v učebnici věnováno nejvíce prostoru. Zároveň je pro lepší pochopení vývoje připojen rozbor učebnic užívaných do roku 1989. Dále práce obsahuje rozbor římských císařů principátu, kteří nacházejí svůj odraz v učebnicích. Ten je proveden na základě získaných poznatků z pramenů a odborné literatury. Práce využívá především metod práce s prameny a odbornou literaturou, komparace učebnic, mini - dotazníkové šetření a vlastní tvorbu tematického plánu se zaměřením na římský principát. Pomocí těchto metod jsem dospěla k závěru, že většina současných učebnic se snaží o rozvoj žáka po mnoha stránkách a že výuka principátu má na školách své nezaměnitelné místo, jelikož díky němu mohou žáci lépe pochopit jak tehdejší svět, tak i ten současný.
|
|
| |
|
|
Římské právo v neprávních antických památkách - Reformy státní správy za vlády císaře Augusta
Saturka, Milan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Reforma státní správy za vlády císaře Augusta Římské právo v neprávních antických památkách Abstrakt Období pozdní republiky a raného principátu bylo dobou mnoha politických, společenských i právních proměn římského státu. V relativně krátkém časovém období došlo ke zhroucení původních státně právních institutů a jejich zásadní obměně, nebo přímo nahrazení instituty novými. Tato práce se věnuje právě problematice proměn vybraných oblastí veřejného práva, a to konkrétně oblasti státní správy, daňové správy a finanční správy. V oblasti státní správy je pozornost věnována jednak reformě uspořádání provincií, které bylo třeba přizpůsobit novému ústavnímu uspořádání státu, ve kterém měl dominantní postavení princeps, a dále pak počátkům ústředních orgánů římské říše, jejichž základy položil právě Augustus ve snaze centralizovat státní správu a konsolidovat svou moc, a které se v letech vlády jeho nástupců dále jen formalizovaly a rozrůstaly do podoby značně specializovaných byrokratických orgánů. V oblasti daňové správy je pozornost věnována jak obtížím daňové soustavy pozdní republiky, tak jejímu srovnání s daňovou soustavou Augustova principátu, přičemž je pozornost věnována jak způsobu výběru daní, tak jednotlivým nově zavedeným daním ve vztahu k potřebám reformované finanční správy římské říše, která více...
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
| |
host ::
RSS.