|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
|
Konsociační demokracie jako možné řešení politického uspořádání na Kypru
Gillern, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Schlosáriková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možností řešení kyperského politického uspořádání na principech teorie konsociační demokracie jak ji definoval Arend Lijphart. Obě ostrovní komunity se začaly vzájemně odcizovat především po vzniku nezávislého Řecka, který vedl k růstu řeckého nacionalismu na Kypru. Úspěchy Mustafy Kemala v Turecku po první světové válce pak naopak posilovaly národní vědomí turecké komunity. V roce 1960 byl na Kypru nastolen systém splňující veškeré parametry teorie konsociační demokracie, který se ale již během prvních tří let fungování stal zcela nefunkčním a četné krize vyústily téměř v občanskou válku. V práci argumentuji, že to byly nepříznivé podmínky pro konsociační demokracii, jak je definoval sám Arend Lijphart, které pád republiky zapříčinily. Práce také zkoumá, zda tyto nepříznivé faktory přetrvaly dodnes. Na kyperském vývoji od rozpadu republiky v 60. letech po současnost v práci popisuji, jak se tyto faktory vyvíjely. Jak ukázal můj výzkum, ke změně k lepšímu sice došlo, nicméně řada faktorů stále zůstává nepříznivá. Především zde chybí vůle elit po nastolení a udržení konsociačního řešení, což činí možnost stabilního řešení založeného na Lijphartově teorii velmi nepravděpodobnou.
|
|
|
První Československá republika v kontextu teorie konsociační demokracie
Zavřel, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika v kontextu konsociační demokracie" pojednává o analýze politického systému první Československé republiky s cílem určit, zda a případně do jaké míry tento systém obsahoval prvky charakteristické pro teorii konsociační demokracie, jak ji popsal nizozemský politolog Arend Lijphart v šedesátých letech 20. století. Zaměřuje se na analýzu systému v oblastech fragmentace společnosti, volebního a stranického systému, výsledků voleb do Národního shromáždění, jednání politických elit a utváření a fungování vládních koalic. Vychází z teze, že politický systém první Československé republiky obsahoval prvky později spojované s teorií konsociační demokracie, a to především v podobě vlády velké koalice (od roku 1926 i s účastí reprezentantů německé menšiny) a relativně dlouhodobé systémové stability, dosažené i přes rozsáhlou fragmentaci společnosti, která se štěpila zejména národnostně. Sledovaným obdobím je celá éra první republiky, tedy léta 1918 až 1938.
|
|
|
Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání
Musilová, Karolína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání" zkoumá možnosti použití konsociačního modelu v Severním Irsku v první polovině 70. let 20. století. Dlouholeté spory mezi katolickou a protestantskou částí obyvatelstva vyvrcholily v 60. letech násilným konfliktem, který se britská vláda pokoušela řešit zavedením principu sdílení moci mezi katolíky a protestanty. Práce zkoumá, jak Severní Irsko naplňovalo principy konsociačního modelu definované nizozemským politologem Arendem Lijphartem a snaží se odpovědět na otázku, zda mělo toto řešení vůbec šanci uspět. V další rovině práce analyzuje, nakolik byl neúspěch uspořádání dán samotnou volbou konsociačního modelu. Výsledkem práce je zjištění, že podmínky Severního Irska jsou pro konsociační model spíše nepříznivé, což ale automaticky neznamená neúspěch. Ten byl dán tím, že nebyl respektován klíčový požadavek konsociační demokracie, kterým je snaha elit o zachování stávajícího systému a snaha udržet ho skrze spolupráci a kompromisní řešení problémů
|
|
|
Konsocionalismus v praxi: případ Bosny a Hercegoviny
Fialová, Tereza ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Model konsociační demokracie, který byl v Bosně a Hercegovině zaveden, nefunguje ani po šestnácti letech tak, jak by měl. Po posledních parlamentních volbách, které v Bosně a Hercegovině proběhly v říjnu 2010, trvalo sestavení vlády šestnáct měsíců. Navíc Srbové vykazují od uzavření Daytonské dohody, která byla fakticky nadiktována mezinárodním společenstvím, separatistické tendence. Chorvaté nejsou spokojení s podobou Federace Bosny a Hercegoviny, kde žijí společně s Bosňáky. Požadují vytvoření třetí entity z oblastí, kde je jejich národ ve většině. Bosňáci chtějí naopak zemi směřovat k unitárnímu státu. Nejen tyto neshody brání efektivnímu fungování politického systému. Tato práce si klade za základní cíl analyzovat příčiny, které brání úspěšnému fungování konsociační demokracie v Bosně a Hercegovině.
|
|
| |
host ::
RSS.