|
|
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě
Vaculínová, Julie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě Abstrakt Cílem této diplomové práce je deskripce a následná komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě, a to zejména v souvislosti s připravovanou rekodifikací civilního procesu v Česku. Dovolání je opravný prostředek, jehož cílem je přezkoumání napadeného rozhodnutí dovolacím soudem po právní stránce. Funkcí dovolání je sjednocování judikatury a zajištění individuální spravedlnosti v konkrétních případech. V Česku je dovolání koncipováno jako mimořádný opravný prostředek, zatímco v Německu je dovolání zakotveno jako řádný opravný prostředek. Od tohoto rozdílu se odvíjí většina stavebních prvků dovolání. Práce je rozdělena do úvodu, sedmi kapitol a závěru včetně autorčiných návrhů de lege ferenda. Jednotlivé kapitoly začínají obecným úvodem o tématu kapitoly, pokračují popsáním konkrétního prvku dovolání v české právní úpravě a německé právní úpravě a jsou zakončeny jeho komparací a hodnocením autorky. Podkapitoly zabývající se českou právní úpravou navíc obsahují návrhy de lege ferenda, zejména z věcného záměru civilního soudního řádu. V první kapitole jsou nejprve obecně definovány modely opravných řízeních a poté popsány systémy opravných prostředků v obou právních úpravách. Dále se kapitola zabývá povahou dovolání, rozsahem,...
|
|
|
Komparace české a německé právní úpravy dovolání v kontextu připravované reformy civilního procesu v České republice
Novotná, Kateřina ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Komparace české a německé právní úpravy dovolání v kontextu připravované reformy civilního procesu v České republice araci regulace civilně české právní úpravy s právní úpravou ve Spolkové republice Německo. První část práce se zabývá vybraným tématem na obecné úrovni. V úvodní pasáži tak nejprve úpravách, shrnutí rekodifikačních snah posledních let, včetně stručného popisu historického vývoje a opravných systémů. Další pasáž navazuje úpravou přípustnosti, obsahuje již konkrétní regulaci dovolání nejprve České republice, a následně ve Spolkové republice Německo. Celá práce je koncipována tak, že je vždy nejprve popsána úprava česká následně německá za současného komparování obou úprav a následné syntézy výsledků a nejdůležitějších rozdílů Přípustnost dovolání je nejprve rozdělena na objektivní a subjektivní, přičemž jsou dále popsány další náležitosti, které jak české dovolání, tak německá revize, musí splňovat. místě je rovněž záhodno zmínit oddělenou kapitolu, která je věnována postupu při posuzování příslušnosti německými odvolacími soudy, které o přípustnosti povinně rozhodují v rozsudku ve věci samé. Vedle subjektivní přípustnosti je dále pojednáváno o účinku dovolání. Z dalších náležitostí je pak pozornost věnována zejména institutu advokátního přímu, který...
|
|
|
Dovolání v civilním soudním řízení
Horáček, Petr ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Název rigorózní: Dovolání v civilním soudním řízení. Abstrakt: Tématem Rigorózní práce je mimořádný opravný prostředek upravený zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to "dovolání". Mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá v tom, že jím lze napadnout soudní rozhodnutí pravomocné a vykonatelné. Práce je strukturována do sedmi kapitol. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na obecné základy civilního procesu, opravné systémy, opravné prostředky a vývoj institutu dovolání. Součástí druhé kapitoly je pasáž věnovaná připravované rekodifikaci civilního soudního řízení vycházející z věcného záměru civilního soudního řádu, který byl připraven v roce 2017. Třetí kapitola je jádrem této práce a obsahuje především podmínky přípustnosti dovolání a náležitosti dovolání. V této kapitole je popsáno, kdo a kde může podat dovolání a jaká je lhůta pro jeho podání. Jádrem dovolání a řízení o něm jsou dvě svébytné náležitosti, a to (a) vymezení podmínek přípustnosti dovolání a (b) popis důvodů dovolání. Přípustnost dovolání je dána zájmem na sjednocení judikatury nebo na vyřešení otázky, která doposud judikována nebyla a důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení věci, kdy se může jednat o posouzení otázky hmotného práva nebo procesního práva. V...
|
|
|
Skutková zjištění a právní posouzení
Janoušek, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ A PRÁVNÍ POSOUZENÍ Práce se zaměřuje na jeden ze základních procesuální problémů, který má hlubší teoretický základ, tak praktický význam. Vychází ze schématu aplikace práva v podobě skutkové otázky, na kterou hledá soud odpověď vnímáním a dokazováním a právní otázky, pro kterou platí též zásada . Po zjištění skutkového stavu dochází k těchto zjištění pod obecnou právní normu. Právě v subsumpci tkví jádro problematiky řešení otázky nesprávného právní posouzení věci. Současně je však v práci připojen odlišný pohled na toto klasické schéma aplikace práva. Vzhledem ke složitosti předmětné problematiky a tomu odpovídající výzkumné otázky, si práce nenárokuje úplné objasnění a navržení jediného správného řešení odlišení skutkové a právní otázky v civilním soudním řízení. Z povahy tématu také vyplývá, že snahou bylo co íce se přiblíž nástinu možných řešení a za pomoc převážně analytické metody řešení objasnit toto téma i z méně tradičních úhlů pohledu. Precizní odlišení skutkových a právních otázek v civilním soudním řízení má fundamentální dopad na několik oblastí civilního procesu, z nichž nejvýznamnější je otázka dovolacího důvodu § 241a dnes platného o. s. ř. Pouze na značně obecné úrovni nečiní odlišení skutkových a právních otázek větších problémů. V praxi se leckdy stává, že obě množiny,...
|
host ::
RSS.