|
| |
|
|
Procesní zásady týkající se dokazování
Skřebský, Jan ; Střeleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o odvětvových zásadách civilního procesu a jejich uplatnění v procesu dokazování. Právní zásady jsou základem každého právního odvětví a představují výchozí měřítko jak při výkladu, tak aplikaci právních norem. Dokazování představuje stěžejní oblast občanského procesního práva, protože pouze prostřednictvím dokazování v průběhu soudního řízení dochází k projevu základního smyslu objektivního práva, kterým právě je ochrana jeho subjektů. Otázka procesních zásad je častým předmětem debat ve vztahu k novelizaci občanského soudního řádu a možné budoucí podobě nového občanského procesního kodexu. Jelikož tyto zásady ovlivňují charakter jednotlivých druhů řízení, bývají předmětem zkoumání z hlediska jejich významu pro daný druh řízení. Cílem práce je zhodnotit, jakou mají procesní zásady funkci v civilním procesu. Přestože je primárním cílem mého výzkumu jejich vliv na dokazování, nelze o nich podat adekvátní výklad bez zohlednění jejich vlivu na celý průběh řízení, tedy i procesy před zahájením řízení a taktéž jejich projev při rozhodnutí soudu. Dalším záměrem této práce je podat ucelený výklad jak o vztahu jednotlivých zásad mezi sebou navzájem, tak jejich vlivu na dokazování. Jelikož tyto zásady neexistují v právním vakuu, zabývám se i jejich vztahem k jednotlivým...
|
|
|
Poučovací povinnost soudu
Pošmurná, Veronika ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Poučovací povinnost soudu Abstrakt Tento text se zabývá poučovací povinností soudu v občanském právu procesním. Autor zdůrazňuje, že tato povinnost má sloužit k urychlení řízení a předcházení zbytečným průtahům. Současně však upozorňuje na důležitost ochrany práv účastníků, aby nedocházelo k jejich poškození v důsledku rychlosti řízení. Autor se zaměřuje na otázky týkající se způsobu, jakým má soud provádět poučování, individualizaci přístupu k účastníkům a důsledky nesplnění této povinnosti. Text je strukturován do čtyř částí, které se věnují různým aspektům poučovací povinnosti včetně historického vývoje, obecné poučovací povinnosti, speciálních poučení v průběhu řízení a poučení v nesporných řízeních. Práce také pojednává o vztahu mezi poučovací povinností a koncentrací řízení. Cílem práce je nalézt správný kompromis mezi efektivitou řízení a ochranou práv účastníků. Autor zdůrazňuje, že poučování by mělo být adresné, konkrétní a upozorňovat na důsledky nedodržení poučení. Rovněž poukazuje na důležitost správného zaznamenání a dodržení lhůt spojených s poučením. Celkově lze říci, že text se snaží analyzovat a diskutovat o významu a provedení poučovací povinnosti soudu v rámci civilního řízení s důrazem na rovnováhu mezi efektivitou a ochranou práv účastníků. Poučovací povinnost představuje komplexní...
|
|
|
Znalecké dokazování v civilním procesu
Procházková, Kateřina ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
64 Znalecké dokazování v civilním procesu Abstrakt Znalecké dokazování je nezbytnou součástí civilního procesu. Jeho smyslem je poskytnout pomoc soudu při řešení skutkové otázky, jejíž zodpovězení přesahuje běžné znalosti a vědomosti. Aktuálnost tématu práce je dána jednak přetrvávajícími problémy v souvislosti s dokazováním znaleckými posudky, jednak přijetím nové právní úpravy, zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, účinného od 1. 1. 2021. Práce popisuje některé problematické aspekty v různých fázích dokazování znaleckým posudkem, tj. problémy související se zadáváním posudku (rozlišování mezi právními a skutkovými otázkami), při vypracování posudku znalcem (zejm. jeho nedostatečná přezkoumatelnost), a problémy související s jeho hodnocením a prováděním před soudem. Cílem práce je definovat hlavní problémy spojené se znaleckým dokazováním, vyhodnotit vliv nové úpravy znalecké činnosti na dokazování v soudním řízení, zhodnotit, zda je úprava ust. § 127 a § 127a OSŘ vyhovující, a případně navrhnout řešení, které by bylo způsobilé definované problémy odstranit. První část práce zahrnuje úvod do procesního dokazování, zabývá se rolí znalce a znaleckého posudku v civilním procesu a udává přehled nejvýznamnějších změn zavedených novým zákonem o znalcích. Druhá a třetí část jsou...
|
|
|
Mediace v České republice
Jaroš, Jan ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent) ; Dörfl, Luboš (oponent)
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE A 3 KLÍČOVÁ SLOVA V ČESKÉM JAZYCE Mediace v České republice Práce je bilancí o naplnění zákonodárcem předpokládaných cílů a očekávání vkládaných do přijímané právní úpravy mediace po deseti letech její účinnosti v právním řádu České republiky. Text je dělen do dvou hlavních částí. První se věnuje tématům spojeným se zákonem o mediaci a vyhláškou o zkouškách a odměně mediátora. Druhá část se zaměřuje na důsledky a souvislosti těmito předpisy explicitně neregulovanými. V jednotlivých kapitolách jsou předestřena očekávání zákonodárce a navazující názory vzešlé z desíti let odborné diskuze. Následují vlastní závěry autora utvořené za využití vhodných metodologických postupů, zejména analytických, normativních a empirických. Kde to bylo možné, bylo v práci využito dostupných statistických dat a částečně i zahraničních příkladů. V první části jsou postupně rozebírána témata (i) dvoukolejnosti právní úpravy mediace, (ii) důsledků této dvoukolejnosti, resp. výhod a nevýhod pro zúčastněné subjekty, (iii) výkonu mediace v režimu živnostenského zákona zapsaným mediátorem, (iv) mlčenlivosti subjektů zúčastněných na mediaci, (v) odměny a náhrady nákladů mediátora, (vi) předpokladů pro výkon činnosti mediátora, a (vii) zvláštní úpravy mediace pro...
|
|
|
Ochrana a obrana povinného v rámci exekučního řízení v souvislosti s velkou novelou exekučního řádu
Klimková, Adriana ; Střeleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
Ochrana a obrana povinného v rámci exekučního řízení v souvislosti s velkou novelou exekučního řádu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zásadou ochrany a obrany povinného, která je stěžejní zásadou exekučního práva, a která se odráží v mnoha jeho významných institutech. O této zásadě je pojednáváno v souvislosti s novelou exekučního řádu, která byla provedena zákonem č. 286/2021 Sb., a je nejčastěji nazývána novelou "velkou". Tato novela se mimo jiné výrazně dotkla právě tradičních institutů exekučního práva, které jsou odrazem zásady ochrany a obrany povinného v právním řádu. Cílem této práce je zhodnocení velké novely exekučního řádu a dále analýza zásady ochrany a obrany povinného, která je důležitá pro pochopení celého obsahu práce. Těžiště diplomové práce pak tvoří komplexní pojednání o institutech ochrany a obrany povinného, kterých se velká novela exekučního řádu dotkla nejvýrazněji, a zhodnocení těchto provedených změn a novinek. Pro lepší orientaci je text rozdělen do čtyř částí, které jsou dále členěny na jednotlivé kapitoly a podkapitoly. První část se zabývá exekučním řádem, včetně okolností jeho vzniku a jeho vztahem k občanskému soudnímu řádu. Na tomto místě je také provedena analýza velké novely exekučního řádu, včetně jejího zhodnocení. Druhá část pojednává o zásadách exekučního řízení,...
|
|
|
Nečinnost a průtahy v řízení jako kárné provinění soudce v České republice
Slivková, Kateřina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
Nečinnost a průtahy v řízení jako kárné provinění soudce v České republice Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá tématem kárné odpovědnosti soudců v České republice, specificky kárným proviněním spočívajícím v nečinnosti a průtazích v řízení jakožto nejčastěji kritizovaného neduhu českého soudnictví, ať už jde o laickou či odbornou veřejnost. Práce na jedné straně definuje teoretický rámec a právní úpravu, ze které problematika kárných provinění nečinnost a průtahů v řízení vychází (zejm. zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věch soudců, státních zástupců a soudních a soudních exekutorů ve znění pozdějších předpisů). Současně na straně druhé je v ní prezentována bohatá judikatura jednak Evropského soudu pro lidská práva vztahující se ke kárnému řízení v České republice, jednak soudu Ústavního a v neposlední řadě zejména judikatura kárných senátů Nejvyššího správního soudu. V práci je předložena analýza rozhodnutí kárných senátů Nejvyššího správního soudu v letech 2008 - 2023, přičemž v rámci analýzy jsou zkoumány způsoby rozhodování, pokud jde o kárné provinění spočívající v průtazích v řízení nebo v nedodržení lhůty. Dále je předmětem práce podrobné zkoumání...
|
|
|
Kontumační rozsudek - stav a perspektivy
Danihlík, Tomáš ; Zahradníková, Radka (oponent)
Kontumační rozsudek - stav a perspektivy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem rozsudku pro zmeškání, neboli kontumačního rozsudku, a stavem a perspektivami jeho právní úpravy. Rozsudek pro zmeškání je zvláštním druhem rozsudku, který umožňuje soudu za určitých podmínek rozhodnout věc bez dokazování na základě toho, že vezme tvrzení uváděná žalobcem za nesporná. Díky tomu jde o nástroj, který umožňuje urychlit řízení. Rozsudek pro zmeškání je klasickým procesněprávním institutem s dlouhou tradicí sahající až do dob starých Římanů. Tradice kontumace v českém právu byla narušena přijetím občanského soudního řádu v roce 1950 a úprava rozsudku pro zmeškání se do českého práva vrátila až po vzniku samostatné České republiky, avšak byla vybudována na jiném základě než úprava na našem území platná do přijetí kodexu z roku 1950. Proto je zmeškání v české právní úpravě pojímáno úžeji oproti úpravě rakouské, což je zdrojem některých problémů, s nimiž se současná úprava rozsudků pro zmeškání musí potýkat. Zákonodárce jako řešení však nezvolil cestu rozšíření možnosti vydávat rozsudky pro zmeškání na situace, kdy se žalovaný nevyjádří k žalobě anebo kdy se nedostaví k přípravnému jednání. V těchto případech, ačkoli jde ve své podstatě o zmeškání, zákon finguje, že žalovaný nárok uznává, což je odbornou...
|
|
|
Komparace české a německé právní úpravy dovolání v kontextu připravované reformy civilního procesu v České republice
Novotná, Kateřina ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Komparace české a německé právní úpravy dovolání v kontextu připravované reformy civilního procesu v České republice araci regulace civilně české právní úpravy s právní úpravou ve Spolkové republice Německo. První část práce se zabývá vybraným tématem na obecné úrovni. V úvodní pasáži tak nejprve úpravách, shrnutí rekodifikačních snah posledních let, včetně stručného popisu historického vývoje a opravných systémů. Další pasáž navazuje úpravou přípustnosti, obsahuje již konkrétní regulaci dovolání nejprve České republice, a následně ve Spolkové republice Německo. Celá práce je koncipována tak, že je vždy nejprve popsána úprava česká následně německá za současného komparování obou úprav a následné syntézy výsledků a nejdůležitějších rozdílů Přípustnost dovolání je nejprve rozdělena na objektivní a subjektivní, přičemž jsou dále popsány další náležitosti, které jak české dovolání, tak německá revize, musí splňovat. místě je rovněž záhodno zmínit oddělenou kapitolu, která je věnována postupu při posuzování příslušnosti německými odvolacími soudy, které o přípustnosti povinně rozhodují v rozsudku ve věci samé. Vedle subjektivní přípustnosti je dále pojednáváno o účinku dovolání. Z dalších náležitostí je pak pozornost věnována zejména institutu advokátního přímu, který...
|
|
|
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu
Ladman, Michal ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu Abstrakt Cílem této práce je provést komplexní přehled o průniku zákonné úpravy pozůstalostního řízení a procesního nástupnictví v civilním procesu, které jsou spolu neoddělitelně spjaty. V konkrétních případech záleží na prvotním vyřešení dědického řízení, aby vůbec mohl být určen procesní nástupce účastníka. Soud v civilním řízení musí vyčkávat až soudní komisař provede potřebné úkony a je schopen vydat konečné usnesení o pozůstalosti. Pro účely práci jsou položeny tyto otázky: Jaká je současná právní úprava procesního nástupnictví při ztrátě procesní subjektivity jednoho z účastníků? Jakými způsoby může skončit pozůstalostní řízení? A jaký to má dopad do procesního nástupnictví v civilním procesu? K dosažení cíle práce jsou využity zejména metody deskripce platné právní úpravy a analýzy konkrétních právních institutů, případně syntézy jednotlivých ustanovení k vyvození závěrů o dopadech pozůstalostního řízení. Práce je rozdělena do čtyř okruhů, které jsou vzájemně provázány. Po úvodu obsahujícím cíle a shrnutí zamýšleného obsahu práce následuje rozsáhlejší obecné pojednání o pozůstalostním řízení. V druhé části je rozebráno obecně účastenství v civilním procesu. Ve třetí části, která začíná krátkým rozborem překážek v řízení, je...
|
host ::
RSS.