|
|
Asylstreit - spor o azylovou a uprchlickou politiku v Německu
WINKLEROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá sporem o azylovou a uprchlickou politiku v Německu mezi stranami CSU a CDU, a to od jeho vzniku v roce 2015, až po eskalaci v roce 2018. Nejprve je nastíněn vývoj azylové politiky v SRN a aktuální stanoviska německé vlády k této problematice. V dalších kapitolách práce pojednává o vzniku sporu na pozadí uprchlické krize a jeho dalším vývoji během následujících let. Poté je vylíčena eskalace sporu v roce 2018 a následný kompromis, ke kterému dospěla německá vládní koalice Unie a SPD po urovnání sporu. V neposlední řadě práce analyzuje postoje jednotlivých politických subjektů, důsledky sporu a další vývoj azylové politiky na úrovni Spolkové republiky Německo i v rámci Evropské unie.
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
Německo-ruské vztahy za vlády kancléřky Angely Merkelové
Hynčíková, Magdalena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této práce jsou německo-ruské vztahy v období vlády kancléřky Angely Merkelové a jejich dynamika v tomto období. Teoretická část práce se zaměřuje na zahraniční politiku a hladiny její analýzy. Analytická část zkoumá chování Ruské federace a SRN v mezinárodních krizích. Ve výzkumu je zohledněn také historický kontext a pozadí vybraných událostí, jež mohly mít vliv na chování obou aktérů na poli zahraniční politiky. Cílem práce je přiblížit, jak se vztahy mezi těmito zeměmi změnily v období mezi lety 2005 až 2021, jakým směrem se ubíraly a jak byly ovlivněny právě mezinárodními krizemi.
|
|
|
Securitization of Immigration and Multiculturalism: The Case Study of Germany
Nguyen, Van Anh ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza procesu sekuritizace imigrace a multikulturalismu v rámci migračních, imigračních a integračních politik v případové studii státu Německa. S použitím teorie sekuritizace a jejímu propojení s imigrací budu argumentovat, že německé vlády vnímají imigraci jako bezpečnostní hrozbu státu jakožto i hrozbu vůči její národní identitě. První vládou, které se věnuji, je kabinet Gerharda Schröder mezi lety 1998 a 2005, která se jako první snažila o změnu německé romantizované představě o sobě jako o etnickém národě potomků prohlášením, že "Německo je zemí přistěhovalců." Druhá vláda, kterou analyzuji, je kabinet Angely Merkelové a to v rámci současné migrační krize (9/2015 - 11/2016). Postoj její vlády je označován jako "Wilkommenskultur" anebo česky "vítací kultura." Nicméně, v mé diplomové práci argumentuji, že v obou případech je imigrace i multikulturalismus spojován s bezpečnostními otázkami. V tomto smyslu jsou i imigranti vnímání jako hrozbu pro německou státní bezpečnost i její národní identitu.
|
|
| |
|
|
Angela Merkelová a řešení migrační krize v letech 2015-2016. Politický narativ rozpolceného aktéra.
Wiedermannová, Ida ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
V diplomové práci je zkoumán politický narativ německé kancléřky Angely Merkelové během migrační krize EU v letech 2015-2016. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem Merkelová odůvodnila svou politiku a přístup spolkové vlády v otázkách řešení migrační krize. Autorka si klade následující otázky: Jaké priority a motivy lze spatřit v klíčových projevech německé kancléřky? Který z argumentů byl stěžejní? Diplomová práce si rovněž klade za cíl osvětlit roli Německa v EU optikou role tzv. rozpolceného aktéra. Práce vychází z předpokladu, že se kancléřka ujala dvou argumentačních rovin. Na jednu stranu chápe své politické kroky v Evropské unii z normativního hlediska, na druhou je vnímá z pragmatického strategického hlediska. Po úvodní a teoretické části práce je ve třetí kapitole stručně nastíněn vývoj migrační krize v EU. Čtvrtá kapitola se věnuje událostem migrační krize v Německu. Pátá kapitola tvoří analytickou část práce, mající za cíl identifikovat a interpretovat jednotlivé narativy Angely Merkelové v oblasti německé evropské politiky a řešení migrační krize. Závěr práce přináší vyhodnocení výsledků narativní analýzy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Word-formation - grammatically / semantically / pragmatically - on the example of selected political speeches
Charvátová, Věra ; Lobenstein-Reichmann, Anja (vedoucí práce) ; Broukalová, Jindra (oponent)
ohledem na užité 20. července 1870, Adolfa Hitlera z 1. září 1939, Jedná se o interdisciplinární práci, která se zabývá politikou, dějinami a lingvistikou. Tato práce zkoumá čtyři různá časová období, a to Bismarckovu éru, období nacismu, Spolkovou republiku Německo v rozmezí let 1949 až 1990 a znovusjednocenou Spolkovou republiku Německo. Tato období jsou analyzována z sociokulturního. Následně jsou analyzovány vybrané politické projevy se zřetelem na slovotvorbu a časové období, ve kterém byly proneseny. Jednotlivé výsledky jsou poté čehož jsou následně vyvozeny určité závěry. Cílem této práce je upozornit na důležitost slovotvorných postupů, procesů a jejich výsledků, které jsou významné pro politické projevy od 19. století až po současnost. práce má ukázat a analyzovat motivy, účel a důsledky jejich užití v nejdůležitější pro určitá časová období, politické názory a cíle, kterých se jednotliví politici snaží pomocí projevů dosáhnout. Tato práce poukazuje mimo jiné na to, jak se využití rocesů a postupům časem měnilo.
|
|
|
Zahraniční politika Merkelové vůči Turecku v kontextu migrační krize
Böhmová, Magdalena ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nejprve obecnou charakteristikou bilaterálních německo-tureckých vazeb z hlediska ekonomického, politického i kulturního. Dále pojednává o zahraniční politice Angely Merkelové vůči Turecku od jejího prvního volebního období (2005) až po vypuknutí migrační krize (2014). Následně jsou popsány zvlášť opatření Merkelové a EU pro překonání migrační krize. Práce též popisuje politiku německé kancléřky vůči Turecku po roce 2015 a závěrem doje k analýze, zda se migrační krize podepsala na postojích a jednání Angely Merkelové vůči Turecku a zda její zahraniční politika vykazuje kontinuitu.
|
host ::
RSS.