Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současná podoba řádu bektašíja v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii: zdroje bektašíjské spirituality
Korábečný, Martin ; de la Vega Nosek, Lukáš (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent)
- čeština Tato práce je zaměřena na lidovou spiritualitu řádu bektášíja. V průběhu terénního výzkumu v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii bylo zjištěno, že velmi důležitý je pro spiritualitu bektášíje kategorie Posvátna. Nejprve pojednáme o kategorii posvátno a spiritualita, v první části práce dále nalezneme aplikaci kategorie Posvátno na bektášíju. Používáme zde model navržený Ninianem Smartem a Zdeňkem Vojtíškem, který umožňuje zahrnutí lidových prvků a individuality spirituální zkušenosti bez jejich hodnocení či zjednodušování. Jsou součástí širšího rámce spirituality, ve kterém mají své místo její různé roviny - posvátné předpoklady, obřady, zážitky, společenství, etika, tvorba a příběhy. Spiritualita člověka se může napájet na různých rovinách z různých zdrojů. V průběhu terénního výzkumu jsem došel k závěru, že lidé, kteří čerpají z bektášíje pro svou osobní spiritualitu, nepřijímají bektášíju jako celek, ale spíše si z této tradice vybírají prvky, které zahrnují do své osobní spirituality jako prvky lidové. Druhá část práce je zaměřena na jejich zdroje - prvky z místní kultury, z křesťanství nebo šamanismu. Osobní spiritualita lidí, čerpajících pro svoji zbožnost inspiraci z bektášíjské tradice, je spíše fragmentární, připravená podle pragmatického individualismu. Prezentuje se jako...
Turkey's Influence in Kosovo and Albania since 2006
Rukiqi, Dorjeta ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Kosovo a Albánie rozvíjely vztahy s Tureckem po mnoho staletí díky společné historii. Tyto vztahy dostaly další rozměr v 21. století vstupem prezidenta Erdogana na politickou scénu Turecka. Vidíme rozvoj osobních vztahů mezi vůdcem Turecka a představiteli v Kosovu a Albánii. Navíc v oblasti ekonomiky dosáhli mnoha dohod, které mají dopad na trhy Turecka, Albánie a Kosova. Vzhledem k tomu, že spolu sdílejí minulost, vidíme mezi zeměmi velké podobnosti v kultuře. Vzhledem k muslimským společnostem Turecko také využívá náboženství jako nástroj k projektování měkké síly v Albánii a Kosovu. V této studii se blíže podíváme na turecký vliv v Albánii a Kosovu v politické, ekonomické a kulturní sféře. Studie byla provedena na smíšené metodologii. Během období sběru dat bylo vytvořeno deset polostrukturovaných rozhovorů s odborníky, profesorem a politiky (pět v každé zemi). Za účelem zahrnutí toho, jak občané vnímají turecký vliv v Kosovu a Albánii, byl proveden online průzkum. V průzkumu odpovědělo 867 osob (asi 51 % respondentů z Kosova a 49 % z Albánie). Tato studie dospěla k závěru, že vliv Turecka v Kosovu a Albánii není negativní, kromě vzácných případů pronikání do vnitřní politiky. Kulturní podobnosti přispívají k obchodu mezi stranami. V důsledku vícesektorové spolupráce leží vztah mezi Tureckem a...
Evropská unie a demokratizace států západního Balkánu
Havránková, Lenka ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Vlček, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem Evropské unie na demokratizaci dvou států západního Balkánu, a to konkrétně Srbska a Albánie. Cílem této práce bylo určit, jaké mechanismy a nástroje organizace v těchto případech využívá a jak efektivní tyto nástroje a mechanismy jsou. Pro tyto účely byla vybrána teorie Jona Pevehouse, která představuje celkem devět nástrojů, které mají pro účely demokratizace kandidátských či členských států k dispozici všechny regionální organizace. U případových studií Srbska i Albánie bylo následně zjištěno využívání celkem sedmi z těchto mechanismů v politické oblasti, oblasti právního státu a oblasti lidských práv a svobod. Těmito mechanismy jsou nátlak, socializace, finanční asistence, legitimizace, odrazení poražených od nechtěného chování, vytvoření závazků pro vítěze a institucionální změna. Současně probíhalo posuzování reálného vlivu těchto mechanismů na demokratizační proces v těchto státech. Bylo zjištěno, že efektivita těchto nástrojů je bohužel omezena například nedostatkem politické vůle přijaté reformy dále implementovat v praxi. Naopak u Evropské unie bylo zjištěno, že některé nástroje a mechanismy využívá nedostatečně či nesprávně, což následně ovlivňuje postup demokratizačního procesu.
Fylogeografie rodu Squalius v Albanii
Lerch, Zdeněk ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Souhrn Diplomová práce na téma Fylogeografie rodu Squalius v Albánii popisuje genetickou diverzitu tohoto rodu v Albánii a přilehlých oblastech a to na základě molekulární analýzy cytochromu b. V této oblasti byly identifikovány celkem tři linie nejasného taxonomického postavení, které se vzájemně geneticky lišily v průměru o 1,6 % - 2,1 %. Jedna linie je rozšířena směrem na sever od Albánie, v celé perijadranské oblasti, další linie se vyskytuje hlavně v severní polovině Albánie a konečně třetí linie má centrum výskytu v oblasti starých tektonických jezer Prespa a Ochrid, odkud proniká zejména do jižní části Albánie. V povodí Ochrid -Drin- Skadar systému se obě linie vyskytují sympatricky. Fylogenetická a taxonomická situace rodu Squalius se v této části Balkánu jeví jako zajímavé téma i pro budoucí detailnější studie. Klíčová slova: Squalius, Albánie, cytochrom b, fylogeografie
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
Remittances and their impact on Eastern Europe
Kršjaková, Zuzana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Diplomová práca "Remitencie a ich dopad na Východnú Európu" sa zaoberá fenoménom remitencií ako súčasťou svetovej, predovšetkým ekonomicky motivovanej, migrácie a možnosťami jeho využitia v znižovaní chudoby. Využíva empiricko-analytickú metódu s prvkami kmparácie. Zoznamuje čitateľa s rôznymi pohnútkami vedúcimi k migračnému a remitenčnému správaniu a taktiež s pozitívami i rizikami, ktoré migrácia a remitencie so sebou prinášajú pre samotných remitentov, prijímajúce domácnosti i celé ekonomiky. Práca ponúka prehľad hlavných zdrojových krajín i koridorov, ktorými remitencie prúdia. Zároveň práca analyzuje tri krajiny bývalého východného bloku - Albánsko, Bosnu a Hercegovinu a Moldavsko a dôvody a rozsah emigrácie a prijímaných remitencií v nich v súvislosti s ekonomickou transformáciou z centrálne plánovaných na tržné ekonomiky. Analýza zohľadňuje aj ďalšie bezpečnostné, ekonomické a politické faktory v regióne, ako finančnú krízu v roku 1998 alebo etnický ozbrojený konflikt na území bývalej Juhoslávie, ktoré ovplyvnili rozsah remitencií i podporili rozšírenie palety remitentov o utečencov a etnické diaspóry. V závere diplomová práca predstavuje aj niekoľko scenárov možného dopadu aktuálnej globálnej hospodárskej krízy na remitencie.
Romská etnicita v Albánii
Vysloužilová, Alena ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou romské skupiny v současné Albánii se zaměřením na problematiku jejich etnické identity. Práce se soustředí především na skladbu, resp. jednotlivé složky příslušné kolektivní identity. V obecné rovině je tedy zkoumán zejména vztah Romů, coby minority vůči albánské většině a způsobů, jakými je romská identita vytvářena a udržována právě jako identita kontrastní vůči identitě majoritní. Současně je však zkoumán i vztah jednotlivých romských (sub)skupin vůči sobě navzájem, s otevřenou možností závěru, že vztahy mezi jednotlivými (sub)skupinami jsou pro konstrukci odpovídající identity důležitější, než obecný vztah všech Romů vůči Albáncům. Vedle toho je v daném kontextu studována rovněž otázka užívání romštiny, resp. albánštiny, stejně jako tematika náboženské příslušnosti, případně otázka identity založené na příslušnosti k některé z vykonávaných profesí. Klí ová slova Romové, Egjiptanet, Ashkali, etnicita, Albánie, komunita
Vývoj vztahů Evropské unie s Albánií a Černou Horou od obnovení černohorské nezávislosti do konce roku 2017
Pechanová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Evropské unie jak s Černou Horou, tak s Albánií. Vzhledem k unijní snaze zakládat programy, které pomáhají celému regionu post- jugoslávských republik, které nejsou členy Unie, práce se okrajově dotýká i témat ostatních států západního Balkánu. Časově je práce situována do období let 2006-2017, ale má i podkapitoly věnující se vývoji v částech regionu již v průběhu 90. let 20. století. Práce zkoumá oficiální zprávy orgánů Evropské unie, zvláště pak zprávy o pokroku každé ze sledovaných zemí publikované Evropskou komisí. Mimo jiné se práce zaobírá popisem procesu přijímání členských států do Unie a také vysvětlením postupu, kterým probíhají přístupová jednání Evropské unie s kandidátskými státy. V práci jsou monitorovány změny v zákonech a ve způsobech fungování států Černé Hory a Albánie. Těchto proměn bylo dosahováno na základě doporučení Evropské unie, která jsou vydávána pro to, aby se státy přibližovaly zákonům členských států Evropské unie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.