|
|
Management bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení. Práce je orientovaná na tři základní cíle. Prvním je analyzovat bolest u pacientů na zotavovacím pokoji, druhým cílem je podrobné porovnání bolesti u pacientů po různých typech operačních výkonů a třetím cílem je získat informace o přístupu sester k hodnocení bolesti. Teoretická část práce se věnuje zejména podrobnému popisu a dělení bolesti, léčbě bolesti a funkci a vybavení zotavovacího pokoje. Výzkumná část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit dotazník s 22 otázkami pro sestry pracující na zotavovacím pokoji. Otázky jsou zaměřeny na získání podrobných dat týkajících se hodnocení pooperační bolesti, ale i k získání informací ohledně personálního zajištění v jednotlivých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 183 sester pracujících v 79 nemocnicích. Dále bylo provedeno pozorování bolesti u 83 pacientů na zotavovacím pokoji Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Pacienti byli po různých typech operačních výkonů. Výsledky výzkumu by mohly přispět k nalezení vhodné strategie hodnocení i léčby bolesti na zotavovacím pokoji. Během výzkumu ohledně mapování bolesti pacientů vyšlo najevo, že nejvyšší intenzitu bolesti udávají pacienti po neurochirurgických operacích páteře, naopak nejmenší intenzitu bolesti udávali pacienti po urologických výkonech. Za nejdůležitější údaj při hodnocení bolesti považují sestry verbální projev pacienta. Dalším parametrem k hodnocení bolesti je změna fyziologických funkcí. Délka praxe ani vzdělání sester nemá na hodnocení bolesti statisticky významný vliv. Na zotavovacích pokojích převažují zkušené sestry s dlouholetou praxí. Podle informací získaných od sester lze považovat léčbu pooperační bolesti za dostačující a spíše výjimečně se stává, že i přes vyčerpání možností analgetické léčby má pacient stále silné bolesti. Zajímavým zjištěním jsou velké rozdíly v personálním zajištění zotavovacího pokoje napříč nemocnicemi.
|
|
|
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
|
|
|
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
|
|
|
Léčba pooperační bolesti - Acute Pain Service
Karbanová, Vladislava ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice léčby pooperační bolesti prostřednictvím týmů Acute Pain Service (APS). V teoretické části jsou předloženy základní informace o historii léčby, vzniku, vedení, složkách a druzích bolesti. Dále teoretická část obsahuje charakteristiku pooperační bolesti, faktory, které ji ovlivňují a možnosti léčby a přináší přehled o práci týmů APS v České republice i ve světě. Empirická část je zaměřena na zjištění hodnocení léčby pooperační bolesti pacienty v Nemocnici Sokolov, kde je na některých vybraných odděleních poskytován Acute Pain Service týmem anesteziologických lékařů a sester. Cílem této práce je zjistit zda pacienti, kterým je tento servis poskytován hodnotí léčbu pooperační bolesti jinak, než ti, kterým poskytován není. Zaměřuje se také na to, které faktory a do jaké míry, mohou jejich rozhodování ovlivnit. Pro získání dat byly použity dva dotazníky, nestandardizovaný dotazník, který obsahuje otázky na některé z těchto možných faktorů a standardizovaný dotazník WHOQOL-BREFF mapující kvalitu života.
|
|
|
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
|
|
|
Léčba pooperační bolesti - Acute Pain Service
Karbanová, Vladislava ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice léčby pooperační bolesti prostřednictvím týmů Acute Pain Service (APS). V teoretické části jsou předloženy základní informace o historii léčby, vzniku, vedení, složkách a druzích bolesti. Dále teoretická část obsahuje charakteristiku pooperační bolesti, faktory, které ji ovlivňují a možnosti léčby a přináší přehled o práci týmů APS v České republice i ve světě. Empirická část je zaměřena na zjištění hodnocení léčby pooperační bolesti pacienty v Nemocnici Sokolov, kde je na některých vybraných odděleních poskytován Acute Pain Service týmem anesteziologických lékařů a sester. Cílem této práce je zjistit zda pacienti, kterým je tento servis poskytován hodnotí léčbu pooperační bolesti jinak, než ti, kterým poskytován není. Zaměřuje se také na to, které faktory a do jaké míry, mohou jejich rozhodování ovlivnit. Pro získání dat byly použity dva dotazníky, nestandardizovaný dotazník, který obsahuje otázky na některé z těchto možných faktorů a standardizovaný dotazník WHOQOL-BREFF mapující kvalitu života.
|
|
|
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
|
|
|
Ovlivnění pooperační analgézie typem předoperační a pooperační medikace a její objektivní hodnocení.Experimentální a klinická studie.
Fricová, Jitka ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Souhrn Naším cílem bylo posoudit změny volných radikálů a dalších biochemických ukazatelů po nociceptivní stimulaci u různých experimentálních animálních modelů. U pacientů jsme zjišťovali, zda preemptivní analgezie má pozitivní účinek na akutní pooperační bolest. Snažili jsme se nalézt možnosti jak objektivně zhodnotit intenzitu akutní bolesti a pooperačního stresu. Realizovali jsme experimentální studie s použitím mechanické, zánětlivé a viscerální nocicepce a zjistili jsme, že zejména hydroxylové a nitroxidové volné radikály a singletový kyslík se výrazně zvýšily po bolestivé nocicepční stimulaci. Toto zvýšení může být potlačeno antioxidanty. Současně jsme prokázali, že některé parametry metabolismu lipidů, sacharidů a bílkovin byly rovněž změněny. Měřili jsme zejména volné hydroxylové radikály a singletový kyslík metodou EPR v ocase živých a anestezovaných laboratorních potkanů . Tato metoda je zcela prioritní a nebyla nikdy před námi použita. Již naše dřívější experimentální výsledky byly částečně ověřeny s použitím různých typů akutní a chronické bolesti u lidí (akutní pankreatitida, zlomeniny, cholecystitida, bolesti viscerálního původu a bolestí dolních zad). Všechny tyto bolestivé syndromy mají různé biochemické změny, které v našich studiích předkládáme. Naším dalším cílem bylo nalézt nejúčinnější...
|
|
|
Léčba bolesti z pohledu všeobecné sestry
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část bakalářské práce se zabývá léčbou bolesti, přesněji léčbou akutní pooperační bolesti z pohledu všeobecné sestry. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena obecně na bolest, stručně charakterizuje jednak bolest samotnou, dále pak popisuje její vznik a dělení. Tato část též obsahuje stručný popis hodnocení bolesti a nejčastěji používané metody měření bolesti. Dále navazuje část, která popisuje akutní pooperační bolest, její specifika a možnosti léčby. Okrajově je zde zmíněna i pooperační analgezie u geriatrických pacientů a dětí. V závěru teoretické části bakalářské práce je zmíněna problematika řízení kvality léčby akutní pooperační bolesti. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat hodnocení bolesti všeobecnou sestrou na pooperačním pokoji, jednak způsoby a techniky, které sestry používají ale též i jejich názor podložený zkušenostmi z praxe. Úkolem druhého cíle je zjistit obecnou informovanost všeobecných sester o léčbě akutní bolesti a vyhledat nedostatky v řízení kvality léčby pooperační bolesti. Třetí cíl má za úkol zmapovat praktické dovednosti všeobecných sester v péči o pacienty se zavedeným epidurálním katetrem. Použité metody Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry k hodnocení akutní pooperační bolesti používají techniku VAS, která je zároveň standardizovaným záznamem bolesti daného zdravotnického zařízení. Dotazovaným sestrám tato technika zcela vyhovuje, jiné techniky hodnocení bolesti ve své praxi nepoužívají. Jako hlavní výhody hodnocení bolesti pomocí VAS sestry uvádí přehlednost a srozumitelnost záznamu o vývoji a léčbě bolesti, což zjednodušuje především komunikaci s dalšími členy ošetřujícího týmu, který se podílí na léčbě bolesti daného pacienta. Dále bylo šetřením zjištěno, že sestry pracující na pooperačním pokoji nejsou dostatečně aktivní ve vyhledávání příznaků akutní pooperační bolesti. Ve většině případů čekají, až na samotnou verbalizaci bolesti pacienta. Jako hlavní příčinou bolesti u pacientů po chirurgickém výkonu sestry uvádí operační ránu a jiné aspekty, které by mohly ovlivnit akutní pooperační bolest, sestry neakceptují. Díky výzkumnému šetření byl dále zjištěn problém v organizaci léčby akutní pooperační bolesti, kdy hlavním důvodem je nepřítomnost ošetřujícího lékaře na pooperačním pokoji, nebo jeho špatná dostupnost. Dalším problémem je též špatná multioborová spolupráce, která vázne především na komunikaci a též nepřehledných záznamech o průběhu léčby bolesti v perioperačním období. Obecné znalosti o léčbě akutní bolesti mají sestry dostačující, žádná z dotazovaných nemá specializační vzdělání v oboru algeziologie. Z šetření týkající se ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným epidurálním katetrem vyplynulo, že sestry provádí veškeré výkony v souvislosti s epidurální analgezií zcela v souladu se standardizovanými postupy. Na otázku, zda je epidurální analgezie pro pacienty přínosem, se sestry ve svých odpovědích vyjádřily pozitivně a jako hlavní přínos vidí v lepší spolupráci pacienta s ošetřujícím personálem a následnou účinnější realizaci ošetřovatelského procesu. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a specifika péče o pacienty trpící akutní pooperační bolestí. I přesto, že akutní pooperační bolest je relativně dobře zvládnutelný symptom, nelze ji opomíjet, jelikož svým dopadem může negativně ovlivnit pooperační zotavování pacienta, může vést k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na léčbu a v některých případech, vést k chronickým zdravotním obtížím.
|
|
|
Úloha zdravotnického záchranáře při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pojednává o velmi aktuálním a rozšířeném tématu v přednemocniční neodkladné péči, zabývá se problematikou bolesti a úlohou zdravotnického záchranáře při její léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Bolest bývá doprovodným symptomem u většiny indikací k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Je přidruženým a velice podstatným stresorem. Úlohou zdravotnického záchranáře je pomoci pacientovi, který trpí bolestí, všemi způsoby, jaké lze v přednemocniční sféře aplikovat. Proto je důležité, aby se zdravotničtí záchranáři orientovali v problematice analgezie, měli dobré teoretické znalosti a uměli je aplikovat v praxi. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou, která je spojena s bolestí a s úlohou zdravotnického záchranáře. Na začátku práce jsou definovány základní pojmy vztahující se k širokému tématu bolesti, tedy i její typy a rozdělení dle toho, v jaké části těla ji pacient udává. Následuje pohled do základního vyšetření a získání údajů od pacienta, které jsou nedílnou součástí získání informací a podkladů pro následné stanovení diagnózy a její možné terapie v přednemocniční péči. Proto je zde i podrobnější rozpracování hodnotících škál, a to včetně dětských. Pro lepší orientaci v problematice léčby bolesti je do práce začleněna podkapitola o invazivních a neinvazivních metodách. Poté už je věnovaná pozornost převážně definování pojmů přednemocniční neodkladné péče a kompetencím zdravotnického záchranáře, které jsou nedílnou součástí znalostí tohoto povolání. Vztahují se k možnostem nefarmakologické a farmakologické léčby v přednemocniční neodkladné péči, které odborník může využít. Praktická část se zaměřuje na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči. Bylo provedeno celorepublikové šetření kvantitativní metodou, tedy formou anonymních dotazníků, které bylo určeno zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím práci zdravotnického záchranáře. Zkontaktovány byly všechny kraje České republiky. Do výzkumu se jich zapojilo pouze jedenáct. Po domluvě s vedoucími nelékařských pracovníků byly dotazníky předány zdravotnickým záchranářům. Celkem bylo rozesláno 210 dotazníků, přičemž jejich návratnost činila 71,43% (150). Všechny dotazníky byly zahrnuty do následného výsledného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu a ujištěni o zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. V dotazníku bylo celkem 17 otázek, z nichž bylo prvních 5 statistických. Otázky byly zaměřeny na znalosti analgezie a na užívané postupy těchto pracovníků v terénu. Otázky 2, 4, 4a, 4b, 5, 8, 8a, 10, 10a, 11 byly voleny tak, aby zjistily, zda dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky analgezie a následně, aby se mohlo odpovědět na výzkumnou otázku. Získaná data byla posléze vyhodnocena. Každá otázka byla vyhodnocena samostatně a poté přenesena do grafů (někde pouze tabulek), které vyobrazují jejich absolutní a (převážně) relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená výzkumná otázka byla (na základě výše zmíněných deseti otázek) vyhodnocena pomocí chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla stanovené ideální tvrzení a potvrdila tedy výsledky výzkumu, který říká, že znalosti zdravotnických záchranářů jsou nedostatečné. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti léčby bolesti v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a zodpovězení výzkumné otázky vypovídá o tom, že je nutné, aby se zdravotničtí záchranáři nadále vzdělávali a přijali tak komplexní pohled na danou problematiku.
|
host ::
RSS.