|
|
Design lůžka pro anesteziologicko-resustitační oddělení (ARO)
Andrášová, Lenka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou a návrhem designu speciálního nemocničního lůžka určeného pro anesteziologicko-resuscitační oddělení. Návrh vychází z normy ČSN EN 60601-2-52. Lůžko je přizpůsobeno použití na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nejen svým vzhledem, ale i jeho funkcemi. Návrh klade důraz na dodržení ergonomie, na bezpečnost a potřeby pacienta i personálu a možnost snadné údržby lůžka. Za zvláště inovativní prvky lze považovat např. systém bazální stimulace umístěné na lůžku, užitá barevnost, rozšíření držáků infuzních stojanů, uchycení čela postele pod ložnou plochu v případě, kdy není žádoucí. Lůžko bylo vytvořeno s cílem dosažení pacientova komfortu.
|
|
|
Monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení
ZMEŠKALOVÁ, Marie
Monitorace hemodynamiky slouží ke sledování a vyhodnocování údajů z kardiovaskulárního systému pacienta, pomocí nejrůznější techniky. Na anesteziologicko resuscitačním oddělení sleduje monitoraci hemodynamiky především sestra, jelikož je přítomna celou směnu u lůžka pacienta. Obsluhuje a kalibruje invazivní monitoraci hemodynamiky. Na toto oddělení jsem se zaměřila proto, abych získala informace přímo od nelékařského zdravotnického personálu, o jejich informovanosti, schopnostem řešení problémů týkajících se hemodynamiky a celkové orientaci nelékařského zdravotnického personálu. Jde o zmapování znalostí o monitoraci hemodynamiky nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Zjistit, jaká jsou úskalí monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Hypotézy: Znalosti o monitoraci hemodynamiky nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení jsou ovlivněny délkou praxe. Znalosti o monitoraci hemodynamiky nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení jsou ovlivněny vzděláním. Výzkumné otázky: Jaké monitorační metody využívá zdravotnický personál na jednotkách anesteziologicko resuscitačních a jaká jsou úskalí monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení? Soubor respondentů (105) a informantů (5) složen z nelékařského zdravotnického personálu, kteří pracují na ARO. V období 20.4. - 15.5. 2020. Respondenti nebyli kromě místa zaměstnání limitování ani věkem, ani praxí. V rámci empirické části diplomové práce bude využita kvalitativně kvantitativní strategie výzkumného šetření. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny výzkumné otázky i hypotézy. Většina otázek byla zodpovězena správně a nelékařští zdravotničtí pracovníci mají v oblasti hemodynamiky přehled o své práci a rozumí získaným informacím, které vyhodnocují ve prospěch pacientů. Tato diplomová práce se věnuje sestrám v rámci zkoumání monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Ze závěrů výzkumu bude vytvořen manuál pro nově nastupující personál se zaměřením na monitoraci hemodynamiky. Tento materiál bude navržen jako součást podkladů k adaptačnímu procesu.
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Kompetence sester v intenzivní péči v České republice a ve Velké Británii
Baletková, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje srovnáním kompetencí sester pracujících na odděleních intenzivní péče v České republice a ve Velké Británii. Teoretická část dává ucelený pohled na kompetence stanovené právními normami, vzdělávání a získávání kvalifikace pro výkon profese sestry v obou zemích. Jsou zde popsány rozdíly v přístupu obou států na regulaci zdravotních sester a jejich kompetencí. Krátce se také dotýkám finančního ohodnocení a prestiže povolání zdravotní sestry z pohledu veřejného mínění. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na analýzu průzkumu výše zmíněné problematiky. K získání dat jsem zvolila metodu výzkumu pomocí anonymních strukturovaných dotazníků. Pro každou zemi zvlášť v jejich vlastním jazyce. Snahou praktické části je porovnat odlišnosti v profese sestry v intenzivní medicíně v Čechách a ve Velké Británii. Zjistit rozpor či soulad mezi znalostmi kompetencí a praktickým výkonem práce sestry a odhalit důvody případného překračování sesterských kompetencí. Klíčová slova: Kompetence, sestra, ARO, JIP, intenzivní péče, kvalifikace, právní odpovědnost
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester
Prošková, Lenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester není v naší zemi rozšířeným typem dokumentace. Na některých pracovištích je lékařský záznam o anestezii doplněný i o údaje potřebné pro identifikaci provedené ošetřovatelské péče. Na těchto pracovištích proto sestry nemají svojí samostatnou ošetřovatelskou dokumentaci, ale údaje zaznamenávají do dokumentace spolu s lékařem, případně pokračují v záznamech na list dekurzu. Každé zdravotnické zařízení v naší zemi má svůj originální systém vedení zdravotnické dokumentace, který tvoří logicky, v čase navazující celek. Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, spokojenost sester ve zkoumaném zdravotnickém zařízení se zavedeným systémem zdravotnické dokumentace, přesněji anesteziologické ošetřovatelské dokumentace, která souvisí (nejen) s operačními zákroky. Zmapovat kolik dokumentů je v souvislosti s operačním zákrokem vytvořeno a které z nich postihují záznamy o ošetřovatelské péči. Zda jsou přehledné, snadno dostupné a zachycují potřebné údaje pro všechny sestry, které se na péči o pacienta v operačních oborech podílejí. Volbou pro výzkum bylo kvantitativní šetření za pomoci dotazníku připraveného v písemné podobě. Respondetkami byly sestry z operačních oborů, ARO, JIP, dospávacího pokoje a anesteziologické sestry. Součástí výzkumu bylo studium...
|
|
| |
|
|
Náročné životní situace a jejich zvládání při výkonu profese zdravotníka na oddělení ARIP
Gruszka, Bernardeta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Náročné životní situace a jejích zvládání při výkonu profese zdravotníka na oddělení ARIP je rozdělná na dvě hlavni kapitoly. První kapitola podává teoretický základ práce, přičemž se věnuje čtyřem hlavním částím. Prvá definuje a rozděluje náročné životné situace na frustraci, deprivaci, stres a konflikt. Další se zaměřuju na zvládání těchto situací a uvádí zásady pro obnovu vnitřní vyrovnanosti. Třetí část je věnovaná emocím, které jsou neodmyslitelně spojeny s naším prožíváním, vnímáním a vyjádřením našich prožitků. Druhá kapitola práce vysvětluje empirické metody použité v práci a následní metodologické zpracování dotazníkového šetření spolu se zpracováním výsledků.
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Kompetence sester v intenzivní péči v České republice a ve Velké Británii
Baletková, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje srovnáním kompetencí sester pracujících na odděleních intenzivní péče v České republice a ve Velké Británii. Teoretická část dává ucelený pohled na kompetence stanovené právními normami, vzdělávání a získávání kvalifikace pro výkon profese sestry v obou zemích. Jsou zde popsány rozdíly v přístupu obou států na regulaci zdravotních sester a jejich kompetencí. Krátce se také dotýkám finančního ohodnocení a prestiže povolání zdravotní sestry z pohledu veřejného mínění. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na analýzu průzkumu výše zmíněné problematiky. K získání dat jsem zvolila metodu výzkumu pomocí anonymních strukturovaných dotazníků. Pro každou zemi zvlášť v jejich vlastním jazyce. Snahou praktické části je porovnat odlišnosti v profese sestry v intenzivní medicíně v Čechách a ve Velké Británii. Zjistit rozpor či soulad mezi znalostmi kompetencí a praktickým výkonem práce sestry a odhalit důvody případného překračování sesterských kompetencí. Klíčová slova: Kompetence, sestra, ARO, JIP, intenzivní péče, kvalifikace, právní odpovědnost
|
|
|
Zajištění průchodnosti dýchacích cest u dětských pacientů na ARO
KUBEKOVÁ, Martina
Diplomová práce s názvem Zajištění průchodnosti dýchacích cest u dětských pacientů na ARO se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o dýchací cesty. Péče o dýchací cesty u dětí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení je nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče. Sestra musí mít teoretické i praktické vědomosti a také zkušenosti, aby mohla samostatně provádět ošetřovatelskou péči o dýchací cesty u dětských pacientů. Volné a průchodné dýchací cesty jsou předpokladem pro zajištění jedné ze základních životních funkcí. Záměrem teoretické části diplomové práce bylo shrnout problematiku zajištění dýchacích cest u dětí a zaměřit se na ošetřovatelskou péči o dýchací cesty u dětských pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s poruchou dýchání na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na základě cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké ošetřovatelské činnosti vykonávají sestry při zajištění dýchacích cest u dítěte? 2. Jak sestry ošetřují dýchací cesty intubovaných dětí? 3. Jakou ošetřovatelskou péči zajišťují sestry u dítěte před, během a po extubaci? 4. Jakou ošetřovatelkou péči zajišťují sestry u dítěte s tracheostomií? V empirické části diplomové práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita metoda individuálních polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Výzkumné šetření bylo provedeno na dětské jednotce intenzivní a resuscitační péče a dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na základě výzkumných otázek a informací získaných z literárních zdrojů byla vytvořena osnova pro rozhovory se sestrami. Rozhovory byly doplněny pozorováním, které bylo provedeno na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Rozhovory a pozorování byly doplněny dvěma kazuistikami dětských pacientů, které jsou zpracovány dle modelu Hendrsonová. Závěry diplomové ukazují specifika a úskalí ošetřovatelské péče dětského pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Mapují ošetřovatelskou péči o dítě při zajištění průchodnosti dýchacích cest, zaměřenou na intubaci, tracheostomickou kanylu, extubaci, odsávání, péči o dutinu ústní a nosní. Diplomová práce se snaží ukázat nejenom specifika této ošetřovatelské péče, která je zaměřena nejen na samotný výkon ale i na komunikaci a psychickou podporu dítěte před výkonem, v průběhu výkonu i po něm. Intenzivní ošetřovatelská péče se stále zkvalitňuje a zlepšuje díky stále novějším metodám a pomůckám. Výsledky výzkumu budou poskytnuty ošetřovatelskému managementu dětské jednotky intenzivní a resuscitační péče a na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále budou prezentovány na odborných seminářích či v odborných časopisech.
|
host ::
RSS.