|
|
Sto let od založení Československa: Výroční rok 2018 v hlavní večerní zpravodajské relaci České Televize
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Česká televize pokryla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci výročí sta let od vzniku Československa. To představovalo významné téma celého roku 2018, nejednalo se však o jediné jubileum, které jsme si v daném roce připomněli. V roce 2018 uplynulo osmdesát let od podepsání Mnichovské dohody roku 1938 a sedmdesát let od Vítězného února 1948. Bylo to také padesát let od Pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V neposlední řade jsme pak oslavili také dvacet pět let od vzniku České republiky roku 1993. Všechny tyto události představují významné milníky českých i světových dějin dvacátého století. Tato práce proto analyzuje, nakolik se Česká televize těmto událostem věnovala. Cílem práce je získat pohled na pokrytí tohoto tématu v průběhu roku 2018 a zjistit, kolik prostoru bylo v Událostech jednotlivým výročím poskytnuto a jaké povahy byly dané příspěvky.
|
|
|
Postoj prezidenta Václava Havla k rozdělení Československa v letech 1992/1993
Doležalová, Kateřina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postojem Václava Havla k hlavním událostem 90. let 20. století, zejména pak k rozdělení Československa, v kontextu událostí let 1989 až 1993. V práci je kladen důraz především na události po listopadu 1989, vznik opozičního hnutí, Občanského fóra, díky kterému se Václav Havel dostal do popředí. Postupem času se z Václava Havla stala významná osobnost, která byla mluvčím celé společnosti. Poté, co byl Václav Havel zvolen prezidentem, se zasloužil o přechod k demokratickému systému vlády. V práci je dále popsán proces změny názvu státu, který se ukázal být jako jeden z mnoha těžko řešitelných sporů mezi Čechy a Slováky podobně jako spor ohledně kompetenčního zákona a smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou, který je v této práci také rozebrán. Dále jsou v práci důsledně popsány parlamentní volby z června 1992, jejichž výsledek vedl až k rozdělení Československa a volba prezidenta republiky, konaná počátkem července 1992, včetně rozsáhlého počtu ohlasů z dobových novin.
|
|
|
Příčiny neúspěchu reformy zdravotnictví Billa Clintona
Sukopová, Hana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami neúspěchu reformy zdravotnictví, která byla projednávána ve Spojených státech amerických v období 103. Kongresu v letech 1993-1994. Tato reforma je úzce spjata s prezidentem Billem Clintonem, jejím předmětem bylo především uzákonění všeobecného zdravotního pojištění. Všeobecné zdravotní pojištění nemá ve Spojených státech tradici. Práce začíná stručným shrnutím tradičních amerických hodnot, díky nimž se v USA prosadil jiný systém zdravotnictví než v evropských zemích. Následuje stručný historický přehled vývoje amerického zdravotnictví od 19. století do přelomu 80. a 90. let 20. století. Z tohoto přehledu vyplývají problémy, které vedly k potřebě reformy systému. Poté se práce věnuje procesu přípravy reformy a jejímu projednávání v americkém Kongresu a představuje nejdůležitější a nejdiskutovanější změny, které reforma navrhovala. V následující kapitole práce analyzuje důvody, kvůli nimž reforma nakonec nebyla schválena. Pro lepší přehlednost rozděluje tyto důvody z hlediska kritiky obsahu a formy. V části věnované kritice obsahu se zabývá námitkami Republikánské strany, nejvýznamnějšími protinávrhy členů Kongresu, změnou postoje veřejnosti, výhradami ze strany zaměstnavatelů a zájmových skupin. V části věnované kritice formálního postupu jsou shrnuty...
|
host ::
RSS.