|
|
Odchod Britů z Indie (1945-1947). Příspěvek ke studiu závěrečného období vlády Britů v Indii
Hyhlíková, Zuzana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce analyzuje závěrečnou etapu vlády Velké Británie nad Britskou Indií. Zabývá se obdobím od konce druhé světové války po vytvoření dvou dominií, přičemž pojednává i o období před rokem 1945. Klade si za cíl přiblížit postupnou změnu pohledu Británie na Indii. Od přesvědčení o plné závislosti Indie na mateřské zemi došlo k postupnému plánování jejího opuštění. Británie se musela rozhodnout, komu moc v zemi předá. Vize jednotného státu padla spolu s odhodláním Britů předat oblast ne jednomu, ale dvěma politickým uskupením. Díky tomu vznikly v polovině srpna roku 1947 dva nástupnické státy - Indie a Pákistán. Rozhodnutí o dělení země, určování přesných hranic a následky dělení subkontinentu měly dalekosáhlý význam. Ještě v dnešní době se jedná o velice citlivé téma na obou stranách tehdy stanovené hraniční linie. Klíčová slova: Velká Británie, Indie, 1945-1947, dekolonizace, rozdělení Indie, Britský Rádž, hnutí za nezávislost
|
|
|
Odsun Němců ze Sušicka
Lukešová, Dagmar ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu ze stěžejních událostí, která provázela první poválečné roky v Československu, a sice odsun německých obyvatel. Pozornost je věnována území bývalého okresu Sušice v jihozápadních Čechách, kde žila početná německá menšina. Samotná Sušice byla vždy městem s převážně českým obyvatelstvem a ani nebyla po roce 1938 přičleněna k Německé říši. Hranice se však nacházela těsně za městem a v mnoha obcích spadajících do okresu byl silný germánský vliv. Po roce 1945 to byl právě Okresní národní výbor Sušice a Místní národní výbor Sušice, který řešil otázku vysídlení Němců. Během roku 1946 a počátkem roku 1947 probíhal organizovaný odsun německých obyvatel z této oblasti. Vysídlení proběhlo ve dvanácti hlavních transportech. Na konci čtyřicátých let probíhal ještě tzv. dodatečný odsun. Většina německých obyvatel se usídlila těsně za hranicemi v Bavorsku a bavorských lesích. Šumava v poválečných letech zaznamenala velký úbytek obyvatelstva a vzhledem k tomu, že nešlo o příliš atraktivní oblast z hlediska obživy ani přírodních a povětrnostních podmínek, mnoho vysoko umístěných šumavských obcí zcela zaniklo. Zbytky zaniklých vesnic a osad můžeme pozorovat na mnoha místech šumavských lesů dodnes. KLÍČOVÁ SLOVA Odsun Němců, okres Sušice, 1945-1947, poválečné dějiny
|
|
|
Odchod Britů z Indie (1945-1947). Příspěvek ke studiu závěrečného období vlády Britů v Indii
Hyhlíková, Zuzana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce analyzuje závěrečnou etapu vlády Velké Británie nad Britskou Indií. Zabývá se obdobím od konce druhé světové války po vytvoření dvou dominií, přičemž pojednává i o období před rokem 1945. Klade si za cíl přiblížit postupnou změnu pohledu Británie na Indii. Od přesvědčení o plné závislosti Indie na mateřské zemi došlo k postupnému plánování jejího opuštění. Británie se musela rozhodnout, komu moc v zemi předá. Vize jednotného státu padla spolu s odhodláním Britů předat oblast ne jednomu, ale dvěma politickým uskupením. Díky tomu vznikly v polovině srpna roku 1947 dva nástupnické státy - Indie a Pákistán. Rozhodnutí o dělení země, určování přesných hranic a následky dělení subkontinentu měly dalekosáhlý význam. Ještě v dnešní době se jedná o velice citlivé téma na obou stranách tehdy stanovené hraniční linie. Klíčová slova: Velká Británie, Indie, 1945-1947, dekolonizace, rozdělení Indie, Britský Rádž, hnutí za nezávislost
|
|
|
Ženy před Mimořádným lidovým soudem v Mostě a v Plzni v letech 1945-1947
Přibík, Adam ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o poválečné retribuci na všech jejích úrovních, od mezinárodních vojenských tribunálů v Norimberku a v Tokiju, až po činnost dvou mimořádných lidových soudů v Plzni a v Mostě, jejichž působením se text primárně zabývá. Vzhledem k povaze nacistického režimu, který umožňoval dosáhnout významnějšího vlivu na chod státu a společnosti téměř jen mužům, cílí práce na ženskou polovinu obyvatelstva, jíž byla doposud v obdobně zaměřených pracích věnována menší pozornost. Z rozdílných úloh obou pohlaví pramení odlišná struktura spáchaných zločinů - zatímco u mužů se jednalo především o zločiny proti státu, u žen naopak převažovalo udavačství. Tento fakt lze částečně vysvětlit právě menšími možnostmi žen využívat přímo represivní aparát režimu, v němž prakticky všechny významné funkce zastávali muži. Cílem práce je přinést komparaci činnosti obou sledovaných soudů vůči ženám. Zásadní rozdíl obou regionů tkví v tom, že zatímco se většina plzeňského nacházela v převážně českém vnitrozemí, mostecký ležel prakticky celý v tzv. Sudetech s převahou německého obyvatelstva. Tato skutečnost měla za následek zejména větší přísnost soudu v Plzni, jenž svůj pohraniční protějšek výrazně předčil jak podílem odsuzujících rozsudků, tak tvrdostí ukládaných trestů. Práce sleduje činnost obou soudů...
|
host ::
RSS.