|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945-1948
Pavličíková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Rigorózní práce Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945 - 1948 se soustřeďuje na specifika vývoje periodického tisku vydávaného v Českých Budějovicích v poválečném období od roku 1945 do roku 1948. Zásadní společenskopolitické změny, ke kterým došlo po druhé světové válce, se odrážely i v organizaci a struktuře celostátního i regionálního tisku, proto je změnám v politické, hospodářské a kulturní oblasti v Českých Budějovicích věnována první část. Pro systematičnost výkladu mediální situace bylo dále potřebné postihnout charakteristiku periodického tisku, který vycházel v Českých Budějovicích v období 1938 - 1945. Poslední dny druhé světové války byly ve městě spojeny s vysíláním stanice, která v srpnu 1945 vytvořila základ regionální stanice Československého rozhlasu, proto nebylo možné tuto tématiku opomenout. Konkrétní proměny v organizaci a struktuře periodického tisku v Českých Budějovicích v poválečném období jsou rozpracovány ve čtvrté a páté části rigorózní práce. Na obecnou charakteristiku jednotlivých opatření v řízení českých tištěných médií v letech 1945 - 1948 navazuje rozbor jednotlivých českobudějovických periodik - tato periodika jsou rozdělena do tří skupin: periodický tisk národního výboru, periodický tisk politických stran, kulturně společenský, odborný a podnikový...
|
|
|
Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945-1948
Pavličíková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945 - 1948 se soustřeďuje na specifika vývoje periodického tisku vydávaného v Českých Budějovicích v poválečném období od roku 1945 do roku 1948. Zásadní společenskopolitické změny, ke kterým došlo po druhé světové válce, se odrážely i v organizaci a struktuře celostátního i regionálního tisku, proto je změnám v politické, hospodářské a kulturní oblasti v Českých Budějovicích věnována první část. Pro systematičnost výkladu mediální situace bylo dále potřebné postihnout charakteristiku periodického tisku, který vycházel v Českých Budějovicích v období 1938 - 1945. Poslední dny druhé světové války byly ve městě spojeny s vysíláním stanice, která v srpnu 1945 vytvořila základ regionální stanice Československého rozhlasu, proto nebylo možné tuto tématiku opomenout. Konkrétní proměny v organizaci a struktuře periodického tisku v Českých Budějovicích v poválečném období jsou rozpracovány ve čtvrté a páté části diplomové práce. Na obecnou charakteristiku jednotlivých opatření v řízení českých tištěných médií v letech 1945 - 1948 navazuje rozbor jednotlivých českobudějovických periodik - tato periodika jsou rozdělena do tří skupin: periodický tisk národního výboru, periodický tisk politických stran, kulturně společenský, odborný a podnikový...
|
|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
|
Utváření politického systému v Písku v letech 1945 - 1948
BÍLEK, Jiří
Předložená práce se zaměřuje na období let 1945 {--} 1948, období od konce druhé světové války po počátek komunistického režimu. Sleduje dění v Československé republice od jejího osvobození americkými a sovětskými vojsky, potrestání kolaborantů a odsunu německého obyvatelstva, vzniku Národní fronty a národních výborů jako nových správních a mocenských jednotek, přes volby do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946, přes postupný rozpad Národní fronty, až po únorový komunistický převrat v roce 1948 a následné květnové volby, a to vše především v obraze dění v regionálním měřítku u vybraného jihočeského města {--} Písek. Autor začíná události sledovat v květnu 1945, tedy v dlouho očekávaných dnech osvobození od nacismu. Zabývá se obnovou samosprávných orgánů ve formě Místního a Okresního národního výboru a obnovou činnosti politických stran, která vyvrcholila v předvolební kampani 1946, a která odráží se v jejich volebních výsledních. Pozornost také věnuje rozporům mezi stranami a jejími členy, které vrcholí únorovými událostmi 1948 a příchodem nového společensko{--}politického uspořádání. Stranou pozornosti nezůstává ani těžká poválečná situace českého obyvatelstva, zásobovací potíže a obnova zničeného města.
|
host ::
RSS.