|
|
Analýza chudoby v České republice
Pražák, Jan ; Žáková Kroupová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Trnková, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza chudoby v České republice. Na základě strukturálně genetické analýzy byla navržena řešení pro předcházení chudoby v České republice. Dílčí cíle se zabývají vysvětlením důvodů a příčin vzniku chudoby a srovnáním chudoby v České republice s chudobou ve vybraných zemích Evropské unie. Jednotlivá data byla získána z ČSÚ a Eurostatu, další údaje byly převzaty z Úřadu práce České republiky, Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, z kurzovních stránek a médií v podobě aktuálních informací. Hodnoty jsou uváděny v procentech, eurech a Giniho indexu (G). Výběr států Evropské unie byl proveden na základě společných znaků těchto států, a to na sousedící státy s Českou republikou, na státy s přibližně stejným počtem obyvatel odpovídající České republice a na postkomunistické země, které jsou členy Evropské unie, s vyloučením Německa, kde výsledky jsou nesrovnatelné s ostatními postkomunistickými zeměmi díky jeho sjednocení. Z výsledků strukturálně genetické analýzy vyplynulo, že Česká republika je nejméně ohrožena rizikem chudoby, patří mezi země s nejvyšší mírou zaměstnanosti a nejnižší mírou nezaměstnanosti a zároveň je zemí s nejnižší příjmovou nerovností ve všech vybraných zemích Evropské unie. Česká republika však patří k zemím s nejnižší hodinovou a minimální mzdou za Rumunskem a Bulharskem. Řešením chudoby v České republice je dostatek odpovídajících pracovních míst na trhu práce.
|
|
|
Příjmová chudoba v ČR a účinnost systému sociálních transferů v její eliminaci v letech 2005-2013
Kubelková, Karina ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Průša, Ladislav (oponent) ; Kalmus, Jaromír (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou chudoby na území České republiky, především jejími hospodářsko-politickými a historickými souvislostmi vývoje, teorií i praxí jejího měřením a možné mezinárodní srovnatelnosti jak do rozsahu, tak co se týká účinnosti systému sociálních transferů. Účinnost je chápána ve smyslu snižování rozsahu chudoby představované mírou ohrožení chudobou (at-risk-of-poverty rate) používanou např. ve Strategii Evropa 2020. Cílem disertační práce je analyzovat problém příjmové chudoby a jejího vývoje na území České republiky se zaměřením na účinnost systému sociálních transferů vzhledem ke snižování rozsahu příjmové chudoby. Účinnost je analyzována zvlášť v případě sociálních transferů jako celku a zvlášť u sociálních transferů bez započtení starobních a pozůstalostních důchodů. Důraz je přitom kladen na mezinárodní srovnání a nejchudší vrstvy obyvatel, tedy na nižší než standardní hranici chudoby. Na základě empirické analýzy z dat šetření EU-SILC byla vyvrácena hypotéza, že účinnost českého systému sociálních transferů byla během let 2005 až 2013 nadprůměrná oproti zemím v rámci stejného welfare state modelu, regionu CEE i celé EU. Český důchodový systém hraje zásadní roli v míře účinnosti systému sociálních transferů a Česká republika mu vděčí i za výbornou pozici v rámci všech tří sledovaných skupin zemí co se týká účinnosti. Současná nízká úroveň míry chudoby byla dosažena především díky předkrizovým opatřením, resp. specifickému načasování souboru těchto opatření. Přínosem disertační práce je komplexní a systematizovaný pohled na příjmovou chudobu na území České republiky doplněný o analýzu vývoje účinnosti systému sociálních transferů. Tato analýza, vzhledem k použité časové řadě (2005 až 2013), aplikovaným metodám (metody Evropské komise vs. metoda IZA) i rozsahu mezinárodní komparace (welfare state model, region CEE a EU), nemá v české odborné literatuře dosud srovnání.
|
|
|
Vliv změny zákona o pomoci v hmotné nouzi na příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi na Dačicku a Slavonicku
NOVÁKOVÁ, Alena
Práce je zaměřena na změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi od ledna 2012. Zkoumá vliv změny zákona na příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části se zabývá sociálními dávkami nejdříve podle zákona o sociální potřebnosti a potom podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Seznamuje se základními pojmy jako je hmotná nouze, osoby v hmotné nouzi, společně posuzované osoby, příjmy, životní a existenční minimum. Podrobně popisuje jednotlivé dávky - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc. V praktické části jsou uvedeny nejdůležitější změny zákona, jsou stručně popsány, je proveden jejich rozbor a na konkrétním případu je vysvětleno, co změna znamenala pro klienta.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Spěváková, Klára ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Macáková, Libuše (oponent)
Cílem mé diplomové práce je vysvětlit postavení minimální mzdy v České republice a přiblížit její vztah k ostatním příjmovým veličinám. V první části se zabývám pojmy související s minimální mzdou a následně se věnuji jejímu vývoji a analyzuji její vztah k ostatním příjmovým veličinám. Poslední část srovnává úroveň minimální mzdy v České republice s ostatními členskými státy Evropské unie, kde je minimální mzda stanovena zákonem.
|
|
|
Dopady legislativních změn na vyplácení dávek státní sociální podpory
KLÍMOVÁ, Hana
Státní sociální podpora vznikla v roce 1995. Stěžejním právním předpisem, kterým se řídí je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Plné účinnosti tento zákon nabyl dnem 1. 1. 1996. Účelem vzniku SSP byla zejména podpora rodin s nezaopatřenými dětmi a pomoc státu při některých sociálních situacích. Dávky státní sociální podpory tvoří jeden z pilířů sociálního zabezpečení České republiky. Proto, aby byl naplněn jejich účel, pro který byly navrženy a vytvořeny, reagují na různé sociální situace, ve kterých se rodiny mohou ocitnout. Dávky jsou poskytovány podle různých kritérií a na jejich základě je můžeme rozdělit na dávky testované na příjem a netestované nebo na dávky jednorázové a dávky opakující se. Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat nejvýznamnější legislativní změny, ke kterým došlo v oblasti dávek státní sociální podpory v letech 2006 ? 2010 a vyhodnotit je z hlediska oprávněných osob, jejich vyplacené výše a podle počtu odmítnutých žadatelů. Dalším cílem je popsat problémy spojené s přiznáváním dávek SSP a navrhnout změny k jejich odstranění.
|
|
| |
|
|
Státní sociální podpora a Evropská unie
VRÁNKOVÁ, Veronika
Pomoc a podpora rodině se v různých zemích liší podle principu, který převládá v sociální politice. Cílem této práce je přinést přehled o současné finanční podpoře rodin v několika zemích Evropské unie a nastínit odlišnosti mezi nimi. Dílčím cílem je poukázat na nedostatečná řešení v systému státní sociální podpory v České republice a navrhnout některá vhodnější řešení. Bakalářská práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím sekundární analýzy dat. Základní soubor tvoří státy Evropské unie z nichž bylo metodou náhodného výběru vybráno pět států s ohledem na jejich systém rodinné politiky (Velká Británie, Švédsko, Německo, Španělsko a Slovensko). Data byla získávána z několika cizojazyčných zdrojů, převážně z internetových stránek příslušných ministerstev a mezinárodních zdrojů (MISSOC, EURES). Získat aktuální data nebylo vždy snadné, jelikož informace se u různých zdrojů lišily. Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitější dávkou pro rodiny je dětský přídavek, který je vyplácen ve všech zkoumaných zemích. Kritéria pro výpočet jeho výše jsou různá: věk dítěte, pořadí dítěte v rodině, příjem rodiny (jen v České republice), případně zdravotní postižení dítěte. Další poskytovanou dávkou je rodičovský příspěvek, který je vyplácen jen ve třech zkoumaných zemích (Německo, Česká republika a Slovensko), ve Švédsku je také poskytován, ale z rodičovského pojištění. Výplata příspěvku v Německu je závislá na měsíčním příjmu rodiny, ale v České republice a na Slovensku může rodič, který pečuje o dítě, neomezeně finančně podporovat svou rodinu, ale sladit práci a péči rodinu v České republice není jednoduché, jelikož jen malé procento žen má možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Inspiraci, jak ulevit státnímu rozpočtu od výdajů na výplatu rodičovského příspěvku, můžeme, dle mého názoru, hledat ve švédském systému sociálního pojištění, který je financován za přispění zaměstnavatelů, zaměstnanců a daní.
|
|
|
Vliv legislativních změn na systém sociální ochrany a nezaměstnanost v České republice od roku 2000
Štroblová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Hylmarová, Tereza (oponent)
V roce 2006 došlo ke změnám v systému sociálního zabezpečení díky přijetí zákona č. 110/2006 Sb., o životní a existenčním minimu, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Cílem nově přijatých zákonů byla větší motivace nezaměstnaných osob k tomu, aby nalezli zaměstnání co nejdříve a došlo tak ke snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných jedinců. Zároveň došlo ke zvýhodnění jedinců, kteří aktivně řeší svoji situaci oproti těm, kteří jsou pasivními příjemci dávek. Díky přijetí těchto zákonů došlo k posílení motivační funkce sociálního systému, k přechodu od pasivní solidarity k solidaritě aktivní, ztížení přístupu k sociálním dávkám a zamezení zneužívání sociálních dávek.
|
|
|
Crisis and shifting Households Menace below the poverty line
Chabrová, Olga ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Práce se zabývá analýzou chudoby obyvatel jednotlivých krajů v České republice. Jedná se především o retrospektivní analýzu s využitím dat šetřených v letech 2005 až 2010. Analýza popisuje a vyčísluje strukturu jednotlivých příjmů domácností, jak hrubých, tak čistých příjmů a nezbytných nákladů (výdajů) na domácnost. Posuzuje počet domácností žijící pod životním minimem a míry chudoby domácností v jednotlivých krajích a podle vzdělání osoby v čele domácnosti.
|
|
|
Dopady změn na příjemce dávek ze systému státní sociální podpory v souvislosti se stabilizací veřejnýc rozpočtů
ZELENÁ, Dita
Teoretická část práce byla věnována státní sociální podpoře, jejím jednotlivým dávkám a aktuální problematice týkající se stavu veřejných financí. První hlavní cíl práce a jeho dílčí cíle zjišťovaly názory příjemců a širší veřejnosti na změny v systému státní sociální podpory zavedené přijetím zákona č. 261/2007 Sb. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat bylo použito kvantitativního šetření- metoda dotazování, technika dotazník. V rámci diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že hypotéza 1 a 2 se potvrdily, zatímco hypotéza 3 potvrzena nebyla. Zmapování zkušeností administrátorek dávek ze systému státní sociální podpory se změnami vzniklými v souvislosti s přijetím zákona č. 261/2007 Sb. bylo druhým hlavním cílem práce. Tento cíl byl naplněn doplňujícím kvalitativním šetřením, které zjišťovalo zkušenosti administrátorek dávek státní sociální podpory se zkoumanými změnami. Pro tyto účely byla použita metoda dotazování, technika volný rozhovor. Z tohoto kvalitativního šetření vzešla jedna hypotéza. Práce představuje ohlédnutí za více než roční účinností Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a dopady změn, které tento zákon přinesl do systému státní sociální podpory.
|
host ::
RSS.