|
|
Financování vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách
Filip, Josef ; Krutská, Dagmar (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou financování vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o vzdělávání žáků se zdravotním postižením, porovnat a analyzovat normativní financování nejrozšířenějšího oboru vzdělání u těchto žáků podle krajů. Teoretická část obsahuje národní vzdělávací koncepce a programy se zaměřením na handicapované žáky. Vedle podrobné charakteristiky jednotlivých druhů zdravotního postižení je zde také popsáno institucionální vzdělávání a normativní financování žáků s handicapem. Ve výzkumné části jsou analyzovány výkazy MŠMT o žácích se zdravotním postižením. Tabulky a grafy obsahují údaje o žácích v České republice podle druhu postižení, o počtech žáků ve speciálních třídách a integrovaných žácích v letech 2007 - 2012. Nedílnou součástí výzkumu je přehled o vzdělávání žáků podle zřizovatelů škol. Na závěr výzkumu je podrobné porovnání normativního financování nejrozšířenějšího oboru vzdělání 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby především pro žáky s mentálním postižením a žáky s vývojovými poruchami učení a chování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením v zájmovém vzdělávání
VESELÁ, Vladimíra
Tématem mé bakalářské práce je integrace dětí se zdravotním postižením v zájmovém vzdělávání, v tomto případě školních družin. Cílem práce je analýza faktorů, které ovlivňují takovou integraci. Teoretická část se zabývá definováním jednotlivých postižení žáků a faktorů ve vybraném vzorku na základě odborné literatury. Praktická část zjišťuje v pěti školních družinách základních škol připravenost vychovatelů na práci s postiženými žáky, spolupráci s rodiči a speciálními pedagogy i odborným poradenstvím.
|
|
|
Financování vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách
Filip, Josef ; Krutská, Dagmar (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou financování vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o vzdělávání žáků se zdravotním postižením, porovnat a analyzovat normativní financování nejrozšířenějšího oboru vzdělání u těchto žáků podle krajů. Teoretická část obsahuje národní vzdělávací koncepce a programy se zaměřením na handicapované žáky. Vedle podrobné charakteristiky jednotlivých druhů zdravotního postižení je zde také popsáno institucionální vzdělávání a normativní financování žáků s handicapem. Ve výzkumné části jsou analyzovány výkazy MŠMT o žácích se zdravotním postižením. Tabulky a grafy obsahují údaje o žácích v České republice podle druhu postižení, o počtech žáků ve speciálních třídách a integrovaných žácích v letech 2007 - 2012. Nedílnou součástí výzkumu je přehled o vzdělávání žáků podle zřizovatelů škol. Na závěr výzkumu je podrobné porovnání normativního financování nejrozšířenějšího oboru vzdělání 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby především pro žáky s mentálním postižením a žáky s vývojovými poruchami učení a chování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Skupinová integrace - nevyužitá příležitost českého školství?
ADAMCOVÁ, Pavlína
Cílem bakalářské práce s názvem Skupinová integrace-nevyužitá příležitost českého školství? je zjistit, jaká pozitiva přináší skupinová integrace subjektům zainteresovaným ve vzdělávacím procesu na základních školách, případně v čem spočívají její nevýhody. Práce shrnuje současný stav vzdělávacího systému v České republice a varianty vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením. Blíže se pak věnuje školské integraci jako jedné z možností vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, konkrétně skupinové integraci. Pro realizaci výzkumného šetření bylo vymezeno několik základních funkcí, které má škola hlavního vzdělávacího proudu a které by měly být zajištěny také v rámci skupinové integrace. V návaznosti na tyto funkce byly zkoumány výhody a nevýhody, jež vzdělávání ve skupinové integraci přináší. Do výzkumného šetření byly zapojeny tři základní školy v Jihočeském kraji, které zřizují speciální třídu. Použit byl kvalitativní přístup, konkrétně design případové studie. Základní metodou sběru dat bylo pozorování. Informace o organizačních záležitostech byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů, směrovaných k pedagogům a k ředitelům jednotlivých škol. Doplňující metodou sběru dat byla analýza již existujících dokumentů, které představují vnitřní normy školy, ŠVP, IVP a další relevantní zdroje, které byly školou poskytnuty pro výzkumné účely nebo jsou veřejně dostupné. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se modely skupinové integrace aplikované na jednotlivých základních školách velmi liší. U všech těchto modelů je patrná tendence chápat speciální třídy jako odlišné a samostatné jednotky školy. U případové studie č. 3 se ukázalo, že žáci speciální třídy dochází do školní jídelny v jiný čas, než je stanoven pro ostatní třídy, aby se předcházelo posměškům mezi žáky. Postupně se začala rušit také společná výuka a žáci se zdravotním postižením se zdržují po celý den převážně ve své třídě. U případové studie č. 1 byl zaznamenán podobný trend s tím rozdílem, že speciální třídy mají zcela jiný program dne bez jakéhokoliv úmyslu. Pouze pokračují v modelu, který byl praktikován ve speciální škole. Ta byla stejně jako u případové studie č. 3 zrušena a její žáci byli zařazeni do nově zřízené speciální třídy na základní škole. Speciální třída zde navíc sídlí mimo hlavní budovu. Důležité je však zmínit, že ředitel má o fungování speciální třídy jasné představy a rád by ji do své školy začlenil a jejím žákům nabídl stejné možnosti jako žákům intaktním. Případová studie č. 2 ukázala, že speciální třída je mezi ostatními považována za zcela rovnocennou. Společná výuka probíhá pouze při tělesné výchově, ale přestávky žáci speciální třídy tráví společně s ostatními a vztahují se na ně stejná pravidla jako v paralelních ročnících. Domnívám se, že skupinová integrace je nevyužitou příležitostí českého školství. Škol, které zřizují speciální třídu, je velmi málo a ze zkoumaných modelů je patrné, že přínosy skupinové integrace zcela nevyužívají. Účelem bakalářské práce je snaha upozornit na tento model integrace, který může přinést řadů výhod a příležitostí ve vzdělávání některých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro které individuální integrace není zcela vhodná. Větší podpora ze strany krajů a zřizovatelů škol by mohla vzbudit mnohem širší zájem o tuto formu vzdělávání a přinést tak školám, žákům a jejich rodičům vhodné řešení.
|
host ::
RSS.