|
|
Analýza vybraných odrůd českého česneku
Fähnrichová, Nikola ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu vybraných odrůd českého česneku a pro porovnání i dvou odrůd ze zahraničí. Pro určení obsahu hlavního aromatického prekurzoru alliinu a sacharidů byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie s detektorem DAD a ELSD. Hrubé bílkoviny se přepočítaly z celkového obsahu dusíku, jenž byl stanoven pomocí Kjeldahlovy metody. Pro elementární analýzu bylo využito optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). V teoretické části je popsána botanická charakteristika a pěstování česneku. Část teorie je také věnována chemickému složení česneku, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány s různými studiemi. Z výsledků je zřejmé, že mezi českými a zahraničími odrůdy je u některých parametrů statisticky významný rozdíl. Odrůdy česneku obsahují až 24,66 g/kg suché hmotnosti alliinu, Obsah hrubé bílkoviny v česneku je srovnatelný u české a čínské odrůdy. Ve španělském česneku je až o polovinu menší množství proteinů. U elementární analýzy jsou také značné rozdíly. České odrůdy obsahují vyšší množství fosforu, železa a zinku. Naopak draslík svojí hodnotou 15 g/kg suché hmotnosti u zahraničních odrůd převyšuje hodnoty odrůd z České republiky.
|
|
| |
|
|
Vliv přírodních aditiv na prodloužení skladovatelnosti chlazených paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio)
TUNYS, Ondřej
Tato diplomová práce hodnotí účinky brusinky, česneku a cibulového extraktu na mikrobiologickou kvalitu, senzorické atributy a oxidativní působení u paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio). Hodnocení je vyjádřeno ve srovnání s kontrolním vzorkem (bez aditiva). Jednotlivé analýzy probíhaly v různých termínech v závislosti na prováděné analýze (obvykle v den 0, dále po 1, 2, 3 a 6 měsících skladování). Mikrobiologická analýza vykazovala v jednotlivých termínech (0, 1, 2 a 6 měsíců) hodnoty v rozmezí 1,71 - 2,05; 1,73 - 2,23; 1,43 - 2,14; 1,36 - 2,21 log CFU*g-1. K překročení přípustné hranice ke konzumaci sladkovodních ryb (7 log CFU*g-1) za celou dobu testování nedošlo. Nejlepších hodnot u mikrobiologické analýzy dosáhl cibulový extrakt. U senzorické analýzy však nejlepších výsledků v téměř všech smyslových atributech (vůně, chuť, pachuť, konzistence, barva, celková přijatelnost) dosahovala paštika s česnekem a brusinkou. Též analýza TBARS vyhodnocující oxidaci lipidů prokázala inhibici oxidačních procesů. Veškeré výsledky tohoto zkoumání ukázaly, že přírodní aditiva mají dobré antioxidační účinky prodlužující skladovatelnost kapřích paštik za vhodného skladování (zakonzervování a zchlazení při 4 +- 1 °C) až na dobu 6 měsíců.
|
|
|
Možnosti využití antivirotik v procesu eliminace virů u česneku kuchyňského
Kudělková, Martina
Disertační práce byla zaměřena na studium vlivu tří antivirotik, acycloviru, rimantadinu nebo zidovudinu, pro jejich možné použití v procesu chemoterapie v kombinaci s meristémovou kulturou pro eradikaci virů Onion yellow stripe virus, Leek yellow stripe virus, Garlic common laten virus a Shallot latent virus v podmínkách in vitro. Antivirotika byla aplikována vždy jednotlivě do kultivačního média a sledovány byly dvě koncentrace (25 nebo 50 mg.l-1). Doba působení antivirotik byla dva týdny. Prostá meristémová kultura byla zvolena jako kontrolní metoda. Ve všech variantách bylo použito Murashige a Skoog medium. První rok práce byly chemoterapií ošetřeny rostliny česneku odrůdy 'D'Alsace Freres' kultivované in vitro, které byly již jednou, neúspěšně, ošetřeny metodou meristémových kultur. Přítomnost virových patogenů byla detekována metodou ELISA. Jako nejefektivnější varianta pro eliminaci sledovaných virů byla varianta aplikace rimantadinu v koncentraci 50 mg.l-1. Pro další části experimentu byla pro detekci přítomnosti sledovaných virů optimalizována citlivější metoda reverzně-transkripční polymerázové řetězové reakce (RT-PCR), a to včetně navržení a ověření primerů pro detekci viru Garlic common latent virus (GCLV). Druhý rok byly chemoterapií ošetřeny izolované meristémy s ponecháním jednoho listového primordia o velikosti 0,8 mm. Explantáty odrůd česneku ´Blanin´, ´Sukoradský´ a ´Japo´ však neregenerovaly ani u kontrolní varianty a chemoterapie nemohla být hodnocena. V dalších dvou letech byly chemoterapií ošetřeny jednotlivé stroužky česneku odrůdy ´Unikát´. U rostlin byla před ošetřením provedena detekce přítomnosti virových patogenů a pouze jedna rostlina byla všech sledovaných virů prostá. Při vyhodnocení jednotlivých variant ošetření bylo zjištěno, že pro eliminaci sledovaného komplexu virů je nejefektivnější použití acycloviru v koncentraci 25 mg.l-1, a to rovněž z pohledu ekonomického. V disertační práci byla dále zahájena optimalizace relativní kvantifikace viru Garlic common latent virus. Po přetestování souboru izolátů negativních na přítomnost viru dle RT-PCR bylo detekcí metodou Real-Time PCR pozorováno vyšší procento izolátů pozitivních na přítomnost GCLV. Optimalizace metody pro další viry bude předmětem dalších výzkumů.
|
|
|
Analýza vybraných odrůd českého česneku
Fähnrichová, Nikola ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu vybraných odrůd českého česneku a pro porovnání i dvou odrůd ze zahraničí. Pro určení obsahu hlavního aromatického prekurzoru alliinu a sacharidů byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie s detektorem DAD a ELSD. Hrubé bílkoviny se přepočítaly z celkového obsahu dusíku, jenž byl stanoven pomocí Kjeldahlovy metody. Pro elementární analýzu bylo využito optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). V teoretické části je popsána botanická charakteristika a pěstování česneku. Část teorie je také věnována chemickému složení česneku, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány s různými studiemi. Z výsledků je zřejmé, že mezi českými a zahraničími odrůdy je u některých parametrů statisticky významný rozdíl. Odrůdy česneku obsahují až 24,66 g/kg suché hmotnosti alliinu, Obsah hrubé bílkoviny v česneku je srovnatelný u české a čínské odrůdy. Ve španělském česneku je až o polovinu menší množství proteinů. U elementární analýzy jsou také značné rozdíly. České odrůdy obsahují vyšší množství fosforu, železa a zinku. Naopak draslík svojí hodnotou 15 g/kg suché hmotnosti u zahraničních odrůd převyšuje hodnoty odrůd z České republiky.
|
|
|
Využití meristémových kultur ve šlechtění česneku kuchyňského (\kur{Allium sativum})
ŠVEHLOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá využitím meristémových kultur ve šlechtění česneku kuchyňského (Allium sativum). Jako výchozí materiál byl použit česnek kuchyňský, odrůda Tantal. Zdravotní stav česneku, před izolací meristémů, byl testován pomocí imunologické metody ELISA (Enzyme-Linked Immuno-Sorbent Assay) známé také jako EIA (Enzyme Immunoassay). Jedná se o metodu sloužící k detekci protilátek a antigenu. Zdravotní stav byl testován na přítomnost virů žluté zakrslosti cibule (OYDV Onion Yellow Dwarf Virus) a na virus rodu Carlavirus (GCLV Garlic Common Latent Virus). Viruprostý materiál byl dále vysterilizován, kultivován a následně z něj byl odebrán meristém. Kultivace vyizolovaného meristému probíhala podle dostupných metodik na kultivačním médiu MS s vitamíny obohacené o fytohormony IAA, NAA a BAP.
|
|
|
Efekt kalorického příjmu a aromatických látek na kvalitu lidské tělesné vůně
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Předchozí práce ukázaly, že výběr partnera z části závisí na vodítkách poukazujících na kvalitu a kondici potencionálního partnera. Taková vodítka mohou být nejen vizuální povahy, ale v poslední době se ukazuje, že i pachová. Čím dál více studií naznačuje, že právě tělesná vůně hraje při výběru partnera poměrně zásadní roli. Navíc je tělesná vůně ovlivňována konzumovanou stravou. Proto jsme se zaměřili na to, jak axilární vůni ovlivní omezení kalorického příjmu a konzumace česneku. Z našich výsledků vyplývá, že obnovení kalorického příjmu zvyšuje příjemnost a atraktivitu tělesné vůně (pravděpodobně v důsledku doporučené specifické stravy), v porovnání s tímto je během jeho omezení mnohem nižší. Dále tělesná vůně lidí, kteří konzumovali česnek, byla lépe hedonicky hodnocena, což by mohlo být připisováno jeho pozitivním účinkům na zdraví. Tato zjištění potvrzují předpoklad, že tělesná vůně je ovlivňována konzumovanou stravou a díky změně její atraktivity může sloužit při výběru partnera jako vodítko ke kondici a kvalitě jedince.
|
|
|
Zhodnocení vybraného sortimentu česneku
Dvořák, Jakub ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Byl založen polní experiment, do kterého bylo vybráno devět domácích ozimých odrůd česneku, pět z nich byly paličáky (odrůdy tvořící květní stvol) a čtyři byly odrůdy nepaličáku. Všechny odrůdy byly pěstovány ve čtyřech opakováních a třech systémech produkce, které se od sebe lišily dávkou aplikovaných hnojiv a použitím mořidel. V konvenčním systém produkce byly použity plné dávky hnojiv a sadba byla před výsadbou mořena. V integrovaném systému produkce byla aplikována poloviční dávka hnojiv a mořidlo nebylo použito. V ekologickém systému produkce nebylo použito žádné hnojivo ani mořidlo. Dvě třetiny dávky bylo aplikováno před výsadbou a zbývající jedna třetina na jaře. Výsadba proběhla, vzhledem k teplému podzimu, až 5. 12. 2014. Během rašení byl porost kontrolován a měřen. V červenci byly rostliny sklizeny a měsíc dosoušeny. Poté byly odstraněny, kořínky a stvol a všechny cibule byly změřeny a zváženy. Poté byly cibule analyzovány na množství silic a na zdravotní stav během skladování. Při tomto pokusu byly cibule jednou měsíčně kontrolovány a byl vyhodnocován jejich stav. Z cibulí určený pro analýzu silic byly silice extrahovány parní destilací a pak analyzovány plynovým chromatografem. Všechny zjištěné výsledky byly statisticky zpracovány. Odrůdy nepaličáku rašily po 40 dnech a odrůdy paličáků po 55 dnech. Největšího výnosu dosáhly odrůdy v integrovaném systému produkce kromě odrůd Dukát, Bjetin a Benátčan a celkově největšího výnosu, bez ohledu na systém produkce, dosáhla odrůda Záhorský. Nejmenší výnos měly odrůdy Matin a Benátčan. Cibule, které dosáhly nejmenšího výnosu, měly také nejmenší hmotnost a šířku cibulí. Pokus se skladováním ukázal, že nejlepší skladovatelnost měly odrůdy z konvenčního systému produkce kromě odrůdy Matin, u které vykazovala nejlepší skladovatelnost cibule z ekologického systému produkce. Nejvyšší obsah silic byl u odrůd paličáků z konvenčního systému pěstování, kromě odrůd Benátčan a Unikát, které vykazovaly nejvyšší obsah silic v ekologické produkci. Při analýze složení silic bylo měřeno množství látek obsažených v silici. Konkrétně se jednalo o allyl sulfid, dimethyl trisulfid, diallyl disulfid a allyl trisulfid. Nejmenší množství těchto látek měla odrůda Benátčan v integrovaném systému produkce a celkově měly odrůdy nepaličáku, ve většině případů, vyšší obsah sledovaných látek než odrůdy paličáku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.