|
|
Aféra lodi Lidice a její dopad na československo-francouzské vztahy
Šaldová, Daniela ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Aféra lodi Lidice a její dopad na československo-francouzské vztahy" zkoumá jednak událost samotné aféry a dále také její vliv na československo-francouzské vztahy. Práce se věnuje zejména samotné aféře lodi Lidice, zadržení československé obchodní lodi převážející zbraně pro alžírské povstalce. Aféra je zasazena do kontextu československé podpory FLN. V další části se práce věnuje vztahům zejména na poli finančním mezi lety 1960- 1964 a pokouší se zhodnotit jejich vývoj v průběhu těchto let. Práce byla vypracována také na základě dobových dokumentů z fondů Archivu ministerstva zahraničních věcí České republiky a dobových novinových článků.
|
|
|
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
|
|
|
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
|
|
|
Českoslovenští historici a západoevropská historiografie. Sonda do kontaktů s frankofonním světem v meziválečném období
Semerádová, Dominika ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Meziválečná československá historiografie byla orientována na frankofonní prostředí více než je tomu v současné době. Možností kontaktovat se s ním byla řada, jednou z nich bylo setkávání na mezinárodních odborných sjezdech a konferencích. Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje konkrétně na účast československých historiků na VIII. Mezinárodním kongresu historických věd v Curychu v roce 1938 a dění kolem něj. Na základě úředních dokumentů a korespondence mapuje vztahy československých badatelů se západoevropskými historiografy, zejména pak s těmi z frankofonních zemí. Vychází z rozboru programu sjezdu, analyzuje podíl československých historiků na něm, a to i pokud jde o přípravu jejich vystoupení, koordinaci se zahraničními kolegy (na základě korespondence). Program sjezdu a další informace pro účastníky využívá tato bakalářská práce i k rekonstrukci průběhu sjezdu, všímá si také neoficiálních kontaktů a k nim vybízejících doprovodných programů.
|
host ::
RSS.