|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Rozhlasové vysílání československé exilové vlády a jeho instrumentalizace holocaustu v letech 1939-1945
Horáková, Denisa ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Rozhlasové vysílání československé exilové vlády a instrumentalizace holocaustu v letech 1939-1945" zkoumá instrumentalizaci holocaustu prostřednictvím rozhlasového vysílání československé exilové vlády v Londýně během druhé světové války. Práce je zasazena do kontextu exilových vlád a vývoje československé exilové vlády v Londýně až do jejího uznání světovými velmocemi. Text se taktéž opírá o vznik a fungování rozhlasového vysílání či o využití propagandy za druhé světové války. Nejdůležitější částí magisterské práce je ovšem vlastní analýza rozhlasového vysílání exilových politiků týkající se holocaustu. Vycházím zde z primárních zdrojů z Archivu Českého rozhlasu. V závěru shrnuji odpovědi na položené výzkumné otázky.
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Československá exilová vláda za druhé světové války a její snaha o oduznání Mnichovské dohody Velkou Británií a Francií
Placák, Václav ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Bakalářská práce "Československá exilová vláda za druhé světové války a její snaha o oduznání Mnichovské dohody Velkou Británií a Francií" zkoumá vývoj boje československé exilové vlády o vlastní uznání, coby právoplatného představitele Československé republiky a s tím spojeným oduznáním Mnichovské dohody. Práce se v období let 1938-1942/3 zabývá procesem formování naší exilové vlády v zahraničí, jejím uznáním mocnostmi a oduznáním Mnichova, se stručným přihlédnutím k některým událostem, které konferenci v Mnichově a válečným událostem předcházely. Práce využívá metody případové deskriptivní studie. Na základě zjištěných informací je patrné, že zmíněný proces byl výsledkem složitých diplomatických jednání. Především vláda Velké Británie vždy s vyhověním požadavkům československé exilové vlády váhala a měla řadu připomínek. Situace se vždy změnila s tím, jak se měnila válečná situace na bojištích druhé světové války. Československá exilová vláda nakonec dosáhla oduznání Mnichovské dohody Francií i Velkou Británií, i když v odlišné podobě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jan Masaryk jako rozhlasový komentátor ve válečném vysílání BBC
Dvořáková, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zaměřuje na československé rozhlasové vysílání v rámci britské rozhlasové společnosti BBC od září 1939 (tedy od samotného zahájení českého programu BBC) do konce druhé světové války, na němž se po částečném uznání československé exilové vlády britskou stranou v létě 1940 začali podílet i zástupci československé politické reprezentace. Jejím hlavním tématem jsou rozhlasové projevy Jana Masaryka, bývalého dlouholetého československého vyslance v Londýně a budoucího exilového ministra zahraničních věcí, který český program BBC pro posluchače v protektorátu 8. září 1939 zahájil a který v něm začal pravidelně jednou týdně vystupovat v únoru 1940. Práce analyzuje, jakým způsobem se snažil ve svých komentářích povzbuzovat sebevědomí českého národa a anulovat tak germanizační snahy okupantů a českých kolaborantů o reinterpretaci českého historického příběhu, a jakými ideologickými zbraněmi Masaryk vytvářel obraz malého, leč vnitřně silného a vyspělého československého národa, morálně převyšujícího svého dědičného německého nepřítele, který jako rétorický štít stavěl proti nacistickým výkladům o údajném českém kmeni, jenž se vrátil do lůna novodobé Svaté říše římské, jejíž byl podle nacistické propagandy přirozenou součástí.
|
|
|
The assassination of Reinhard Heydrich - terorist action or the act of legitimate defence?
Timková, Viktória ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tématem této bakalářské práce je atentát na Heydricha a jejím cílem je jeho klasifikace jako aktu legitimní obrany nebo teroristického činu. V první kapitole je určen teoretický rámec, kde jsou definovány pojmy teror, terorismus, okupace, kolaborace, odpor a jeho pasivní přijímání. Druhá kapitola se zabývá Mnichovskou dohodou a okolnostmi jejího uzavření, začátkem 2.sv. války a situací londýnské exilové vlády v prvních válečných letech. Na konci kapitoly je uvedený přehled parašutistických výsadků od dubna 1941 do dubna 1942. Třetí kapitola analyzuje okupační politiku Konstantina von Neuratha, vývoj protinacistického odboje v protektorátu, nástup a působení Heydricha a na konci kapitoly je uvedená komparace okupačních politik Neuratha a Heydricha. Čtvrtá kapitola popisuje přípravy atentátu na domácím území i jeho úspěšné provedení. Druhé stanné právo a vyšetřování atentátu jsou v kapitole taktéž zahrnuty. Úlohou páté kapitoly je analyzovat mezinárodní význam atentátu a uvést i výše zmíněný cíl práce.
|
host ::
RSS.