|
|
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu
Pechandová, Kristina ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu Úvod: Variabilita lékové odpovědi je někdy podmíněna genetickými rozdíly v metabolismu a transportu léčiv. Interindividuální rozdíly jsou často způsobeny polymorfismy, které ovlivňují biotransformační aktivitu enzymů a expresi transportérů. V disertační práci jsme věnovali pozornost cytochromu P450 izoenzymu CYP2C8 a MDR1. Nejprve jsme popsali frekvenci výskytu vybraných variantních alel CYP2C8*2, CYP2C8*3 (2 substituce v exonu 3 a 8, CYP2C8*3G416A a CYP2C8*3A1196G), CYP2C8*4, CYP2C8 P404A u zdravé české populace a variantních alel MDR1 v exonech: 26 C3435T, 21 G2677A/T, 12 C1236T a 17 T-76A. Následně jsme sledovali vliv těchto polymorfismů na působení amiodaronu u vybraného souboru pacientů. Metody: Genotyp MDR1 a CYP2C8 jsme stanovili pomocí PCR-RFLP za využití specifických restrikčních enzymů a primerů. Frekvence genotypů MDR1jsme určili u 189 zdravých dobrovolníků a CYP2C8 u 161 zdravých osob. Do sledování jsme dále zařadili 63 pacientů užívajících amiodaron déle než dva měsíce. Jejich léčbu jsme posuzovali ze záznamů lékařské dokumentace, s využitím standardních biochemických a hematologických vyšetření a záznamů EKG. Koncentrace amiodaronu a jeho metabolitu N-...
|
|
| |
|
|
Analýza mutací v oblastech MLBR /Major Ligand Binding Regions/ genu COL1A1 u českých osob s diagnózou Osteogenesis imperfecta, typ I-IV.
Šormová, Lucie ; Mazura, Ivan (vedoucí práce) ; Včelák, Josef (oponent)
Osteogenesis imperfecta je dědičné onemocnění člověka způsobené především mutacemi genů kolagenu typ I, COL1A1 a COL1A2. Tyto mutace svým klinickým dopadem postihují zejména pohybový aparát. Onemocnění je charakteristické křehkými kostmi, deformacemi a vyšší četností zlomenin. Jedná se o poruchu vyskytující se ve všech populacích bez ohledu na věk, pohlaví, národnost či etnickou skupinu. Incidence této choroby je 1 : 16 - 20 000 narozených dětí. V současné době je popisováno devět klinicky odlišných forem Osteogenesis imperfecta, přičemž pouze první čtyři typy, OI typ I-IV, mají svou genetickou podstatu v mutacích genů kolagenu typ I. V rámci těchto devíti typů OI rozlišujeme lehké a závažné formy onemocnění. Za letální formy označujeme typy II a III, neboť u těchto forem dochází k úmrtí již během prenatálního vývoje či prvních dnů života postiženého jedince. Mezi charakteristické znaky kolagenních forem OI řadíme zvýšenou incidenci fraktur, deformace kostí, modré bělmo, nedoslýchavost, poruchu tvorby dentinu či podprůměrný vzrůst (Marini, 2010). Diplomová práce je zaměřena na popis klinických forem, zkoumání molekulární podstaty vzniku onemocnění a zjištění vztahu mezi typem a pozicí mutace a výsledným klinickým dopadem na postižené jedince. V rámci této práce byla provedena genetická analýza...
|
|
|
STR genotypizace středověké české populace: polykulturní lokalita Mlékojedy (okr.Litoměřice)
Brynychová, Veronika ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Šimková, Halina (oponent)
Cílem této diplomové práce byla prvotní genetická charakteristika souboru jedinců raně středověkého pohřebiště (polykulturní lokalita Mlékojedy, okr. Litoměřice, Česká republika). Metoda autozomálních STR markerů byla zvolena pro vysokou diskrimační schopnost, zvlášť vhodnou pro studie genetické diverzity a příbuzenské analýzy u malých souborů. Nespornou výhodou byla také možnost validace získaných výsledků vzhledem k riziku kontaminací. Za účelem získání co nejširšího rozsahu genotypů byly použity primery pro amplifikaci zkrácených STR lokusů (miniSTR). Opakovatelně se podařilo amplifikovat jadernou DNA z 35 % kostních vzorků a 91 % zubů. Úspěšnost PCR amplifikace se úměrně snižovala s nárůstem délky fragmentů nad 150 bp. Zároveň jsme zaznamenali vysokou míru alelového drop-outu, která svědčí o vysoké degradaci aDNA. Věrohodné genotypy markeru TH01 se podařilo stanovit jen u dvanácti z celkového počtu 23 jedinců. Získané výsledky jsou diskutovány v porovnání s recentními populacemi a dalšími aDNA studiemi historických pohřebišť. Klíčová slova: ancient DNA, STR markery, miniSTR, ranně středověké pohřebiště, česká populace
|
|
|
Přístup k životnímu pojištění z pohledu české populace
Loudová, Martina ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Životní pojištění představuje nedílnou součást finančního trhu, i když jeho význam se v průběhu vývoje mění. Diplomová práce si klade za cíl provést výzkum zaměřený na přístup a postoj české populace k životnímu pojištění a jeho následnou analýzu. Výzkum jsem realizovala prostřednictvím dotazníkového šetření uskutečněného na nezávislém vzorku obyvatel České republiky v počtu 185 respondentů a případové studie pojišťovny MetLife. Práce neopomíjí ani teoretická východiska, dosavadní vývojové trendy životního pojištění a stanovení prognózy. Výsledky analýzy hovoří o působení závislosti přístupu k životnímu pojištění na faktorech věku, počtu členů domácnosti, aktuální výše nesplacených závazků a hrubého měsíčního příjmu. Projevila se neznalost respondentů o výnosnosti, rizikovosti a likviditě pojistné smlouvy životního pojištění a její závislost na faktoru dosaženého vzdělání. V případě uzavření jejich většího počtu klienti diverzifikují riziko a využívají různé pojistitele. Rovněž se ukázalo, že životní pojištění v poslední době ztrácí svůj původní význam ve smyslu nástroje krytí rizik a prosazuje se více vnímání jeho role jako spořícího a investičního nástroje. Přestože tento současný přístup není z hlediska racionální úvahy správný, i nadále předpokládám rostoucí význam investičního životního pojištění.
|
|
| |
host ::
RSS.