|
|
Přístup ekonomických analytiků do agenturního zpravodajství ČTK a denního tisku
Průcha, Jaroslav ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Diplomová práce "Přístup ekonomických analytiků do agenturního zpravodajství ČTK a denního tisku", se snaží přiblížit a popsat, jakými cestami se analytici, kteří komentují ekonomické zprávy, dostávají do agenturního zpravodajství a denního tisku. Práce se zaměřuje na vliv každodenních rutin na práci redaktorů při využívání těchto zdrojů a na hierarchii přístupu do zpráv a zachycuje vztah novinář - zdroj. V teoretické části autor vymezuje základní postupy ke studiu zpravodajství, informační zdroje v mediálních obsazích a organizační rutiny. Uvádí tři základní typy komunikačních kanálů podle Leona V. Sigala a přibližuje problematiku zdrojů, jíž se zabýval Paul Manning. V dalších kapitolách se autor zaměřuje na pravidla výběru zdrojů i na proměny vztahů mezi novináři a zdroji. Přibližuje koncept "veřejné sféry" Jürgena Habermase, koncept hegemonie podle Antonia Gramsciho a model propagandy, který definovali Noam Chomsky a Edward S. Herman. Ve výzkumné části autor vycházel z hloubkových rozhovorů s osmi analytiky. Na základě získaných informací přibližuje vztah agenturního novináře a jeho zdroje. Zároveň uvádí konkrétní případ, který zachycuje, jak ČTK s komentářem analytika pracuje.
|
|
|
Využití Twitteru Českou tiskovou kanceláří a agenturou Reuters
Lacina, Jiří ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na tiskové agentury, tedy organizace, které shromažďují, zpracovávají a poskytují zpravodajské informace o domácím i zahraničním dění svým klientům (například médiím), a jejich vztah se sociálními sítěmi. Cílem práce je zjistit, jak Česká tisková kancelář (ČTK), největší agentura v České republice, využívá Twitter k šíření svých zpravodajských výstupů publikovaných na agenturním webu České noviny. Toho je docíleno mimo jiné srovnáním s agenturou Reuters, jednou z největších a nejstarších agentur na světě. Práce se skládá z teoretické části, jež poskytuje informace o Twitteru a jeho vlivu na zpravodajská média a žurnalistiku, popisuje specifika zpravodajských agentur, stejně jako jejich fungování v digitální době, a výzkumné části, která se dále dělí na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum pomocí programovacího jazyka R analyzuje tweety zpravodajského účtu ČTK ve vybraných dnech ve srovnání s příspěvky agentury Reuters ze stejného období a obecnými doporučenými postupy pro používání Twitteru. Kvalitativní výzkum poté tvoří polostrukturovaný rozhovor s šéfredaktorkou ČTK Radkou Matesovou Markovou a mluvčí ČTK Martinou Vašíčkovou o vztahu agentury k sociálním sítím, fungování na Twitteru, přístupu novinářů agentury k Twitteru apod. Kvalitativní výzkum poskytuje...
|
|
| |
|
|
Francouzská tisková agentura AFP - agentura se zvláštním statutem
Drahovzalová, Zuzana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce s názvem "Francouzská tisková agentura AFP - agentura se zvláštním statutem" se věnuje světové agentuře AFP a jejímu veřejnoprávnímu statutu. Je zde definována tisková agentura na nejobecnější úrovni a popsána historie první tiskové agentury Havas, na kterou AFP navazuje. Dále se autorka zabývá vznikem AFP a její transformací na veřejnoprávní instituci. Rovněž jsou zde popsány zpravodajské úkoly, finanční zdroje, konstrukce a kompetence kontrolních a statutárního orgánu Agence France-Presse a další agentury se zvláštním (veřejnoprávním) statutem - České tiskové kanceláře. Obsahem práce je i komparace výše uvedených agentur. V závěrečné kapitole autorka připomíná snahy o změnu zvláštního statutu AFP.
|
|
|
Přístup ekonomických analytiků do agenturního zpravodajství ČTK a denního tisku
Průcha, Jaroslav ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Diplomová práce "Přístup ekonomických analytiků do agenturního zpravodajství ČTK a denního tisku", se snaží přiblížit a popsat, jakými cestami se analytici, kteří komentují ekonomické zprávy, dostávají do agenturního zpravodajství a denního tisku. Práce se zaměřuje na vliv každodenních rutin na práci redaktorů při využívání těchto zdrojů a na hierarchii přístupu do zpráv a zachycuje vztah novinář - zdroj. V teoretické části autor vymezuje základní postupy ke studiu zpravodajství, informační zdroje v mediálních obsazích a organizační rutiny. Uvádí tři základní typy komunikačních kanálů podle Leona V. Sigala a přibližuje problematiku zdrojů, jíž se zabýval Paul Manning. V dalších kapitolách se autor zaměřuje na pravidla výběru zdrojů i na proměny vztahů mezi novináři a zdroji. Přibližuje koncept "veřejné sféry" Jürgena Habermase, koncept hegemonie podle Antonia Gramsciho a model propagandy, který definovali Noam Chomsky a Edward S. Herman. Ve výzkumné části autor vycházel z hloubkových rozhovorů s osmi analytiky. Na základě získaných informací přibližuje vztah agenturního novináře a jeho zdroje. Zároveň uvádí konkrétní případ, který zachycuje, jak ČTK s komentářem analytika pracuje.
|
host ::
RSS.