|
|
Význam školy pro rozvoj a formování regionální a lokální identity - případová studie okresu Tábor
Mrázková, Anna ; Kučerová, Silvie Rita (vedoucí práce) ; Kühnlová, Hana (oponent)
Reforma školských dokumentů, současné změny ve společnosti i bližší spolupráce s obcí jako nejčastějším zřizovatelem poskytují školám možnost věnovat se dříve méně obvyklým tématům a také s nimi nově pracovat. Škola jako taková nyní nepředstavuje pouze místo vzdělávání, je to znovu také významný prvek kulturního a společenského života obce. Na základě těchto změn se dostává stále více do popředí také možnost školy formovat a posilovat vztah žáků i místních obyvatel k obci a blízkým místům, tedy možnost školy a jednotlivých pedagogů formovat a posilovat územní identitu. Tato diplomová práce si proto klade za cíl analyzovat specifické přístupy učitelů k výuce územní identity i k posilování tohoto typu identity "vně" školy. Pro výzkum jsme zvolili 3 málotřídní školy v okrese Tábor. V rámci nich analyzujeme z hlediska sledovaného tématu ŠVP, prostřednictvím hloubkových rozhovorů s učiteli dále analyzujeme zamýšlené kurikulum týkající se územní identity a na základě pozorování v hodinách zjišťujeme tématicky zaměřené kurikulum realizované. Klíčová slova: územní identita, složky územní identity, málotřídní škola, kurikulární dokumenty
|
|
|
Regionální diferenciace svahilské identity - případová studie měst Vanga a Ushongo
Mbezi, Barbora ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Frajer, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tvorbou svahilské identity v rámci dvou států Keňa a Tanzanie. Svahilové obývali východoafrické pobřeží již od prvního tisíciletí. Využívali tamní zdroje k obchodování a vytváření svého vznešeného postavení. Značný vliv na vývoj svahilské kultury měl islám jako myšlenkový proud. Tyto tradiční prvky typické pro svahilskou kulturu byly značně omezeny obdobím kolonialismu, kde nově vzniknuvší hranice rozdělila toto etnikum. Situace na obou stranách hranice je analyzována pomocí kvantitativního i kvalitativního výzkumu a tak nabízí komplexní pohled na problematiku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že vybrané obce jsou si velice podobné s malými rozdíly. Ty se týkají uzavřenosti či otevřenosti vesnice vůči stále narůstajícímu cestovnímu ruchu. Obecně lze říci, že ustanovená hranice při utváření svahilské identity nehraje téměř žádnou roli. Svahilové si zachovávají tradiční postavení v rámci východoafrického pobřeží, i když s narůstající vzdáleností jsou vztahy se zahraničními sousedy méně provázané.
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Význam školy pro rozvoj a formování regionální a lokální identity - případová studie okresu Tábor
Mrázková, Anna ; Kučerová, Silvie Rita (vedoucí práce) ; Kühnlová, Hana (oponent)
Reforma školských dokumentů, současné změny ve společnosti i bližší spolupráce s obcí jako nejčastějším zřizovatelem poskytují školám možnost věnovat se dříve méně obvyklým tématům a také s nimi nově pracovat. Škola jako taková nyní nepředstavuje pouze místo vzdělávání, je to znovu také významný prvek kulturního a společenského života obce. Na základě těchto změn se dostává stále více do popředí také možnost školy formovat a posilovat vztah žáků i místních obyvatel k obci a blízkým místům, tedy možnost školy a jednotlivých pedagogů formovat a posilovat územní identitu. Tato diplomová práce si proto klade za cíl analyzovat specifické přístupy učitelů k výuce územní identity i k posilování tohoto typu identity "vně" školy. Pro výzkum jsme zvolili 3 málotřídní školy v okrese Tábor. V rámci nich analyzujeme z hlediska sledovaného tématu ŠVP, prostřednictvím hloubkových rozhovorů s učiteli dále analyzujeme zamýšlené kurikulum týkající se územní identity a na základě pozorování v hodinách zjišťujeme tématicky zaměřené kurikulum realizované. Klíčová slova: územní identita, složky územní identity, málotřídní škola, kurikulární dokumenty
|
|
|
Regionální diferenciace svahilské identity - případová studie měst Vanga a Ushongo
Mbezi, Barbora ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Frajer, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tvorbou svahilské identity v rámci dvou států Keňa a Tanzanie. Svahilové obývali východoafrické pobřeží již od prvního tisíciletí. Využívali tamní zdroje k obchodování a vytváření svého vznešeného postavení. Značný vliv na vývoj svahilské kultury měl islám jako myšlenkový proud. Tyto tradiční prvky typické pro svahilskou kulturu byly značně omezeny obdobím kolonialismu, kde nově vzniknuvší hranice rozdělila toto etnikum. Situace na obou stranách hranice je analyzována pomocí kvantitativního i kvalitativního výzkumu a tak nabízí komplexní pohled na problematiku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že vybrané obce jsou si velice podobné s malými rozdíly. Ty se týkají uzavřenosti či otevřenosti vesnice vůči stále narůstajícímu cestovnímu ruchu. Obecně lze říci, že ustanovená hranice při utváření svahilské identity nehraje téměř žádnou roli. Svahilové si zachovávají tradiční postavení v rámci východoafrického pobřeží, i když s narůstající vzdáleností jsou vztahy se zahraničními sousedy méně provázané.
|
host ::
RSS.