|
| |
|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
| |
|
|
Stagnace japonské ekonomiky a možnosti jejího řešení
Buchalcevová, Zuzana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dlouhodobé stagnaci japonské ekonomiky a možnostem jejího řešení. Cílem diplomové práce je navrhnout vhodné řešení dlouhodobé stagnace Japonska. První část práce popisuje jak teoretická východiska současné stagnace japonského hospodářství, tak východiska věcná. V rámci teoretických východisek uvádí do ekonomické teorie a objasňuje základní ekonomické principy, jejichž pochopení představuje nezbytný základ pro aplikaci těchto znalostí na reálnou ekonomiku. V rámci věcných východisek nastiňuje hospodářský vývoj Japonska od 2. poloviny 20. století až po současnost s důrazem na období "ztracené dekády" a přetrvávající stagnace, jehož analýza je stěžejní pro porozumění fungování japonské ekonomiky. Další část práce se zabývá příčinami "ztracené dekády" a přetrvávající stagnace japonské ekonomiky. Nejdříve nastiňuje teoretická východiska příčin dlouhodobé stagnace s důrazem na hospodářskou politiku jako klíčový instrument ovlivňující reálnou ekonomiku. Poté se zaměřuje na analýzu příčin dlouhodobé stagnace ekonomiky Japonska obsahující konfrontaci subjektivního rámce vybraných příčin. Závěrečná část práce, v níž spočívá hlavní vlastní přínos autorky, se věnuje možnostem řešení dlouhodobé stagnace japonské ekonomiky. Nejprve uvádí přehled existujících řešení dlouhodobé stagnace Japonska. Poté představuje již samotný návrh řešení dlouhodobé stagnace japonské ekonomiky z pohledu autorky včetně konkrétních opatření k nastartování ekonomického růstu.
|
|
|
Analýza japonské ztracené dekády devadesátých let 20. století
Klimeš, Jakub ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se snaží o popis příčin japonské recese v 90. letech 20. století a chce objasnit, proč zde krize trvala tak dlouho. Analýza reálného HDP, konkrétně pohybu jeho jednotlivých složek, vyvrátila hypotézu, že by za prohlubováním recese stála japonská míra úspor domácností. Práce se pak kriticky staví ke keynesiánským doporučením, která byla v Japonsku v 90. letech uplatňována. Sledovány jsou fiskální zásahy japonské vlády i monetární politika Bank of Japan, protože právě jejich jednání vedlo k prohlubování recese v 90. letech.
|
|
|
Ztracená dekáda Japonska: dopad na současný a budoucí ekonomický vývoj
Roštínský, Jakub ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Ztracená dekáda Japonska: dopad na současný a budoucí ekonomický vývoj" je zaměřena na podání uceleného přehledu o vývoj japonské ekonomiky od počátku ztracené dekády až po konec 20. let 21. století. Důraz je kladen především na analýzu makroekonomických dat během jednotlivých hospodářských cyklů v kontextu hospodářské a monetární politiky a vnějších vlivů působících na japonskou ekonomiku. Cílem práce je zjistit, zda se japonské vládě podařilo úspěšně vyřešit specifické problémy, které se objevily v období ztracené dekády, a zda byly položeny základy pro udržitelný ekonomický růst. První kapitola se zabývá obdobím ztracené dekády za účelem identifikace hlavních příčin a problémů, které vedly k jejímu vzniku. Druhá kapitola se soustředí na reformy za vlády premiéra Koizumiho a na dopady světové finanční krize na ekonomiku Japonska. Třetí kapitola klade důraz na novou vládní strategii a její vliv na budoucí vývoj japonské ekonomiky.
|
|
|
Vliv monetární politiky na japonskou ekonomiku v 90. letech
Čížek, Pavel ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analyzovat dopady měnové politiky v průběhu osmdesátých a devadesátých let, která jsou také často označována jako tzv. "ztracená dekáda (the lost decade)", na japonskou ekonomiku. Teoretická část je věnována základnímu popisu a srovnání vybraných teorií zabývajících se měnovou politikou. Zaměřuje se především na Past likvidity, Friedmanův monetarismus. Dále se zabývá přínosem mainstreamové ekonomie a rakouské školy. Základem analytické časti je analýza vybraných dat japonské ekonomiky citlivých na měnovou politiku. Na základě vyhodnocených dat ukazuje, do jaké míry může být reálný produkt ovlivněn měnovou politikou. Jako zkoumané data jsou zvoleny krátkodobá úroková míra, za kterou nabízejí banky úvěry investorům, vývoj cen akcií, změny peněžní nabídky a poptávky a vývojem hrubého domácího produktu. Výsledkem zkoumání je určení podílu vlivu monetární politiky na fluktuacích během tzv. ztracené dekády.
|
host ::
RSS.