|
|
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
|
|
|
Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku
Slavíková, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku" se primárně zabývá architekturou a výzdobou okrouhlého altánu v zahradách zámku Jindřichova Hradce v kontextu s jeho funkcí. Úvodní část je věnována historickému vývoji výstavby celého komplexu hradu, který byl v době renesance přestavěn na zámek. Hlavní část práce pojednává o popisu architektury, výzdobě a její ikonografii, zaměřuje se také na problematiku funkce stavby spojenou s jejím půdorysem i výzdobou. Dále jsou blíže uvedeni někteří architekti a stavebníci, a také objednavatel stavby pan Adam II. z Hradce. V dalším oddílu jsou pak dílčí části rondelu porovnávány s některými jinými stavbami v Čechách. Závěrečná kapitola popisuje problematiku kulturního života šlechty tehdejší doby.
|
|
| |
|
|
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
|
|
|
Sakrální architektura v Praze v době Rudolfa II. se zaměřením na centrální stavby
Barešová, Dominika ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Sakrální architektura v Praze v době Rudolfa II. se zaměřením na centrální stavby" je věnována sakrální architektuře v Praze se zaměřením na centrální stavby, které vznikly v období vlády Rudolfa II., tedy mezi lety 1576 a 1611. Do vybrané kategorie spadají tři menší stavby: kostel svatého Rocha na Strahově, Vlašská kaple v Klementinu a dnes již zaniklá kaple svatého Vojtěcha na Pražském hradě. Obsahem bakalářské práce je shrnutí a kritické zhodnocení literatury k danému tématu. Pozornost je věnována také (s největší pravděpodobností) italským architektům vybraných staveb. Neméně důležitými osobami jsou stavebníci - zde sám císař Rudolf II., pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice, strahovský opat Jan Lohelius a další. V závěru práce je přiložen obrazový katalog vybraných staveb.
|
|
|
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511ˮ pojednává o raném tvůrčím období Sebastiana v Benátkách před jeho odjezdem do Říma. Nejdříve jsou nastíněny základní informace o Sebastianově životě, tvorbě a přehled jeho základních děl. Stěžejní část práce se zaměřuje na Sebastianovo mládí a vývoj v nadaného umělce konfrontaci a ovlivnění soudobými umělci což z něj udělalo "Osobnostˮ na umělecké scéně v Benátkách a následně i v Římě. V další kapitole jsou představena jednotlivá připsaná díla vytvořená za jeho raného období v Benátkách a jejich pozdější ovlivnění u jiných malířů. Na závěr práce je přiložen katalog k oněm benátským dílům.
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
|
|
Vlámská krajina přelomu 16. a 17. století v Roudnické lobkowické sbírce
Faltejsková, Zuzana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá vlámskou krajinomalbou přelomu 16. a 17. století v Roudnické lobkowiczké sbírce. Rodina Lobkowiczů patří k jedněm z nejstarších šlechtických rodin v Čechách. Jednotliví členové rodiny zastávali vysoké posty na habsburském dvoře a byli donátory umění a hudby. Za šest století nashromáždili velkou uměleckou sbírku, kterou známe pod názvem Roudnická lobkowiczká sbírka. V další části se seznámíme s vývojem krajinomalby od antiky přes jejího formálního zakladateli Joachima Pateinera po počátek 17. století. V katalogu jsou popisy obrazů vlámské krajinomalby daného období a medailony jednotlivých autorů.
|
host ::
RSS.