|
| |
|
|
Bezpečnostní výbava pro motorkáře
Všianský, Michal ; Svítil, Petr (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem řešil problém zjednodušení přenosu a uskladnění motocyklové helmy. Jedná se o helmu pro motocykly nižší kubatury, určené především do městského provozu, u kterých často nebývá dostatečný úschovný prostor pro uložení přilby při opuštění motocyklu. Toto téma jsem si vybral proto, že motorky patří mezi mé hlavní zájmy, a vím, jak je nepříjemné pohybovat se po městě, škole či práci neustále s přilbou v ruce, jelikož se nevleze do batohu ani standardní osobní skříňky ve školních šatnách či fabrikách. Helma, kterou jsem vytvořil, při složení zmenší svůj objem přibližně o 40%, a tím velice usnadní přenos a umožní vložení do úložních prostor, skříněk či příručního zavazadla (batoh, kabelka,...), které, jak z vlastních zkušeností vím, motorkáři vozí s sebou. Skelet i polstrování přilby je rozděleno do čtyř částí (horní, dvě boční a zadní), které umožňují složení. Polstrování bočních částí jednoduchým ohybem zaplní vnitřní prostor horního dílu, dále se boční skelet zasune do horní dvouplášťové části a nakonec se poslední zadní část, uchycená ke zbytku přilby panty, ohne dovnitř přilby, čímž zakryje již zmiňované polstrování boků, a tak zabrání jejich poškození. Celé se to zajistí stahovacím páskem, který rovněž slouží k upevnění přílby k hlavě. V rozloženém stavu je vše zajištěno zámky, které propojují zadní části s bočními. Skelet přilby je vytvořen z kevlaru, který kompenzuje přidanou váhu, ale zároveň zachovává dostatečnou pevnost. Díky dvojitému plášti, umožňujícím uschování boků, je pevnost a tím i bezpečnost vetší, než u normální přilby. Tvar helmy je tvořen v jednoduché koncepci a aerodynamickém tvaru. Všechny detaily, prolnutí a extrudování povrchu mají své opodstatnění. V dolní části je materiál rozšířen kvůli zámkům, ve střední části rozšíření slouží proti prolomení vysunutých boků a výstupky na vrchu helmy umožňují chlazení a větrání hlavy. Pro prezentaci bakalářské práce vytvářím neskladatelný model 1:1. Skelet je vytvořen pomocí 3D tisku a následně barevně upraven. Polstrování frézované na CNC stroji z extrudovaného polystyrénu bude doplněno molitanem a potaženo látkou. Štít, chránící oči, bude vakuovaný z bezbarvého plastu.
|
|
|
Stolování v přírodě
Trčková, Jitka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Stolování, které sjednocuje předměty k tomu potřebné. Řešení nádobí ( talíře, příbor, poháry), deky určení k sezení a samotného obalu těchto prvků. Obal je řešen v ohledu na cyklisty, pěší a lehce se uloží i v autě náročnějšího zákazníka. Set je určen pro 4 lidi. DEKA, jejíž tvar vychází ze čtverce, místo určené ke stolování jsem přesunula ze středu ke kraji nejdelší strany, čímž jsem chtěla uživatele seskupit blíže k sobě, přesto ale tak, aby na sebe při konverzaci pohodlně viděli. Místo ke stolování je zvýrazněno barevnými segmenty z pryže ( protiskluzovým efektem na povrchu), které mají díky větší tvrdosti oproti tkanině tu funkci, že vyrovnávají povrch nerovné země, divoce rostené trávy apod. TALÍŘKY, které jsou zhotoveny ze dvou částí, mělký a hluboký v jednom. Uvnitř hlubokého talířku je prostor využit pro uskladnění příboru. PŘÍBOR, se skládá z klasické sestavy nože, vidličky a lžičky. Všechny tři prvky mají v podélné části drážku, která zajišťuje fixaci příboru do sebe. Tato fixace zabraňuje hrkání a zbytečnému pohybu v prostoru určenému pro příbor, tedy v hlubokém talířku. POHÁRY tvarově vychází z celkového tvarosloví konceptu. Na straně, kde je pohár nejvyšší, jsou umístěny kolejnice ve kterých je vložen hrot, který dle potřeby uživatel vysune v případě popíjení mimo deku nebo rovnou plochu. Tento hrot je určen k zapíchnutí do země a zajištění poháru proti převrhnutí na nerovné ploše. TAŠKY mají klasický kvádrovitý střih, přizpůsobené k zajištění k nosiči na jízdním kole. Při menších vzdálenostech pro pěší lze využít přezky přes rameno, kdy taška vypadá jako běžný módní doplněk. Uvnitř skrývá dvě menší odepínatelné kapsy pro sadu talířků a pro sadu pohárů.
|
|
|
Tvarová studie traktoru
Foret, Martin ; Dubjak, Petr (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Téma: Futuristický traktor Ve své práci jsem se zaměřil na návrh těžkého orebního traktoru budoucnosti v rozmezí 15-20 let. Hlavním záměrem bylo přinést řešení, které by se zaobíralo problematikou přizpůsobení různým pracovním podmínkám, ve kterých se traktor pohybuje. Adaptivnost byla tedy mým hlavním cílem. Konkrétně jsem se zaměřil na vyvážení celého traktoru s ohledem na řidiče (kabina by v ideálním případě měla být uprostřed mezi koly a co nejníže, aby se snížily výkyvy kabiny, které jsou pro řidiče velmi nepříjemné a projevují se negativně i na jízdních vlastnostech celého traktoru). Tato poloha je ideální pro jízdu, ovšem ne pro práci na malém prostoru a manipulaci s předním či zadním agregátem, kdy jsou požadavky na co nejlepší viditelnost z kabiny traktoru. Již v mých skicách je patrná hlavní idea, kdy se traktor chová jako "kompaktní těleso", které mění svoji délku a polohu kabiny dle aktuální potřeby. V případě delší jízdy, např. kdy za sebou táhne zadní stroj na poli, se podvozek prodlouží a kabina sjede do nejnižší polohy, čímž vznikne pomyslný trojúhelník (mezi kabinou a koly), kdy spodní základna trojúhelníku je nejdelší a tím pádem i těžiště je co nejníže. Naopak pro manipulaci s traktorem na malém prostoru se podvozek "stáhne"- co nejmenší poloměr otáčení, a zároveň může kabina vyjet a řidič tak vidí lépe pod jednotlivá kola, i na přední agregát. Co se týče pohonu, tak podle aktuálních tendencí převládá názor, že bude v budoucnu nejefektivnější diesel- elektrický pohon. Oproti stávajícím motorům bude menší dieslový motor běžet v ideálních otáčkách a dodávat energii pro alternátor, který ji přemění na el. energii pro elektromotory, které budou v každém kole. To má výhodu např. nezávislé trakce každého kola, lepší akceleraci, atd. Stejně jako v době minulé, současné i budoucí, i můj návrh se musel vypořádat s faktem, že vždy tu bude motor, jeho chlazení, a různé další prvky, které mají určité rozměry a ty není možné příliš měnit. S tímto faktem jsem již od začátku pracoval a hledal řešení, které by bylo v souladu s mým záměrem. Nakonec jsem zvolil princip, kdy se kabina vysouvá pomocí hydrauliky pod úhlem cca 45‘ směrem dopředu a změna délky rozvodu kol se děje díky pohybu zadních kol v kolejnicích podvozku. Po vizuální stránce, která je velmi úzce spjata s funkčními aspekty, jde o čisté a snadno čitelné tvarosloví. Celým traktorem probíhá výrazná linie, která se vine od předního chladiče, obtahuje kabinu, aby se za ní vytáhla nad alternátor. Cílem bylo docílit kompaktního a dynamického tvaru kapoty. Přední světla jsou navržena tak, aby jejich velikost a umístění vyhovovala při jízdě na veřejných komunikacích, ale zároveň, aby byla naddimenzována pro potřebu většího osvitu během práce na poli. K tomu pomáhají i světla ve střeše kabiny a blatnících, které umožňují i správný odhad velikosti a obrysu celého traktoru pro protijedoucí automobily. Ze stejného důvodu vystupují z tvaru blatníků i blinkry, které je tak možné vidět ze všech uhlů. Nádrže jsou uchyceny pod kabinou na bocích podvozku o celkovém obsahu 280 l. Kabina má rám trojúhelníkového profilu, který koresponduje s již zmíněnou výraznou linií na kapotě a světlomety na blatnících. Je navržena tak, aby bylo možné nejen pohodlné nastupování řidiče ale i dostatečný a dosud podceňovaný prostor pro protáhnutí nohou řidiče během dlouhých jízd.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.