|
|
Portorická španělština se zaměřením na slovní zásobu
Dušek, Jakub ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce zkoumá slovní zásobu portorické španělštiny, která obsahuje značné množství charakteristických rysů obecně platných pro americkou španělštinu (její lexikální rovinu). Je zde také zařazen stručný přehled dějin země, jelikož každé období mělo určitý dopad na její jazyk. V práci je následně popsáno teoretické pozadí každého typického aspektu portorického lexikonu; zejména jeho původ, nebo definice. Poté následuje část praktičtějšího charakteru; v ní jsou uvedeny konkrétní příklady pro každou oblast slovní zásoby. Z této kapitoly jsou posléze vyvozeny závěry shrnující nejdůležitější poznatky o zkoumaných lexikálních rysech. Poslední popisovanou oblastí je situace angličtiny na ostrově a přítomnost portorické španělštiny na území Spojených států. Zaměřil jsem se na konkrétní případy vzájemného ovlivňování obou oficiálních jazyků, tedy užívání anglicismů a projev spanglish. V závěru práce jsem se mj. pokusil nastínit východiska pro budoucí vývoj této problematiky v Portoriku.
|
|
|
Andská španělština jako produkt kontaktu s kečuánštinou a ajmarštinou
Rataj, Vlastimil ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Zajícová, Lenka (oponent)
Andská španělština jako produkt kontaktu s kečuánštinou a ajmarštinou Andean Spanish as a product of contact with Quechua and Aymara Disertační práce Vedoucí práce: Vlastimil Rataj 2014 prof. PhDr. Bohumil Zavadil, CSc. Abstrakt Andská španělština je varianta španělštiny používané v andských oblastech od jižní Kolumbie po severozápadní Argentinu a vznikla jako produkt kontaktu s místními indiánskými jazyky, kečuánštinou a ajmarštinou. V této práci, na základě kvalitativního zpracování části korpusu získaného při terénním výzkumu v jižním Peru (Cuzco), analyzuji některé typické rysy místní andské španělštiny, srovnávám je s kečuánštinou a snažím se prokázat, zda se jedná o transferenci z kečuánštiny. V úvodních částech je přehled klasifikace americké španělštiny v andských zemích, základní informace o místních indiánských jazycích a popis kečuánské gramatiky srovnávaný se španělštinou. V závěru práce je přehled studovaných jevů. Klíčová slova: andská španělština, španělština, kečuánština, jazykový kontakt, Cuzco, Peru Abstract Andean Spanish is a variety of Spanish used in Andean region from south Colombia to south-west Argentina, and it emerged as a product of contact with local Amerindian languages, Quechua and Aymara. In this thesis, based on a qualitative analysis of a part of a corpus obtained during a...
|
|
|
Slova neevropského původu ve španělštině
Zemanová, Alena ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou, jak sám název napovídá, slova neevropského původu, se kterými se můžeme setkat v současné španělštině. Konkrétně byly předmětem mého studia: hebraismy, arabismy a slova z indiánskýh jazyků, vyskytujících se na území Střední a Jižní Ameriky. Indiánské jazyky, ze kterých jsem nalezla největší množství výpůjček, jsou: nahuatl, kečuánština, guaraní, mapuče, a karibština. Těch se také týká bližší rozbor.
|
|
|
Jazyk internetu
Šumpelová, Alexandra ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Společnost prochází v posledních letech dynamickým obdobím velkých přeměn souvisejících s otevíráním ekonomických trhů, trhů práce, velkým rozmachem módy, zábavního průmyslu, nárůstem turistického ruchu, velkým pokrokem vědy a techniky a především velkým rozmachem v oblasti sdělovacích prostředků, hlavně pak internetu. Internet se stává samostatnou kulturní oblastí a součástí každodenního života. V této práci se zaměříme na vliv informačních a komunikačních technologií na španělský jazyk a na komunikaci vůbec. Informační technologie dnes představují nejsilnější společenský prostředek komunikace. Prostředky technologií jako je internet a mobilní telefon nejsou pouhou technickou revolucí, zasahují také do kulturní, společenské a jazykové oblasti a změny které díky této revoluci nastávají nejsou zanedbatelné. Na jazyk uživatelů internetu a mobilních telefonů je nutné pohlížet zejména z pohledu pragmatiky a komunikace. Jedná se především o jazyk použitý v komunikační situaci a o jazyk rozvíjející se v určitých kontextech a specifickém prostředí, kde se kromě konvenčního písma (španělštiny) používají i nejrůznější znaky, ikony a symboly. V této práci nám nepůjde o sestavovaní seznamů výrazů a zkratek, které dnes můžeme nalézt na internetu nebo v mobilním telefonu. Cílem této práce bude zkoumat jazyk uživatelů...
|
|
|
Reflexivní konstrukce ve španělštině. Funkce a použití
Lindušková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Předkládaná práce s názvem Reflexivní konstrukce ve španělštině; funkce a použití se, jak je již z titulu patrno, zabývá problematikou reflexivních konstrukcí ve španělském jazyce. Reflexivnost je jedním z klíčových slov práce, a proto je zde hned z počátku vysvětlena její idea a podstata. Následně jsou vymezeny tři druhy reflexivnosti. U každého z nich je zmíněno, má-li opravdu nějaký skutečný reflexivní obsah či ne. Toto dělení na tři skupiny je dělením pražské školy a lze ho nalézt publikované v díle Sintaxis del espaol actual.183 Do oddílu ontologické reflexivnosti (první typ) je zařazena krátká kapitola o recipročních konstrukcích, a to proto, že tyto dva typy vyjádření spolu úzce souvisí. Vzhledem k tomuto faktu je také upozorněno na možnost zaměnění reflexivní konstrukce za reciproční v případě analýzy případů vytržených z kontextu. Reciprocita může být i tam, kde se reflexivní zájmeno nevyskytuje, lze ji rozpoznat například z významu slovesa. Aby nedocházelo k záměně recipročních konstrukcí za reflexivní, bývají posilovány výrazy typu jeden druhého, navzájem, atd. Na druhou stranu konstrukce se skutečným reflexivním obsahem se mohou posílit výrazem sám sobě. Druhým typem je reflexivnost gramatikalizovaná neboli ustálená. V kapitole jí věnované je uveden zestručněný seznam frekventovaných případů,...
|
|
|
Charakteristika španělštiny užívané ve sportovní žurnalistice
Sasková, Zuzana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
V mé diplomové práci jsem se snažila přiblížit čtenářům charakteristiku španělštiny užívanou novináři ve Španělsku napříč všemi prostředky masové komunikace (noviny, rozhlas, televize a internet). Nejdříve jsem se soustředila na výklad o publicistickém stylu a uvedla jsem, v jakých prostředcích masové komunikace najdeme sportovní žurnalistiku. Dále jsem již v konkrétních masmédiích popsala její jazykovou charakteristiku. Poté jsem se zabývala sportovním slangem a klasifikoval jsem jeho gramatickou charakteristiku, kterou jsem rozdělila na morfologickou a syntaktickou část. Popsala jsem i fonetickou výslovnost, se kterou se setkávají posluchači ve sportovních komentářích. V morfologické části jsem přiblížila čtenářům způsob tvoření nových slov ve španělštině kompozičním (skládacím), nebo derivačním (odvozovacím) procesem. Uvedla jsem také nejtypičtější předpony a přípony, které se podílejí na tvoření nových výrazů ve španělské sportovní žurnalistice. V syntaktické části jsem se podrobněji zaměřila na zvláštnosti týkající se rodu podstatných jmen, na úzus elementárních slov ze sportovní žurnalistiky španělskými novináři a na neobvyklé jazykové prostředky, které způsobují rozmanitost sportovních textů a komentářů. Uvedla jsem několik příkladů typických klišé, která můžeme v této jazykové oblasti najít, i...
|
|
|
Španělské nadávky.
Hroudová, Šárka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
"Španělské nadávky" Jak již název napovídá, cílem naší práce bylo podrobněji prozkoumat bohatou škálu španělských nadávek. Soustředili jsme se zejména na specifické rysy španělských nadávek, a všímali si rozdílů především v porovnání s nadávkami českými. Nejprve jsme se blíže věnovali představení základních znaků spisovného a nespisovného jazyka, v jehož rámci jsme se soustředili především na sociolekty. Jsme toho názoru, že jejich studium nám umožní lépe porozumět a poznat základní vlastnosti nadávek, jelikož se mnohé shodují s prvky sociolektů. Poté jsme si představili historické a kulturní pozadí nadávek, jelikož odlišný vývoj v obou zemích vedl k rozdílným návykům mluvčích při používání nadávek a kleteb. Zejména v užívání kleteb můžeme pozorovat největší rozdíly - zatímco v českém prostředí během minulého století jejich četnost postupně upadala (což si vysvětlujeme postupným poklesem počtu věřících), až se vytratily úplně, ve Španělsku jsou mnohé i v dnešní době velmi časté. Důležitou roli hraje v oblasti nadávek i tabu, jelikož v každé společnosti tabu ovlivňuje náboj jednotlivých nadávek a má i vliv na to, jaké nadávky si mluvčí vybírají. Nicméně, nadávky neslouží pouze k urážení druhých nebo k vyjádření našeho rozhořčení, můžou mít i další funkce jako identifikace s ostatními členy skupiny,...
|
|
|
Předřímské substrátové jazyky na Pyrenejském poloostrově
Pohořalá, Lucie ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Ve své práci jsem předložila dostupné informace o paleohispánských jazycích. Vlastní úsudek a komentář jsem zmiňovala jen tam, kde jsem se domnívala, že mám tyto své domněnky podložené, a tudíž je můj "přínos" oprávněný. Samozřejmě mám v zásobě ještě celou řadu pochybností, nápadů, skutečností, o kterých si po několika letech studia myslím, že jsou platné. Ale člověk musí být opatrný a nenechat se strhnout. Téma, které jsem zpracovala, je pro řadu lidí téma romantické, a tak jsem nechtěla působit neseriózně. Pohybovali jsme se na poli, kde řada vyřčeného jsou přece jen spekulace, v lepším případě vědecká shoda. Snažila jsem se uvést v práci tak malého rozsahu pouze prokazatelné údaje. I přesto lze počítat s tím, že některé z uvedených informací v následujících letech věda přinejmenším upraví a doplní, nebo také úplně vyvrátí. Domnívám se, že jsem všechny informace dostatečně objasnila tak, aby potenciální čtenář byl nyní schopen samostatně číst vědecké texty publikované v souvislosti s těmito jazyky, případně, aby byl také schopen nějaké samostatné úvahy. Co vysvětluji, vysvětluji většinou na základě vlastní zkušenosti několika posledních let, kdy jsem se postupně dostala k základní orientaci v tomto oboru tak, jak jsem ji podala v předcházejícím textu.
|
|
|
Dativ v rumunštině a jeho ekvivalenty v češtině
Šabat, Jiří ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pád je gramatická kategorie, která umožňuje vyjadřovat syntaktické vztahy substantiv nebo jejich substitutů ve větě. K tomu dochází v různých jazycích různě: 1) pomocí předložek nebo ustáleného slovního pořádku čili analyticky (např. ve většině jazyků románských); 2) pomocí koncovek čili synteticky (např. ve většině jazyků slovanských). Rumunština představuje z tohoto hlediska typ přechodný (analyticko-syntetický): vyjadřuje totiž svých pět pádů jak pomocnými slovy (predeterminanty, předložkami), tak koncovkami. Vokativ se někdy formálně shoduje s tvary nominativu, jindy užívá zvláštních koncovek (viz 4.1.1). Při popisu zbylých čtyř pádů se hovoří o tzv. pádovém synkretismu (viz 4.2). To, že má rumunština pět pádů, je zdůvodňováno existencí specializovaných tvarů pro nominativ, dativ a akuzativ u některých osobních a zvratných zájmen (viz 4.4). U podstatných jmen bez členu se (s výjimkou naprosté většiny podstatných jmen ženského rodu v singuláru) setkáváme se synkretismem všech pádů, a to jak v singuláru, tak v plurálu (viz 4.2). V ženském rodě singuláru lze většinou pomocí pádových koncovek rozlišit dvojice nominativ / akuzativ a genitiv / dativ. U většiny podstatných jmen rodu ženského existuje synkretismus genitivu a dativu u jednotného čísla a všech pádů čísla množného (4.2). Pouze u podstatných jmen...
|
|
|
Jazyková politika španělského státu
Nekola, Ondřej ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Španělsko je mnohojazyčný stát, oficiálními jazyky jsou španělština (kastilština), baskičtina, galicijština a katalánština. Tuto jazykovou situaci zajišťuje především španělská ústava z roku 1978, která umožňuje jednotlivým autonomním komunitám svobodně rozhodovat o charakteru a vývoji svého jazyka. Tento hlavní právní dokument vzniká v době, kdy se Španělsko osvobozuje ze čtyřicetileté diktatury, která ostatní jazyky kromě španělštiny potlačila, a tak se jejich používání omezovalo jen na soukromý a rodinný život. To mělo za následek, že počet obyvatel, kteří používali tyto jazyky, se za čtyři desítky let prudce snížil. Tato ústava vzniká v době, kdy lze v celém světě pozorovat směřování ke globalizaci, přesto vzniká politická vůle a dohoda mezi nově vzniklými i renomovanými stranami přiznat jednotlivým komunitám jejich autonomii a právo svobodně rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to i jazykových. Proto hodnotíme tento základní právní dokument jako velice liberální s ohledem na dobu a podmínky, v kterých vznikl.
|
host ::
RSS.