|
|
Komparace švédského modelu sociálního státu před krizovým obdobím v 70. letech a po něm
Janečka, Michal ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédský se řadí mezi nejznámější formy sociálního státu pro svůj osobitý vývoj a jednotlivá nastavení uvnitř systému. Hlavním konceptem byl stát blahobytu, který Švédsko prosazovalo skrze specifickou hospodářskou politiku a rozsáhlé sociální zákonodárství. Prostřednictvím úspěšného balancování mezi socialismem a kapitalismem společně politikou plné zaměstnanosti, ekonomickým růstem a vhodnou sociální politikou se Švédsko během několika desetiletí dostalo z pozice zaostalého státu Evropy do popředí prosperujících zemí. Systém však po několika štědrých dekádách narazil na určité limity. Práce si klade za cíl porovnat dvě časová období švédského modelu sociálního státu ve svém vývoji od vzniku do současnosti podle dělící linie v důsledku mnoha faktorů dostal do prvních problémů. Na základě komparace pak práce sleduje, do jaké míry pozměnil model původní charakteristickou podobu, k jakým změnám v nastavení systému došlo a ou udržitelnost a únosnost současného mo předkrizové podobě.
|
|
| |
|
|
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
|
|
|
Proměny britského, německého a francouzského trhu práce v letech 2007-2010
Rouček, Martin ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Proměny britského, německého a francouzského trhu práce v letech 2007-2010" testuje platnost teorie modelů kapitalismu v kontextu europeizační politiky EU. K ověření teorie dochází na politických reformách trhu práce, které provedly Velká Británie, Německo a Francie v období 2007-2010. Velká Británie a Německo v této práci reprezentují model liberálně tržního, respektive koordinovaně tržního modelu ekonomiky, Francie je představitelem státem ovlivněné tržní ekonomiky. Časový rámec výzkumu souvisí s konceptem flexikurity, nástrojem EU na modernizaci a harmonizaci pracovních trhů členských států, který byl v období 2007-2010 oficiální součástí Lisabonské strategie. Primárním cílem práce je zjistit, zda reformní strategie trhu práce vlád Velké Británie, Německa a Francie korespondovaly v letech 2007-2010 s jejich národními modely kapitalismu. Dále se v práci také zkoumá, jakým způsobem se s pojmem flexikurity v období 2007-2010 ztotožnily národní vlády a sociální partneři Velké Británie, Německa a Francie. Výzkum metodou komparativní synchronní případové studie dokazuje, že ne všechny reformy pracovního trhu svým charakterem plně odpovídaly národním modelům, avšak všechny tři státy vykazovaly ve zkoumaném období specifické a charakteristické rysy, typické pro své národní modely...
|
|
|
The Arctic Region - New Arena for Cooperation or Conflict? Race for Arctic Resources
Grishko, Valeria ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
V současnosti Arktida se stává novým hřištěm pro politické a ekonomické interakce různých zemi pro jejich zájem dostat budoucí příležitosti, které jím muže přinést tento region. Cílem této diplomové práce je zkoumaní Arktidy, jako místa pro spolupráci nebo konfliktů mezi Ruskem a třech zemi EU: Dánska, Finska a Švýcarska, a taky samotné EU. Problém se posuzuje přes prizmu racionálního výběru, který dovoluje porovnat strategie Arktidy a zájmy zkoumaných účastníků. Nehledě na existenci Arktické rady, jako platformy pro mezistátní dohody a taky společného přání zemi vyřešit konflikty v Arktidě, ještě pořad zůstává místo pro nejasné názory rozvoje Arktidy. Proto otázka Arktického regionu je nelehává pro zmíněné výše státy a taky EU, která usiluje o své místo v Arktidě.
|
|
|
Interdependence and Power in EU-Russian Gas Relations
Abubakirova, Evgenia ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Vandecasteele, B. (2012). Influencing EU external policies in the post-Lisbon era: The Hungarian and Polish Council Presidencies and their influence on Eastern Partnership policies. Paper prepared for the UACES conference "Exchanging ideas on Europe 2012" Panel "Inside the EU institutions (II): Conceptualising the Councils. p1-26. Vandecasteele, B; Bossuyt, F and Orbie, J. (2013). Unpacking the influence of the Council Presidency on European Union external policies: The Polish Council Presidency and the Eastern Partnership. European Integration online Papers. 17 (1), p1-28. Vandecasteele, B and Bossuyt, F. (2014). Assessing EU Council Presidencies: (Conditions for) Success and Influence. Comparative European Politics. 12 (2), p233- 247. Vandecasteele, B; Bossuyt, F and Orbie, J. (2015). A fuzzy-Set Qualitative Comparative Analysis of the Hungarian, Polish and Lithuanian Presidencies and European Union Eastern Partnership Policies. European Politics and Society. 16 (4), p556-580. Vanhoonacker, S; Pomorska, K and Maurer H. (2011). The Presidency in EU External Relations: Who is at the helm. In: A.M. Fernández Pasarín; M. Mangenot Présider l'Union européenne: présidence(s) du Conseil et système de gouvernement. Politique Européenne. Paris: l'Harmattan. p.139-164. Vanhoonacker, S., Pomorska K., and Maurer, H....
|
|
|
Industry 4.0 as an example of a top-down vs. horizontal Europeanization
Nováková, Denisa ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Průmysl 4.0 je nová generace průmyslové výroby založená na robotizaci, automatizaci a nových trendech v ICT. Poprvé bylo téma představeno na Hannoverském veletrhu v roce 2011 a od té doby proniklo jak do evropského, tak německého a českého diskurzu. Tato diplomová práce se zabývá tématem průmysl 4.0 v České republice a zkoumá, zda se toto téma dostává do České republiky jako důsledek vertikální (EU) či horizontální (Německo) europeizace. Diplomová práce dospěla k závěru, že existují dva způsoby porozumění průmyslu 4.0. Jedno je užší a věnuje se čistě průmyslové výrobě, druhé se věnuje celospolečenským dopadům čtvrté průmyslové revoluce. Debata o průmyslu 4.0 v ČR je především důsledkem horizontální europeizace, založené na bilaterálních dohodách a spolupráci mezi Německem a Českou republikou v oblasti vědy, výzkumu, inovací a byznysu. Nicméně ani vertikální europeizaci nelze opomíjet, protože EU poskytuje mnohem širší kontext, ve kterém se Průmysl 4.0 odehrává. Je důležité zmínit, že v ČR dal průmysl 4.0 nový impulz k problematice digitální ekonomice a společnosti. Průmysl 4.0 se změnil na agendu 4.0 a posunul vpřed debatu o digitálních dovednostech.
|
|
|
Vliv kvantitativního uvolňování ECB na fiskální zodpovědnost řecké vlády
Šanda, Jan ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Karasová, Nikola (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dopadem kvantitativního uvolňováním Evropské centrální banky na fiskální omezení řecké vlády. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první z nich je analyzován institucionální rámec EMU především ve vztahu k fiskální politice členských zemí. Druhá kapitola se zabývá Evropskou centrální bankou a kvantitativním uvolňováním na obecné rovině i vzhledem k situaci po poslední hospodářské krizi. Třetí kapitola zkoumá interakci mezi fiskální a monetární politikou a poslední kapitola se věnuje zhodnocení fiskální politiky Řecka a jejímu ovlivnění kvantitativním uvolňováním. Závěry práce naznačují, že kvantitativní uvolňování má sice na obecné rovině dopad i na fiskální politiku členských zemí EMU, nicméně u Řecka k tomuto za současné situace, kdy samo dluhopisy nevydává, prozatím nedochází.
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
|
Russian investments in European oil refining industry
Pejřimovský, Martin ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Evropská Unie se pozvolna stala závislou na importu ropných produktů, především dieselu a leteckého paliva. Prvně jmenovaná surovina je dovážena především z Ruska. Na pozadí tohoto fenoménu Ruské státní a soukromé společnosti vytrvale navyšuje vlastnické podíly v evropských rafineriích. Aktuálně zcela kontrolují průmysl zpracování ropy v Bulharsku, mají rovněž silnou pozici v Rumunsku, Nizozemí, Belgii, Německu a Itálii. Vliv Ruských organizací v evropském rafinérském průmyslu se bude zvyšovat, jelikož kontinent má přebytek rafinerských kapacit, a nestátní společnosti se chystají závody na zpracování ropy v EU zavírat a přesouvat do lukrativnějších světových regionů. Ruská pozice v rafinérském průmyslu EU ohrožuje její energetickou a ekonomickou bezpečnost, je tedy nutné najít způsoby, jak na rostoucí vliv společností jako Rosněft, Lukoil a Gunvor reagovat.
|
host ::
RSS.