|
|
Limitující faktory protiteroristických mechanismů Evropské unie
Pospíšil, Petr ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Východiskem práce jsou dva probíhající trendy: výskyt teroristických útoků v Evropské unii a vytváření protiteroristických institucí na úrovni Evropské unie. Oba trendy mají narůstající výskyt: teroristických útoků na území EU přibývá navzdory stale užší spolupráci na unijní úrovni v bezpečnostní a protiteroristické oblasti, která se projevuje vytvářením nových opatření a orgánů. Autor si proto klade otázku, jaké faktory brání lepšímu fungování unijních protiteroristických mechanismů. Analýze je podrobeno šest nejvýznamnějších institucí s výlučně či převážně protiteroristickým mandátem. Jednotlivé limity jejich fungování autor zařazuje do vlastní klasifikace, kterou vytvořil na základě obecné institucionální teorie, konkrétně teorie režimů. Pozornost je soustředěna především na modus operandi mezi protiteroristickými orgány EU a jejich protějšky na národní úrovni, v rámci jednotlivých členských států. U každé ze zkoumaných institucí tak vyhodnocuje následující kritéria. Zaprvé, přítomnost ustáleného jednání ve smyslu spolupráce orgánů členských zemí s unijními protiteroristickými institucemi. Zadruhé, subjektivní vnímání této spolupráce ze strany národních orgánů jako žádoucí a potřebné. Zatřetí, vymahatelnost této spolupráce ze strany unijních orgánů.
|
|
|
Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko-gruzínské války
Ksiazkiewiczová, Pavla ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Pavla Ksiazkiewiczová Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko- gruzínské války Abstrakt Diplomová práce zkoumá německou odpověď na ukrajinskou krizi v roce 2014 a na rusko-gruzínskou válku v roce 2008. Na jejich pozadí jsou ukázány německo-ruské vztahy a jejich postupné ochlazování v posledních letech. Hlavní otázkou je, proč se Spolková republika Německo rozhodla podpořit v roce 2014 evropské sankce uvalené na Ruskou federaci kvůli jejich přičinění při destabilizaci situace na Ukrajině a anexi Krymu, když v roce 2008 při rusko- gruzínské válce žádné podobné opatření neprosazovala? Mou hypotézou je, že se zahraniční politika SRN posunula od obchodních zájmů více k liberálním evropským hodnotám. Jako teoretický přístup jsem zvolila Foreign policy analysis, která se zabývá studiem managementu zahraničních vztahů a aktivit státu. Foreign policy analysis může být chápána jako kritika dominantního strukturalistického přístupu v mezinárodních vztazích, neboť tato teorie říká, že zahraniční politika je determinována domácí politikou, z čehož ve svojí práci vycházím. Německou odpověď na ukrajinskou krizi a rusko-gruzínskou válku pak konstruuji pomocí kvalitativní diskurzivní analýzy projevů významných činitelů, které jsem zvolila na základě toho, jak moc se podílejí na ovlivňování zahraniční politiky.
|
|
|
Vliv institucí na klimatickou politiku Velké Británie
Stanová, Natália ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá klimatickou politikou Velké Británie, a to zejména v kontextu politických institucí, které v Británii působí. Ačkoliv britská environmentální hnutí mají v Británii dlouhou tradici, britská klimatická politika má dlouhodobě spíše smíšené výsledky. Cílem práce, jenž vychází z nového institucionalismu, je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem ovlivňuje britský většinově demokratický systém její klimatickou politiku. Práce se nesoustředí na roli většinového volebního systému, poněvadž zde je souvislost jasně patrná, nýbrž na další dva aspekty většinově demokratických systémů, kterými jsou střídání dvou hlavních stran ve vládě a pluralistický systém zájmových skupin. Práce dochází k závěru, že ačkoliv britská klimatická politika prošla v uplynulých dvaceti letech značnou proměnou, uvedené prvky většinové demokracie působí jako prvek omezující její efektivnost. Dalším, neméně důležitým prvkem, se ukazuje být vůle hlavních politických stran, která je dlouhodobě spíše slabá v oblasti klimatické politiky.
|
|
|
Rozhodování o české účasti na vojenských misích a operacích Evropské unie
Vondřich, Marek ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá důvody, které vedou české politiky k rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil České republiky do vojenských misí a operací Evropské unie. ČR se v průběhu zkoumaných let 2003-2016 zúčastnila šesti z celkových dvanácti unijních vojenských misí a operací. V průběhu těchto let se podpora zmíněným misím a operacím na české politické scéně několikrát změnila, zvláště pak v závislosti na pozici dané strany ve vládě či v opozici. Práce k výzkumu využívá obsahové analýzy rozprav, které proběhly k návrhům působení českých ozbrojených sil na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mezi lety zkoumanými roky. Jednotlivé příspěvky do těchto rozprav jsou rozřazovány do jedné ze tří kategorií: Bezpečnost, Výhodnost či Vhodnost. Hlavním předpokladem této práce je, že nejvíce příspěvků ze sledovaných rozprav spadá do kategorie Vhodnosti, a to zejména kvůli důležitosti spojeneckých závazků pro Českou republiku. Druhým předpokladem předkládané práce je narůstající počet argumentů, řadících se do kategorie Bezpečnosti, což je způsobeno zhoršující se bezpečnostní situací v Evropské unii a v České republice.
|
|
|
Changes in EU climate leadership after COP15
Bábiková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práca sa venuje problematike klimatickej politiky Európskej únie medzi rokmi 2009 a 2015. Roky 2009 a 2015 sú totiž rokmi, kedy na globálnej medzivládnej úrovni malo dôjsť k dohode o budúcnosti svetového klimatického režimu. Klimatická konferencia v roku 2009 tento cieľ nesplnila, konferencia COP21 v roku 2015 už áno. EÚ ako taká o sebe tvrdí, že je v klimatickej politike svetovým "leaderom". Čo ale tento termín predstavuje a ako sa EÚ podieľala na vytváraní klimatického režimu? Zmenila sa taktika EÚ vo vedení klimatickej politiky medzi rokmi 2009 a 2015, čo umožnilo vytvorenie dohody v roku 2015? Práca na tieto otázky odpovie pomocou analýzy vonkajšej a vnútornej klimatickej politiky EÚ, pričom ju bude zaujímať kvantitatívny (vytvorenie nových politík) a kvalitatívny (vyššia intenzita existujúcich politík) posun v klimatickej politike a vplyv tejto zmeny na globálny klimatický režim.
|
|
|
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost
Tauchmanová, Barbora ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bibliografický záznam TAUCHMANOVÁ, Barbora. Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost. Praha, 2017. 81 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra evropských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost analyzuje unijní systém obchodování s emisními povolenkami, který byl vytvořen v roce 2005. Tento systém prošel od svého vzniku značným vývojem, jeho nejviditelnější a velmi důležitý parametr - cena jedné emisní povolenky - však svou hodnotou dlouhodobě poukazuje na problémy celého systému. ETS je zde chápáno jako instituce a je na něj nahlíženo optikou kombinace racionálního a historického racionalismu. Cílem práce bylo zjistit, proč je systém obchodování s emisními povolenkami i přes řadu reforem možno považovat za nefunkční a proč tedy tento systém zůstává zachován v současné podobě. Ze zkoumání vyplynulo, že značnou roli v neúspěchu (vnímán především prostřednictvím ceny povolenky) ETS sehrála ekonomická krize. Její vliv však byl časově ohraničen a pokračující problémy již musejí být připsány jednotlivým aktérům v dané instituci a snahám naplnit jejich vlastní...
|
|
|
Česká politika rozvojové spolupráce a soukromý sektor: klíčové diskurzy od roku 1995 po současnost
Křížková, Eva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Soukromý sektor je nedílnou součástí globálního mainstreamového politického rozvojového diskurzu. Může se objevovat v různých kontextech, které definují jeho role v oblasti politiky rozvojové spolupráce a v důsledku implikují různé politické akce. Předkládaná práce se zaměřuje na studium českého rozvojového diskurzu ve vztahu k soukromému sektoru od roku 1995 po současnost. Na základě diskurzivní analýzy výstupů relevantních aktérů práce ve vztahu k soukromému sektoru identifikuje čtyři různé typy rozvojového diskurzu: "Soukromý sektor - tabu", "Platíme, chceme české firmy v rozvojové spolupráci", "Soukromý sektor, bezohledný ničitel", "Soukromý sektor, miláček rozvojové konstituence." Každý typ diskurzu je specifický pro určité časové období jako i pro rozvojové aktéry, kteří ho užívají. Do přístupu ČR do EU nebyl v rozvojovém diskurzu establishmentu soukromý sektor prakticky vůbec tématem, neziskový sektor ho vnímal kriticky. S globální ekonomickou krizí a intenzivněji s rokem 2015 začíná celé rozvojové konstituenci, včetně tradičně kritického neziskového sektoru, dominovat diskurz zobrazující soukromý sektor a jeho aktivity jako pozitivní, dokonce jako předpoklad rozvoje. Toto ukazuje, že český rozvojový diskurz obecně zrcadlí mainstreamový politický diskurz globální a zároveň významně podléhá...
|
|
|
Zbraňová kultura Švýcarska a Velké Británie: Význam držení či zákazu malých zbraní pro demokracii a bezpečnost
Bock, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Na příkladu dvou vyspělých demokratických států, Velké Británie a Švýcarska, je zkoumán fenomén zbraňové kultury, tedy vztah společnosti a státu k malým palným zbraním, očekávání a obavy ze zbraní, význam práva na nabývání, držení a nošení zbraní v moderní demokratické společnosti, mocenský a bezpečnostní aspekt zbraňové kultury v obou zemích. Vysokou vypovídací schopnost o zbraňové kultuře obsahuje kvantitativní ukazatel poměru počtu zranění palnými zbraněmi na obyvatele k počtu palných zbraní na obyvatele. Velká Británie právo civilistů na zbraň radikálně omezila s cílem zvýšit bezpečnost, avšak ne s úplně přesvědčivými výsledky. Švýcarsko učinilo naopak z tohoto práva klíčový prvek své obranné strategie, facilitační efekt snadné dostupnosti zbraní zde však má i své negativní dopady. Po kvalitativní stránce je právo civilistů na zbraň indikátorem důvěry státu ve své občany, indikátorem míry dělby moci mezi občany a stát. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak stanovit optimální míru regulace zbraní při zachování jednoho z klíčových práv svobodného jednotlivce na obranu svých legitimních zájmů.
|
|
|
Motivace Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA z pohledu neorealismu
Pacáková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké byly motivace Francie k účasti na operaci Evropské unie s názvem EUFOR Tchad/RCA, která probíhala v letech 2008 až 2009. Čad i Středoafrická republika, kde se tato operace odehrávala, byly v minulosti součástí francouzského koloniálního impéria. Francie si i po ztrátě kolonií v Africe udržovala v těchto zemích výrazný vliv. Jedním z prostředků, který jí pomáhal k udržování tohoto vlivu, byly mimo jiné vojenské operace. Zatímco tyto operace měly v době studené války především unilaterální charakter, se změnou mezinárodního systému přišla také změna v typu intervencí, do kterých se Francie v Africe zapojovala a změnila se také oficiální stanoviska, kterými zapojení zdůvodňovali vrcholní představitelé státu. Od roku 2003 se v rámci nově vzniklé Společné bezpečnostní a obranné politiky začala zapojovat do operací Evropské unie. Odmítala přitom motivace související s dědictvím koloniální velmoci a naopak kladla důraz na humanitární charakter misí a zároveň zdůrazňovala společný evropský zájem na účasti v rámci operací v Africe. Práce se zabývá motivacemi Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA a motivacemi pro přechod k operacím multilaterálního charakteru na případu této operace v Čadu a Středoafrické republice. Tyto motivace práce zkoumá na...
|
|
|
Britská jaderná diplomacie a "zvláštní vztah" v éře Harolda Macmillana
Weiss, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématikou uplatňované jaderné diplomacie Spojeného království v období vlády premiéra Harolda Macmillana 1957-1963. Tato problematika nemůže a nesmí být oddělována od tzv. zvláštního vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými, jehož jádro zaujímala právě bilaterální spolupráce v nukleární oblasti. Metodou práce je chronologická analýza dílčích etap zvláštního vztahu ve vymezeném období z pohledu britské jaderné politiky. Primární cíl práce je plně konzistentní s mou výzkumnou otázkou a je definován jako identifikace britských jaderných zájmů ve vztahu k USA a jejich srovnání s konkrétními dosaženými výsledky. Závěr práce shrnuje výsledky zkoumání a hodnotí, do jaké míry byly zájmy britské jaderné politiky naplněny. Následně je identifikováno, jaký podíl na těchto úspěších lze připsat politickému pragmatismu a jakou zásluhu má vliv zvláštního vztahu. Klíčová slova: Velká Británie, Harold Macmillan, zvláštní vztah, jaderná diplomacie, jaderné zbraně, bezpečnostní politika
|
host ::
RSS.