|
|
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...
|
|
|
Tresčí války: Island jako (ne)předpokládaný vítěz
Karkoš, Daniel ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tresčími válkami, řadou sporů mezi Spojeným královstvím a Islandem. Spory byly podníceny islandským unilaterálním rozšiřováním teritoriálních vod. To bylo způsobeno obavou Islandu z negativního vlivu zahraničních rybářů na místní ekonomiku a kulturu. Specifičnost sporů tkví v tom, že strany sporů byly partnery v rámci Severoatlantické aliance. Zajímavé jsou však především proto, že jejich výsledek byl na první pohled nečekaný, vítězství bylo totiž vždy na straně Islandu. Tato bakalářská práce zjišťuje, co způsobilo tento výsledek, a to skrze analýzu islandských národních zájmů, rozdělených za pomoci relevantních teorií mezinárodních vztahů na tři kategorie. Výsledkem analýzy je identifikace výhod islandské strany.
|
|
|
Hodnocení úspěchu misí EUBAM a EUFOR
Jílková, Klára ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením misí Evropské unie a to přesněji misí EUBAM Moldova-Ukraine a EUFOR Althea. Jako metoda výzkumu práce byla zvolena komparace dvou případových studií. Práce se nejdříve zabývá hodnocením jednotlivých misí a poté porovnává výhody a nevýhody civilní mise a vojenské operace. Tyto dvě případové studie byly vybrány z toho důvodu, jelikož země, ve kterých dané mise působí, jsou sobě navzájem geograficky blízké a taktéž se jedná o sousední země Evropské unie, které by se v budoucnu mohly stát potenciálními členskými státy. Mise jsou v práci hodnoceny na základě předem stanovených kritérií, které byly vybrány na základě analýzy literatury, podle autorkou sestavené stupnice. Nedílnou součástí práce je stručný úvod do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, na který navazují případové studie a jejich hodnocení. Poslední kapitolou práce je komparace, která porovnává výhody a nevýhody civilní mise EUBAM Moldova-Ukraine a vojenské operace EUFOR Althea. Bakalářská práce dochází k závěru, že silné a slabé stránky má jak civilní mise, tak i vojenská operace v mnoha případech zcela odlišné.
|
|
|
Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011
Voda, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...
|
|
|
Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic
Svoboda, David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic se věnuje analýze toho, jak záchytná centra (hotspoty) v Itálii a Řecku přispěly ke zmírnění migrační krize v Evropské unii, která v Evropě vyústila po událostech tzv. arabského jara. Tato analýza pracuje s daty, jako jsou počet migrantů v Řecku a Itálie, žádosti o azyl, s důrazem na roky 2015-2017. Tato práce pracuje na ověření těchto tří hypotéz: Díky hotspotům dojde v jejich lokalitě brzy ke zvýšení míry identifikace nově příchozích migrantů, sníží se počet nelegálních migrantů cestujících z lokality hotspotů hlouběji do EU, a že hotspoty dokáží urychlit rozhodovací proces toho, co s migranty dále. Práce má čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní pojmy této práce - migrant a uprchlík. Je tu vysvětleno, za jakých okolností nesmí být migrant vyhoštěn z EU. Druhá část se věnuje charakteristice migrační krize (2013-2016) a hlavním pilířům tehdejší azylové a migrační politiky EU. Třetí a čtvrtá kapitola se věnuje již hotspotům. Nejdříve je popisován vznik hotspotů, od prvotní myšlenky až po financování, věnuje se jejich fungování v praxi, popisu podpůrných týmů EU, možnostem, jaké má migrant, pakliže dostane azyl či naopak, když ho nedostane. Závěrečná kapitola je věnována zhodnocení hlavních...
|
|
|
Limity europeizace v Turecku: Vliv ekonomiky a náboženství na změnu zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén europeizace třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na vnitřní změny v Turecku, které přišly s nástupem vlády AKP a vedly ke změně zahraniční politiky, ve které dostávaly vztahy s EU méně prostoru. Jako dva hlavní limity europeizace jsou uvedeny ekonomika a náboženství. Ekonomika byla jedním z motivů ke změně orientace zahraniční politiky, když Turecko začalo navazovat užší vztahy se státy Blízkého východu a Afriky. Turecko se snažilo vystupovat jako hegemon a mediátor v regionu, aby zajistilo bezpečnost pro své investice. AKP je proislámská politická strana a náboženství hraje určitou roli i v zahraniční politice. V Turecku od počátku vlády AKP probíhá omezování sekularizace země, která probíhala od vzniku republiky. Islám se stal neoficiálním, avšak důležitým faktorem směřování Turecké zahraniční politiky. Tyto faktory mají vliv na europeizaci Turecka, protože se EU stává méně prioritní oblastí a dochází tak k rozdělení kapacit zahraniční politiky. Odvrácení od EU navíc potvrzuje i poměrně ostrá rétorika tureckých politických představitelů. I přes to všechno ale zůstává...
|
|
|
Autorské právo v Evropské unii: vliv zájmových skupin při tvorbě směrnice o kolektivní správě práv
Slabyhoudek, Václav ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem zájmových skupin při tvorbě návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv. Těžištěm práce je období mezi roky 2004 až 2012, tedy prelegislativní fáze. Práce pohlíží na problematiku kolektivní správy perspektivou teorie racionální volby doplněnou institucionalismem racionální volby. Hlavní metodou práce je process tracing - testování teorie. Práce na základě této metody z dosavadního akademického výzkumu týkajícího se vlivu zájmových skupin v legislativním procesu v EU odvozuje dílčí hypotézy, jež jsou následně testovány empirickými důkazy. Analyzovány jsou především primární zdroje - dokumenty EU. K doplnění informací byly provedeny čtyři polo-strukturované rozhovory. Cílem práce je následně potvrdit/ vyvrátit hlavní hypotézu: Konkrétním zájmovým skupinám se během prelegislativní fáze podařilo ovlivnit znění návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv.
|
|
|
Faktory úspěchu britského zbrojního průmyslu v Saúdské Arábii v 80. a 90. letech 20. století
Falta, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce Faktory úspěchu britského zbrojního průmyslu v Saúdské Arábii v 80. a 90. letech 20. století se zabývá dvěma tranšemi obřího obchodu s vojenským materiálem známým jako Al-Yamamah, jehož memoranda o porozumění byla podepsána právě v 80. letech. Z hlediska metodologické koncepce by práce mohla být považována za případovou studii, která analyzuje zásadní kontrakty ve stanoveném časovém období. Rozdělena je do tří hlavních kapitol, z nichž každá reprezentuje jeden zkoumaný faktor. Práce se snaží odpovědět na to, zda stanovené hypotézy, tedy že faktory úspěchu byla důvěra, korupce a vyšší míra propojení soukromé a veřejné sféry, jsou správné. Text nejdříve popisuje vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi od první světové války do normalizace vztahů v roce 1963 po Suezské krizi a první větší zbrojní kontrakty v 60. a 70. letech. Zmiňuje situaci po Operaci Pouštní štít, kdy se probíhající kontrakty ocitly v ohrožení, a dotýká se také etické stránky v rámci vzájemných obchodů. Věnuje se zárodkům korupčních praktik a následně také korupci při samotném obchodu Al-Yamamah. Na závěr se pak věnuje míře propojení soukromé a veřejné sféry, roli premiérky Margaret Thatcherové, exportním organizacím DSO/DESO a krátce také diplomatické službě Jejího Veličenstva.
|
|
|
Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes
Hornát, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; van Hüllen, Vera (oponent) ; Fawn, Rick (oponent)
Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...
|
|
|
Analýza očekávání EU od dohody TTIP
Barták, Petr ; Bernkopfová, Michala (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Analýza očekávání EU od dohody TTIP je přehledovou analýzou. Tento text se zabývá čtyřmi hlavními oblastmi TTIP. Těmito oblastmi jsou strojírenství, automobilový průmysl, veřejné zakázky a zemědělství. Jsou zkoumána zejména očekávání Evropské unie, v menší míře České republiky a okrajově Spojených států amerických. Autor čerpal výhradně z oficiálních zdrojů státních institucí a z odborných prací. Veškeré odborné články a oficiální dokumenty byly vydány před 8. listopadem 2016, kdy došlo (vlivem amerických prezidentských voleb) k posunu v očekávání od dohody. Neoficiální a laické texty jako podklad pro výzkum použity nebyly. Analýza sleduje témata z několika hlavních perspektiv, kterými jsou sociální sféra, tarifní omezení, netarifní omezení, možné přínosy a kontroverzní témata. Navíc jsou zohledněny nároky na zdraví spotřebitele a je analyzována možná změna v regulacích. Text je prokládán tabulkami, na kterých jsou doložena číselná data.
|
host ::
RSS.