|
|
Přínos repetetivní transkraniální magnetické stimulace v terapii specifických příznaků schizofrenie
Novák, Tomáš ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
Disertační práce Přínos repetetivní transkraniální magnetické stimulace v terapii specifických příznaků schizofrenie Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha 2011 SOUHRN: Transkraniální magnetická stimulace (TMS) je moderní, neinvazivní metoda založená na principu elektromagnetické indukce, která nachází uplatnění ve výzkumu, diagnostice a léčbě řady neuropsychiatrických poruch. Dosavadní terapeuticky orientované studie naznačují, že repetetivní TMS (rTMS) by mohla najít uplatnění také v léčbě některých příznaků schizofrenie. Úvodní část předkládané práce je věnována popisu TMS, předpokládanému mechanismu účinku a zásadám použití TMS v klinické praxi. Dále obsahuje základní informace o schizofrenii a o výsledcích dosavadních klinicky orientovaných studií s rTMS u pacientů se schizofrenií. V další části práce jsou prezentovány výsledky tří studií, jejichž cílem bylo ověřit terapeutickou účinnost rTMS u specifických příznaků schizofrenie, konkrétně u negativních příznaků a sluchových halucinací. Ve studii 1, randomizované, dvojitě slepé, paralelní, placebo stimulací kontrolované studii, jsme nepotvrdili původní předpoklad, že vysokofrekvenční rTMS aplikovaná nad levým dorzolaterálním prefrontálním kortexem povede k zmírnění negativních příznaků či zlepšení kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií. Ve...
|
|
|
Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku
Tupý, Radek ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Tüdös, Zbyněk (oponent)
Název Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku Abstrakt Odlišení glioblastomu, metastáz a lymfomu mozku pomocí moderních zobrazovacích metod má zásadní dopad na strategii další diagnostiky a léčby. Na souboru 67 pacientů s glioblastomem a 31 s mozkovou metastázou byla prokázána možnost jejich odlišení na základě hodnocení změn perfuzních parametrů v peritumorální bílé hmotě pomocí T1 dynamického postkontrastního vyšetření magnetickou rezonancí, kdy pozitivní prediktivní hodnota v detekci glioblastomu podle použité metody dosahovala až 91%. Na souboru 36 pacientů s lymfomem mozku byl hodnocen význam submodalit vyšetření zobrazovacími metodami a prokázán přínos komplexního vyšetřovacího protokolu magnetickou rezonancí na zvýšení identifikace lymfomu až na 80%. Klíčová slova mozek, glioblastom, lymfom, magnetická rezonance, metastáza
|
|
|
Somatomotorická a somatosenzorická modulace bolesti v obraze fMR a EEG
Vrána, Jiří ; Stančák, Andrej (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Jech, Robert (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
Zpracování bolesti je na různých úrovních CNS modulováno současně probíhajícími ději. Ze studia nebolestivých somatosenzorických evokovaných potenciálů známe jev hradlování somatosenzorických podnětů pohybem. Klasicky uváděný mechanizmus hradlování v zadním rohu míšním založený na teorii Melzacka a Walla [Melzack R, Wall PD. Pain mechanisms: a new theory. Science 1965;150(699):971-979.] je podle dalších důkazů doplněn ještě nedostatečně prozkoumanými supraspinálními mechanizmy. Podobným nedostatkem porozumění na korové úrovni trpí i metody modulace bolesti interkurentní elektrickou nervovou stimulací. Předkládaná práce se zaměřuje na korové mechanizmy modulace bolesti ve speciálních případech (a) izometrické kontrakce svalů pravé nebo levé ruky při elektrické intraepidermální bolestivé stimulaci pravého ukazováku a (b) při pozorování akutních účinků souběžné nebolestivé vysokofrekvenční mediánové stimulace (PNS) na tonickou tepelnou bolestivou stimulaci thenaru.
|
|
|
Patofyziologie a klinické aspekty okulomotoriky u extrapyramidových onemocnění.
Hanuška, Jaromír ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Tato dizertační práce je souborem celkem 7 publikací, které se zabývají poruchami očních pohybů u pacientů s extrapyramidovými poruchami hybnosti. Pomocí videookulografického vyšetření jsme získali normativní data u zdravých osob. Zjistili jsme, že se vzrůstajícím věkem zdravé osoby se prodlužuje latence, oční pohyby se zpomalují, zhoršuje se přesnost a pohyby se stávají hypometrickými, rovněž vzrůstá chybovost u antisakád. Prokázali jsme, že pohlaví a vzdělání provádění očních pohybů neovlivňují. Naše studie také popsala asymetrii ve výsledcích pro levé a pravé oko, čímž klade důraz na význam vyšetření obou očí. Jako první jsme studovali vergenci u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) za pomocí videookulografie (VOG). Vymysleli jsme a definovali paradigma pro toto vyšetření a zjistili, že u pacientů s PN je prodloužená latence a rovněž dochází k rozvoji hypometrie u divergence. U pacientů s abúzem efedronu (EP) jsme jako první vyšetřili oční pohyby a zjistili jsme, že je možné na základě okulografického vyšetření rozlišit mezi tímto toxicky navozeným parkinsonským syndromem a PN. U EP pacientů jsme popsali nižší rychlost a hypometrii u horizontálních sakád, prodlouženou latenci u horizontálních sakád a vyšší chybovost u antisakadického úkolu. Porucha chování v REM spánku (RBD) jako prodromální...
|
|
|
Role akumulace železa a dalších kovů v patofyziologii neurodegenerativních onemocnění
Mašková, Jana ; Dušek, Petr (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Bártová, Petra (oponent)
Vliv kumulace kovů v patofyziologii neurodegenerativních onemocnění je dlouhodobě diskutovaným tématem zejména kvůli možnosti ovlivnění pomocí chelátů. Ačkoliv mechanismy neurodegenerace jsou dobře prozkoumané, role kovů v nich je stále nejasná. Hlavním úskalím je omezená vyšetřitelnost koncentrace kovů v CNS in vivo. Nejdostupnější neinvazivní metodou je magnetická rezonance (MR). Naším cílem bylo posouzení možností užití transkraniální sonografie (TCS) v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a bližší zkoumání podkladu echogenity. V první studii jsme pomocí fúze TCS se snímky MR ověřili přesnou lokalizaci běžně hodnocených struktur (zejména substantia nigra a nucleus lentiformis) a zaměřili se na přítomnost ložiskových strukturálních změn potenciálně ovlivňujících TCS nálezy u Wilsonovy nemocí (WN) a Parkinsonovy nemocí (PN). Získané snímky MR byly použity i k semikvantitativnímu porovnání s TCS. Ačkoliv se potvrdila vysoká přínosnost TCS v diferenciální diagnostice WN a měla by se stát běžným screeningovým vyšetřením extrapyramidových pacientů s atypickým obrazem, zjevnou vazbu na depozita kovů se nepodařilo prokázat. Druhá studie využila získaných výsledků fúze k navržení měření echogenity další mozkové struktury − inzulární oblasti − pro diferenciální diagnostiku WN. V poslední studii...
|
|
|
Optická koherenční tomografie u roztroušené sklerózy.
Lízrová-Preiningerová, Jana ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Spektrálně doménová optická koherenční tomografie (SD-OCT) je neinvazivní zobrazovací metoda, která na základě analýzy infračerveného paprsku odraženého od vrstev tkáně umožňuje detailní zobrazení vrstev sítnice. Nervové buňky sítnice pochází z neuroektodermu a odráží se v nich proto pomalu progredující změny související s neurodegenerací CNS, i akutní poškození nervových struktur následkem zánětu očního nervu. Tato práce v první části uvádí zobrazovací protokol a standardy kvality snímků pro použití SD-OCT v oboru roztroušené sklerózy (RS). V další části představujeme SD-OCT měření v roli biomarkeru progrese u RS. V multicentrické studii jsme ukázali, že již při jednom měření tloušťky peripapilární vrstvy retinálních nervových vláken (RNFL) napříč studovanou populací má tloušťka RNFL prognostickou hodnotu pro odhad rizika progrese EDSS v následujících pěti letech. Pacienti v nejnižším tercilu tloušťky peripapilární RNFL měli 2x vyšší riziko progrese invalidity oproti pacientům zařazených do vyšších tercilů RNFL. Druhá prezentovaná studie testovala, zda je anamnéza zánětu očního nervu (ON) u RS rizikovým faktorem pro míru degenerace RNFL v následujících letech. Studie potvrdila, že dlouhodobé změny tloušťky RNFL probíhají v očích po ON zcela stejně jako v očích bez anamnézy ON. To znamená, že v...
|
|
|
Poškození prostorové kognice jako časný markerneurodegenerativních onemocnění
Mokrišová, Ivana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Vymazal, Josef (oponent)
Stárnutí populace a s tím spojená stoupající incidence neurodegenerativních onemocnění především Alzheimerovy nemoci (AN), jsou závažným socioekonomickým problémem. V posledních letech jsou předmětem zájmu především časné markery onemocnění a identifikace pacientů v prodromálních stádiích - mírné kognitivní poruchy a preklinických stádiích - subjektivního kognitivního poklesu, kteří jsou v riziku rozvoje AN, ale jejich aktivity denního života jsou stále zachovány. Předkládaná práce přináší základní přehled současného poznání a rozšiřuje známé poznatky v této oblasti se zaměřením především na časné markery. Hlavním tématem práce je prostorová navigace, především její allocentrická složka a integrace dráhy. Vyšetření prostorové navigace může sloužit jako vhodný diagnostický nástroj, který je použitelný i v širší klinické praxi, k monitorování průběhu onemocnění i k hodnocení efektu léčiv. Dále zde prezentujeme i další experimentální testy (dotazníky prostorové navigace a testy vizuální percepce), které mají dostatečnou senzitivitu a specificitu pro identifikaci rizikových pacientů.
|
|
|
Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku
Tupý, Radek ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Tüdös, Zbyněk (oponent)
Název Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku Abstrakt Odlišení glioblastomu, metastáz a lymfomu mozku pomocí moderních zobrazovacích metod má zásadní dopad na strategii další diagnostiky a léčby. Na souboru 67 pacientů s glioblastomem a 31 s mozkovou metastázou byla prokázána možnost jejich odlišení na základě hodnocení změn perfuzních parametrů v peritumorální bílé hmotě pomocí T1 dynamického postkontrastního vyšetření magnetickou rezonancí, kdy pozitivní prediktivní hodnota v detekci glioblastomu podle použité metody dosahovala až 91%. Na souboru 36 pacientů s lymfomem mozku byl hodnocen význam submodalit vyšetření zobrazovacími metodami a prokázán přínos komplexního vyšetřovacího protokolu magnetickou rezonancí na zvýšení identifikace lymfomu až na 80%. Klíčová slova mozek, glioblastom, lymfom, magnetická rezonance, metastáza
|
|
|
MR zobrazení a MR spektroskopie člověka při fyzické zátěži (MR spektroskopické zobrazování, MR difúzometrie, MR relaxometrie aj.)
Šedivý, Petr ; Hájek, Milan (vedoucí práce) ; Haberlová, Jana (oponent) ; Vymazal, Josef (oponent)
Dizertační práce se věnuje in vivo fosforové (31 P) MR spektroskopii (MRS) a 1 H MR zobrazování (MRI) svalové tkáně spojené s vykonáváním fyzické zátěže. Teoretická část dizertační práce popisuje zejména fosforovou spektroskopii jak z pohledu metodiky měření, tak z pohledu klinického využití fosforové MR spektroskopie ve spojitosti s výzkumem metabolických změn probíhajících ve svalové tkáni při diabetu, srdečním selhání a při ischemické chorobě dolních končetin (ICHDK). Výsledky dizertační práce lze rozdělit na metodické a na klinické. Metodické výsledky zahrnují technické úpravy experimentálního vybavení, vývoj softwaru a experimentální poznatky o reprodukovatelnosti zátěžové 31 P MRS. 1 H MR zobrazování v kombinaci se zátěží je v dizertační práci užito k posouzení zapojení jednotlivých svalů lýtka do vykonaného pohybu na chodidlovém MR kompatibilním ergometru. První část klinických výsledků dizertační práce popisuje metabolické změny při diabetu a při kritické ischemii. U kritické ischemie je také hodnocen efekt léčby angioplastikou, nebo transplantací mezenchymálních kmenových buněk. Druhá část klinických výsledků se zabývá porovnáním metabolismu pacientů se srdečním selháním, jež je komplikováno sideropenií. U těchto pacientů byl zkoumán efekt experimentální léčby karboxymaltózou železa.
|
|
|
Imunosuprese u aktivní roztroušené sklerózy: kombinovaná léčba interferonem beta a azathioprinem a monoterapie fingolimodem.
Tichá, Veronika ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Laczó, Jan (oponent)
Úvod: Přidání druhého léku byla cesta k dosažení klinické stabilizace roztroušené sklerózy u řady pacientů léčených monoterapií s přetrvávající klinickou aktivitou. Moderní imunosupresivní léčba používá monoterapii léky se specifičtějším mechanismem účinku. Pacienti a metody: Tato retrospektivní observační studie sledovala dva soubory pacientů, kteří měli i přes zavedenou dlouhodobou léčbu vysokou aktivitu nemoci. První soubor zahrnoval 85 pacientů s aktivní roztroušenou sklerózou, kteří byli léčeni monoterapií buď interferonem beta nebo azathioprinem, a byl jim přidán azathioprin nebo interferon beta jako druhý lék. U všech pacientů byla hodnocena 5letá data a v podskupině 23 pacientů i 10letá data. Do druhého souboru bylo zařazeno 126 pacientů převedených z interferonu beta nebo glatiramer acetátu na fingolimod. U všech pacientů v tomto souboru byla k dispozici 1letá data a u 53 z nich i 2letá data. V obou souborech pacientů byly po přidání druhého léku nebo eskalaci léčby hodnoceny klinické parametry (četnost relapsů, disabilita) a v prvním souboru také laboratorní hodnoty a výskyt nežádoucích účinků. Výsledky: přidání druhého léku k monoterapii vedlo k poklesu četnosti relapsů o 1,5 ročně po celou dobu sledování, tedy 5, resp. 10 let. Nebyl pozorován žádný vliv na míru invalidity. Současně...
|
host ::
RSS.