|
|
Vymezení úlohy NR1 podjednotky NMDA receptoru v patofyziologii schizofrenie.
Vrajová, Monika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Vyklický, Ladislav (oponent)
Souhrn Práce je zaměřena na roli NR1 podjednotky N-methyl-D-aspartátového receptoru v patofyziologii schizofrenie. Význam této podjednotky jsme studovali v animálním modelu, kde byly potkanům (kmene Wistar) do hipokampů aplikovány antisense oligodeoxynukleotidy (aODN) proti NR1, NR2A a NR2B podjednotkám (všechny kombinace). V chování jsme se zaměřili na změny v sensorimotorickém zpracování informací, hodnocené pomocí prepulzní inhibice úlekové reakce. Posléze jsme hodnotili exprese proteinů jednotlivých podjednotek a také exprese proteinů postsynaptické density (PSD-93, PSD-95). Výsledky našich experimentů ukázaly, že ani jedna z aplikovaných kombinací aODN nevyvolá významnou změnu prepulzní inhibice. Jedním z nejdůležitějších výsledků je statisticky významný pokles exprese PSD-95 ve skupinách s aplikací aNR2B a aNR2B.Další část disertační práce je věnována post mortem studii, kde jsme hodnotili expresi panNR1 podjednotky a jejích sestřižených variant na úrovni mRNA a proteinu v hipokampech pacientů, kteří trpěli schizofrenií a v hipokampech kontrol. V expresi mRNA panNR1 se ukázalo, že rozdíly mezi levým a pravým hipokampem jsou významně větší u pacientů než u kontrol. Sestřižené varianty na úrovni mRNA ukázaly pokles dvou izoforem (NR1-2, NR1-4) u pacientů oproti kontrolám. Exprese proteinů panNR1 i...
|
|
|
Modulace chemicky aktivovaných iontových kanálů neurosteroidy
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Termín neurosteroidy označuje skupinu steroidních látek syntetizovaných v nervové tkáni z cholesterolu nebo ze steroidních prekurzorů pocházejících z periferních zdrojů. Tyto látky ovlivňují molekulární dráždivost modulací funkce některých ligandem aktivovaných iontových kanálů. NMDA (N methyl D aspartátové) receptory jsou glutamátem aktivované iontové kanály zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. GABAA receptory (kyseliny aminomáselné typu A) zprostředkovávají většinu inhibičního synaptického přenosu v savčím mozku a jsou cílem mnoha klinicky významných léčiv. Funkce NMDA a GABAA receptorů může být neurosteroidy ovlivněna buď pozitivně, nebo negativně. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o působení neurosteroidů na činnost GABAA a NMDA receptorů a naznačit fyziologický význam a potenciální využití neurosteroidů jako regulačního mechanismu některých funkcí centrální nervové soustavy.
|
|
|
Membránové vlastnosti neurálních kmenových/progenitorových buněk v průběhu in vitro diferenciace a po transplantaci do mozku potkana
Prajerová, Iva ; Chvátal, Alexandr (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Cilem této pn\ce bylo obj~nl mechanismů diferenciace neurálnlch kmenovýchfprogenitorových buněk in l'Uro a jejich pfdlvání a diferenciace po transplantaci do poSkOWlé kůry mozku potkana. Pro identifikaci buněk byla použita imWlooistocbcmicU analým a změny v CJlpre5i Na' II K' napěťov! 2:livi$lých iootových kanál.1l. a recepton1 byly sledovány pomoci metody patch<lamp. Uk:mIli jsme, že NE-4C imonilizované neuráJ.nf kmenové buňky, které byly lJskány z neuroepitelia !l5J~eficientnlch mytich cmbryí devátý embryonální den (E9) II OlJUlčerly zeleným fluorescenčním proteinem (GFPINE-4C), majl schopnost diferenciace v nelll'Olly in vitro. Po tTIU1.~plnn"'lCi do fotochcmic~ lézc dávajl tyto buflky vznik llCurom1m, aSlrocyto.m i oligodendrocytOrn. Dále byly použily primAmi embryonálnl kmenové bui'iky i7.0lo\'lIné z embryi D6!CiFP myti, které oprimujl GFP pod D6 promotorem mDachJ genu. který se uplatJ\uje pti vývoji mozkové kňl')' a je specificlcy exprimován v neurnlnlch kmcoových buňkách mo7.kové kůry a ve v7.niklých neuronech, V EI2 obsahuje mozko," ktlra II těchto Iny~1 prevMllě proliferujlc/ neunilnl kmenové bullky, kleré je tak moroo na zákl!ldl: fluorescence GF!' izolovat. Uk:mIli jsme, 2e in \';"0 diferencujI tytO kmenové buňky ptevážnt v neurony, ale dávaj í YI.nik i GFAP (glial fibrilary lICidic...
|
|
|
Využití end-to-side techniky při řešení složitých poranění pažní pleteně
Šámal, Filip ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Základní technikou v chirurgii periferních nervů zůstává mikrochirurgická sutura přerušeného nervu s vyloučením napětí a to buď přímá, nebo s využitím nervových štěpů. V současné době využíváme především autologních štěpů připravených z kožních sensitivních nervů, zejména n. suralis. Tato technika, pokud je provedena správně, poskytuje nejlepší konečné výsledky. V některých situacích nelze tuto metodu k obnovení funkce postižených nervů využít a je nutné zvolit jiný způsob rekonstrukce periferního nervu. "End-to-side" anastomóza je jedním z možných řešení této situace. Tato technika má ve srovnání s klasickou neurotizací "end-to-end" některé výhody. Při "end-to-side" anastomóze odpadá nutnost obětovat funkci dárcovského nervu. Podstatou "end-to-side" techniky není vrůstání axonálních kuželů z distálního pahýlu přerušeného dárce do nervu příjemce, ale tvorba kolaterál z intaktního nervu v místě Ranviérova zářezu. Zdrojem faktorů, které stimulují tvorbu kolaterál, je pahýl postiženého nervu. Významnou roli v tomto procesu hrají Schwanovy buňky, které produkují celou řadu stimulačních faktorů (Son a Thompson 1995, Matsumoto a spol. 1999). Na základě dobrých výsledků, kterých bylo dosaženo v experimentu i v klinické praxi, lze "end-to-side" techniku za určitých jasně definovaných podmínek doporučit jako vhodnou...
|
|
|
Vliv exprese a polymorfizmu prozánětlivých genů na osud transplantované ledviny
Hřibová, Petra ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Akutní rejekce a chronická transplantační nefropatie představují hlavní komplikace po transplantaci ledviny. V jejich etiologii se uplatňují prozánětlivé cytokiny, chemokiny i růstové faktory. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, jaká je role intrarenálně exprimovaných prozánětlivých genů a jejich genových polymorfizmů na krátkodobý i dlouhodobý osud transplantované ledviny. Analýzy genových expresí TGF-・1, TNF-・, IL-6, IL-10, MCP-1 a RANTES byly provedeny pomocí real-time RT-PCR s použitím specifických TaqMan sond. Byly analyzovány vzorky získané z biopsií ledvinných štěpů prováděných buď podle protokolu 12 měsíců po transplantaci ledviny, nebo v případě dysfunkce štěpu k diagnostickým účelům. Vzorky s normálním morfologickým nálezem získané především z protokolárních biopsií byly použity jako kontrolní, ostatní vzorky byly zařazeny do skupin podle histologické diagnózy. Intrarenální exprese genů byla porovnána mezi jednotlivými diagnostickými skupinami, korelována s klinickými hodnotami a byl sledován vliv výše exprese genů na osud transplantované ledviny. U příjemců ledviny byla dále provedena alelická asociační analýza polymorfismů TNF-・-308G/A, MCP- 1- 2518A/G, RANTES-403G/A, -109T/C, -28C/G, CCR2+190G/A, IFN-・+874A/T, TGF・1-869T/C, +915G/C a CCR5・32 s výskytem akutních rejekcí, subklinických rejekcí,...
|
|
| |
|
|
Studium modulace rekombinativních a nativních NMDA receptorů fyzikálními a chemickými faktory
Cais, Ondřej ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent) ; Šťastný, František (oponent)
Většina excitačního synaptického přenosu v savčí centrální soustavě je zprostředkována ionotropními glutamátovými receptory. NMDA receptory, tvořící jednu ze tří tříd této skupiny chemicky aktivovaných iontových kanálů, se mimo to podílejí též na tvorbě paměti a procesu učení a hrají roli i v etiologii nejrůznějších neurodegenerativních onemocnění. Dosavadní znalosti o mechanismu funkce NMDA receptorů jsou vesměs založené na výsledcích in vitro experimentů prováděných při pokojové teplotě, tedy daleko od fyziologického stavu. Cílem této disertační práce bylo charakterizovat teplotní závislost NMDA receptorů. Stanovili jsme rychlostní konstanty popisující jednotlivé kroky v mechanismu aktivace rekombinantních NR1/NR2B receptorů v teplotním rozmezí 25-45řC. Nejvíce teplotně citlivými se ukázaly být procesy desenzitizace, resenzitizace a odvazování glutamátu. Dále jsme popsali teplotní závislost deaktivace v různých experimentálních modelech NMDA receptorů (rekombinantních i nativních). Druhá část disertační práce se zaměřila na modulaci funkce NMDA receptorů steroidními látkami odvozenými od endogenního neurosteroidu pregnanolonsulfátu. Otestovali jsme celkem 21 steroidů vyznačujících se různou mírou inhibice (a v jednom případě potenciace) proudových odpovědí NMDA receptorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Metabotropic glutamate receptors: mechanism of activation
Hlaváčková, Veronika ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Konvalinka, Jan (oponent)
Any living organism receives constantly many signals that have to be evaluated and weighted to respond in an appropriate way. To perform all functions needed for precise control of homeostasis and for communication with the surrounding environment, signals coming from the outside are recognized and transferred into modulation of intracellular signaling cascades. These mediate response to the extracellular stimulus as well as intercellular communication. Cell communication is mediated by several types of receptors, located either intracellularly (including nuclear receptors) that modulate gene transcription and receptors localized on plasma membrane. Cell membrane receptors are transmembrane proteins that are divided into three superfamilies according to their structure and principles of signal transduction. These are ion channel-linked receptors, enzyme-linked receptors and G-protein-coupled receptors (GPCRs). GPCRs comprise the biggest family of membrane receptors and are one of the largest gene families in general. They are encoded by about 1% of genes in mammals. Many of them bind sensory ligands (rhodopsin, taste and olfactory receptors), but others also recognize ions, amino acids, nucleotides, peptides and large glycoproteins (1). They play a crucial role in such distant physiological functions as...
|
|
| |
host ::
RSS.