|
|
Joseph Georg Meinert and His Work in the Context of the German Cultural Life in the Czech Lands at the End of the 18th and in the First Half of the 19th Century.
Čížková, Martina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem a dílem Josepha Georga Meinerta - pedagoga a badatele - v kontextu německého duchovního života v českých zemích ke konci 18. a na počátku 19. století. Cílem je analyzovat obsah Meinertových spisů napříč celým spektrem jeho tvorby, které podávají svědectví o životě tohoto německy mluvícího učence a zároveň dokreslují kulturně-historický vývoj v době, kdy se začalo prohlubovat vlastenecké a národnostní cítění obyvatel habsburské monarchie. Tato práce dělí Meinertovy texty do skupin podle žánrů a objevujících se témat a motivů, které porovnává s informacemi ze sekundární literatury a dochovanými fragmenty Meinertových deníků. Výsledky analýzy děl potvrzují, že Meinertova tvorba věrně dokumentovala historické, politické i kulturní poměry té doby. Neovlivňovala jen patriotisticky smýšlející myslitele a spisovatele v českých, rakouských a německých zemích - Meinertova publicistická činnost se zaměřovala i na méně vzdělané čtenáře. Díla byla povětšinou přijímána kladně, výjimkou byla Meinertova básnická tvorba týkající se negativně vnímaných historických událostí. Analýza děl navíc ukázala, že se původně neutrální patriotistický postoj Josepha Georga Meinerta měnil společně s dobou. V pozdějších spisech Meinert začal rozlišovat mezi obyvateli českých zemí,...
|
|
|
The Town Vimperk and Its Surroundings in Regard to the German Written Documents by the Princely Family of Eggenberg from the Second Half of the 17th Century. On the German Language in Bohemia.
Kříž, Václav ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textologickou analýzou pěti vybraných německy psaných listin vydaných eggenberskou kanceláří v Českém Krumlově mezi lety 1652-1695. V souvislosti s tím se také snaží doplnit i poznatky k historii šumavského města Vimperka a jeho blízkého okolí v době jeho eggenberské správy ve druhé polovině 17. století. Strukturu práce představují dvě její hlavní části, a to část historická a část jazykovědná. V první části práce je přiblížen samotný štýrský rod Eggenberků a jeho knížecí větev působící od roku 1622 i na území jihočeské provenience. Zároveň jsou představeni samotní vystavovatelé analyzovaných listin, Anna Maria (1609-1680) a její syn Johann Christian von Eggenberg (1641-1710), popsána je situace ve městě Vimperku a jeho okolí v rozmezí let 1630-1719 a činnost a produkce kanceláří daného období. Druhá část práce se pak zabývá samotnou textologickou analýzou externích a interních rysů listin. Na základě tohoto textologického rozboru se tak snaží přispět k poznatkům o německém jazyku v Čechách v kontextu šlechtických dvorských kanceláří ve druhé polovině 17. století.
|
|
|
Early New High German Documents of Loket until the Period of he Reign of the Habsburgs in the Czech Lands (1526). A History-Linguistic Study.
Koláříková, Marie ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou osmnácti německy psaných listin v rozmezí let 1364-1517 rozdělených dle původu vzniku na šest královských a dvanáct městských listin, jejichž obsah se váže k městu Loket. První část se zaměřuje na obecné uvedení ke stavu bádání v oblasti dějin a diplomatického materiálu města, dále k dějinám města a na problematiku kanceláří, jazyka a textů kanceláří. Druhá část vychází z listinného materiálu a obsahuje analýzu makrostruktury a mikrostruktury listin. Z analýzy makrostruktury vychází podle použitých formulí struktury modelová struktura analyzovaných listin, která poté slouží jako výchozí struktura pro analýzu mikrostruktury. Mikrostrukturní analýza zjišťuje, jakými jazykovými prostředky jsou jednotlivé části formulovány. Z výsledků práce je patrné, že se struktura listin drží jistého vzoru, který se ovšem od výchozí struktury liší. Struktura královských listin vykazuje oproti listinám městským větší stabilitu jak v rozvržení a použití formulí, tak v jejich jazykové formulaci. Klíčová slova: deutsche Sprache, Historiolinguistik, Urkunden, Geschichte (bis 1526), Böhmen
|
|
|
German Language in East Bohemia in the First Half of the 17th Century on the Basis of the Diachronic Analysis of the Town Law Book of Rokytnice in the Eagle Mountains (1572-1666)
Jakubcová, Lucie ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou purkrechtní knihy města Rokytnice v Orlických horách. Práce je členěna do dvou částí. První část se zaměřuje na obecné uvedení k dějinám města, k dějinám městské správy a městských knih a na problematiku jazyka kanceláří. V druhé části je popsán analyzovaný pramen a následuje jeho textologický a lexikální rozbor. Textologický rozbor se zaměřil na zápisy o koupi a zaplacení s cílem určit, zda byly dané druhy textu psány podle jednotného vzoru. Rozbor lexikální se zaměřil na právní výrazy. Výzkumem bylo zjištěno, že jednotné schéma zápisu o koupi existovalo pouze v rámci jednotlivého písaře, nikoliv pro celou purkrechtní knihu. Schéma zápisů o zaplacení se liší i v rámci jednoho písaře. Z hlediska lexikologického bylo zjištěno, že v právní knize se vyskytují právní výrazy především z oblasti městské správy a obchodu. Velmi zřídka se objevují latinské výrazy. KLÍČOVÁ SLOVA němčina, vývoj jazyka, Čechy, 17. století
|
|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
|
|
German Testaments of Prague (1795-1815). On the Research on the History of German Language in Bohemia.
Búryová, Iveta ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou pražských Testamentů z časového období od 1795-1815.Cílem tohoto příspěvku je upozornit na novohornoněmecké texty na základě jejich obsahu, struktury, syntakticko-stylistické roviny a vyskytujících se zajímavých lexikálních prvků. Neméně významnou roli hrály při výběru tématu podněty sociální povahy a dějiny každodennosti.Čtvrtá kapitola je seznámení s testamentem, jako druhem textu.Těžištěm celé práce jsou analýzy, které jsou provedeny v páté kapitole. V první části je popsán textový materiál,kriteria výběru a krátké shrnutí konkrétních 10 testamentů. Dále se soustředím na výstavbu jednotlivých testamentů. V této části se pokouším zjistit, zda je poslední vůle napsána podle pevné struktury a konkrétně z jakých částí se skládá. V další části tohoto oddílu se věnuji syntakticko-stylistickému rozboru jednotlivých větných celků, kde se zaměřuji převážně na druhy vět. V poslední části se zabývám vybranými zajímavými lexikálními jevy, které se v pražských testamentech nacházejí. Testamenty přináší informace o nemovitém a zejména movitém majetku, včetně finančních poměrů testátora. Na základě rozboru lze konstatovat, že struktura textů je zachována a to i přesto, že některé části jsou vynechány i mění svoji pozici. Formálním znakem testamentu je jazyk....
|
|
|
Graphemics in the German Documents of Kutná Hora in the Period before the Hussites (1395-1420)
Janatová, Lucie ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Vaňková, Lenka (oponent)
9. Resumé V předložené Diplomové práci, téma: Grafematika kutnohorských německy psaných listin z předhusitské doby (Der Schreibstand der Kuttenberger deutschsprachigen Urkunden aus vorhussitischer Zeit 1395 - 1420), jsem se zabývala grafematickou analýzou německy psaných listin, které vznikly v kutnohorském prostředí na přelomu 14. a 15. století. Zmíněné téma jsem zvolila kvůli svému osobnímu zájmu a dlouholetému vztahu k městu Kutná Hora, bádání o jeho dějinách, vývoji a privilegovaném postavení mezi středověkými městy. Právě historickému pozadí a časovému rozmezí, kdy vzniklo 12 kutnohorských německy psaných listin, se věnuji v prvních kapitolách. Lokalita středních Čech (Mittelböhmen), 60 km východně od Prahy a strategická poloha při obchodní stezce se snoubili spolu s ještě významnějším faktorem, objevem stříbrné rudy ve 13. století a vznikem stříbrných dolů. To vše napomohlo k hospodářskému, společenskému a kulturnímu rozmachu královského města a k jeho výjimečnému postavení, v dobách jeho největší slávy se stala Kutná Hora co do množství obyvatel a hospodářského významu druhým městem po Praze, což značí vli a vývoj v kontextu Českého království, v čele s čekými panovníky. S rozvojem města a vysokou hospodářskou úrovní Kutné Hory v dobách středověku souvisí přirozeně formování společenské městské...
|
|
|
The Correspondence by the Chotek Family to Alfons Clary-Aldringen (1904-1943). On the Research on the History of German Culture and Civilization in Bohemia
Cermonová, Kateřina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce se zabývá německy psanou korespondencí z let 1904-1943, kterou přijal hrabě Alfons Clary Aldringen od příslušníků šlechtického rodu Chotků. Ta je dokladem kulturního a duchovního života německého obyvatelstva v českých zemích v první polovině 20. století. Práce zachycuje, jakým způsobem se v obsahových a jazykových prostředcích použitých v jednotlivých dopisech odráží vztah pisatelů k adresátovi, jejich aktivita na poli kultury a společenského života, rodinné záležitosti i historické události spjaté s politickým děním v zemi. Samotné analýze korespondence z kulturně historického i jazykového pohledu předchází nástin německého kulturního a duchovního života v Čechách od poloviny 19. století do poloviny 20. století a představení osudu obou aristokratických rodin a jednotlivých pisatelů. Výsledky rozboru dokazují důležitou roli dopisů jako druhu textu, který tak přispívá ke komplexnějšímu náhledu na problematiku společenského života Němců v českých zemích daného období. Klíčová slova dějiny, německý jazyk, kultura, korespondence, Čechy
|
|
|
German texts by some representatives of national revival in the Czech lands of the 19th century, because of aspects of historical linguistics
Švrčková, Helena ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
V 1. polovině 19. století sílily v Evropě emancipační snahy etnických skupin žijících pod nadvládou větších národů, které byly ovlivněna humanistickými myšlenkami Johanna Gottfrieda Herdera o jazyce jako nejpodstatnějším charakteristickém rysu národa a přirozeném právu na národnostní identitu. Díky tomuto pojetí ztotožnili Češi boj o zrovnoprávnění a prosazení češtiny s bojem o národ. Diplomová práce se zabývá textovou analýzou a srovnáním německy psaných rukopisů českých obrozenců Karla Aloise Vinařického, Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka, které se týkají stavu školství v českých zemích a zavedení mateřského jazyka alespoň do nejnižších stupňů škol. Textová analýza (Brinker 2001) zohledňuje komunikační oblast, účel sepsání textu, okolnosti vzniku, roli emitenta a recipienta, záměr autora a textovou funkci. Všechny texty vykazují společné znaky s druhem textu "obrana jazyka". Zkoumání lexiky za pomoci dobových slovníků (Adelung, Grimmové, Jungmann), etymologického slovníku (Pfeifer) a Dudenu (2006) se zaměřilo na semantická pole národního obrození a školství. Analýza ukázala, že ve všech textech lze najít vliv rétoriky a argumentace národního obrození a snahu ovlivnit postavení češtiny ve společnosti, úřadech a školství habsburské monarchie.
|
|
|
Graphemics in the German documents of Václav IV 1379-1399
Bartůňková, Alena ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce)
Predlozena diplomova präce se zabyva grafematickou analyzou listin Vaclava IV. z let 1379-99. Jedna se 0 nemecke listiny vydane jmenem Vaclava IV., ktere jsou ulozene v prvnim oddeleni Narodniho archivu v Praze v ramci fondu Archiv Ceske koruny. Pohnutky, ktere vedly ke zpracovani tohoto tematu, byly rozlicneho razu. Za prvotni impuls lze ovsem povazovat podnety historicke povahy, protoze obdobi bezprostredne predchazejici husitske revoluci i obdobi vlastniho revolucniho deni povazuji za jedno z nejzajimavejsich v ceske historii. Take osoba Vaclava IV. vzbuzuje svou rozporuplnosti zivy zajem. Starsi historiografii byl Vaclavovi IV. casto prisuzovan zjednodusujici, jednoznacne negativni historicky obraz, aniz byla brana v uvahu jeho nelehka osobni i spolecenska pozice. Na uvod jsem se proto rozhodla pfiblizit osobu Vaclava IV. a dobu jeho vlädy. Zohlednenaje take jazykova situace v ceskern kraIovstvi v obdobich predeslych. Nemene vyznamnou roli hraIy pfi vyberu tematu take podnety diplomaticke povahy. Nasledujici kapitoly se proto snazi objasnit diplomaticke okolnosti, ktere urcitym zpusobem prispely ke vzniku danych listin. Treti kapitola prinasi popis dvora a dvorskych struktur za vlady zmineneho panovnika. Ctvrta kapitola je venovana kanceläfi Vaclava IV. jako integraIni soucasti dvora, jeji historii,...
|
host ::
RSS.