|
|
Does prenatal methamphetamine exposure induce cross-sensitisation to drugs in adult male and female rats?
Macúchová, Eva ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Šulcová, Alexandra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Na drogách závislé těhotné ženy vystavují negativním účinkům drog nejen sebe, ale i své vyvíjející se potomky, což je může dlouhodobě negativně ovlivnit. Už několik let dominuje metamfetamin (MA) drogovému trhu jak v České republice, tak na Slovensku, avšak stále rostoucí je i jeho spotřeba celosvětově. Je stále jednou z nejvíce dostupných drog, a v mnohých případech drogou první volby pro těhotné ženy závislé na drogách, kvůli jeho anorexigennímu a únavu potlačujícímu účinku. Tyto ženy jsou si zřídkakdy vědomy důsledků svého chování, a jejich těhotenství je pro ně málokdy důvodem k ukončení užívání drog. Tato zjištění byla potvrzena celou řadou experimentálních studií sledujících vliv mateřské aplikace MA na potomstvo. Stále rostoucí počet studií poukazuje na fakt, že vystavení MA in utero nezpůsobuje jenom vývojové vady a poruchy ve vývoji centrálního nervového systému, ale může vést k takovým změnám ve vyvíjejícím se systému odměny mozku, které zvýší pravděpodobnost k rozvoji drogové závislosti později v životě. Dostupné studie na animálních modelech poukázaly na fakt, že potomci matek, kteří byli vystaveni prenatálně účinkům MA, jsou citlivější k aplikaci MA v dospělosti. Pro zvýšenou sensitivitu na účinky drogy byl zaveden termín behaviorální senzitizace (BS). BS je definována jako zvýšená...
|
|
|
Neurobiologie hypoxicko-ischemického poškození mozku v raném postnatálním období
Kuchtiak, Viktor ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Patologie hypoxicko-ischemického poškození mozku je velmi dobře popsána u dospělých jedinců, zatímco v perinatálním období není zdaleka vše zcela známo. Tento závažný inzult v raném postnatálním období vede často k trvalým neurologickým následkům či smrti. Ischemický inzult způsobuje v mozkové tkáni nadměrné uvolňování glutamátu, které je následováno excitoxicitoxickým poškozením tkáně. Zásadní úlohu v excitotoxicitě mají glutamátové NMDA receptory. Aktivované NMDA receptory způsobují vtok vápníku do buňky, což vyúsťuje v aktivaci velkého množství signálních drah spojených s buněčnou smrtí. Aktivované NMDA receptory jsou tak jedním z možných cílů budoucích terapeutických přístupů proti ischemickému poškození mozku. V současných projektech, které se zaměřují na perinatální ischemická poškození, je nezbytné zohlednit vývojové rozdíly v mozkové tkáni a požadavky na minimální toxicitu případných léčiv. Farmakoterapie pro hypoxicko-ischemická poškození zavedené v současné perinatologii, jsou nedostatečné.
|
|
|
Neurobiologie hypoxicko-ischemického poškození mozku v raném postnatálním období
Kuchtiak, Viktor ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Hahnová, Klára (oponent)
Patologie hypoxicko-ischemického poškození mozku je velmi dobře popsána u dospělých jedinců, zatímco v perinatálním období není zdaleka vše zcela známo. Tento závažný inzult v raném postnatálním období vede často k trvalým neurologickým následkům či smrti. Ischemický inzult způsobuje v mozkové tkáni nadměrné uvolňování glutamátu, které je následováno excitoxicitoxickým poškozením tkáně. Zásadní úlohu v excitotoxicitě mají glutamátové NMDA receptory. Aktivované NMDA receptory způsobují vtok vápníku do buňky, což vyúsťuje v aktivaci velkého množství signálních drah spojených s buněčnou smrtí. Aktivované NMDA receptory jsou tak jedním z možných cílů budoucích terapeutických přístupů proti ischemickému poškození mozku. V současných projektech, které se zaměřují na perinatální ischemická poškození, je nezbytné zohlednit vývojové rozdíly v mozkové tkáni a požadavky na minimální toxicitu případných léčiv. Farmakoterapie pro hypoxicko-ischemická poškození zavedené v současné perinatologii, jsou nedostatečné.
|
|
|
Ovlivnění motoriky mláďat laboratorního potkana specifickým antagonistou AMPA receptorů
Soukupová, Andrea ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Látka IEM 1460 je potencionálním věkově specifickým antikonvulzivem a ukazatelem distribuce podtypů AMPA receptorů v mozku potkana. Jedná se o derivát adamantinu, který byl v předchozích studiích testován na modelech lidských myoklonických a generalizovaných tonicko-klonických záchvatů s nadějnými výsledky. V této práci jsme hodnotili jeho účinky na motoriku mláďat potkana ve věku 12, 18 a 25 dní, celkem bylo použito 90 zvířat. Účinky jsme sledovali 30 minut po intraperitoneální aplikaci látky IEM 1460 ve dvou dávkách, a to buďto 10 mg/kg nebo 20 mg/kg, a srovnávali jsme je s výsledky kontrolních zvířat, kterým byl taktéž intraperitoneálně aplikován fyziologický roztok v dávce 20 mg/kg. K testování jsme využili sledování chování v testu Open field, test righting reflexu, test negativní geotaxe, test držení horizontální hrazdy, test šplhání po laně, pravidelný a nepravidelný žebřík, které po sobě následovaly v uvedeném pořadí. V těchto testech byly nalezeny signifikantní změny ovlivňující motorické chování především 12 denních mláďat s dávkou 20 mg/kg IEM 1460 a 25 denních mláďat s dávkou 10 i 20 mg/kg IEM 1460. U 18 denních zvířat byly výsledky méně významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti ovlivnění vývoje motoriky laboratorního potkana opakovaným podáváním specifického antagonisty NMDA receptoru
Kozlová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Antagonisté NMDA receptoru vyvolávají u laboratorních potkanů hyperlokomoci. Cílem této práce je zjistit, jestli tento účinek nespecifických antagonistů vykazuje i antagonista NMDA receptoru specifický pro NR2 podjednotku. Tato podjednotka převládá v mozku v časném postnatálním období. V rešeršní části práce jsou shrnuty poznatky o NMDA receptorech a o vývoji laboratorního potkana. Experimentální část se věnuje působení specifického antagonisty NMDA receptoru Ro 25-6981 na motoriku zvířat. Látku jsme opakovaně podávali mláďatům laboratorního potkana od 7. do 11. postnatálního dne. Tato zvířata byla do dospělosti opakovaně testována baterií testů vhodných pro určitý věk na spontánní a reflexní motoriku a srovnávána s kontrolní skupinou zvířat. Náš výzkum ukázal, že látka nemá na hrubou motoriku laboratorního potkana významný účinek a zůstává vážným kandidátem na věkově vázané antiepileptikum.
|
|
|
Automatizované monitorování chování jako nové paradigma ve výzkumu depresivní choroby
Revayová, Anna ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (oponent)
Rychle nastupující antidepresivní účinek ketaminu udává nový směr ve výzkumu depresivní poruchy, jeho efekt byl hodnocen v této práci. Hlavním zaměřením práce však jsou nové metodologické přístupy ve výzkumu depresivní poruchy. Hlavní důraz je kladen na možnost využití automatizovaného monitorování chování. Prvním cílem této práce bylo stanovit antidepresivní účinek ketaminu v testu nuceného plavání s použitím software umožňujícího automatizované sledování chování. Druhým cílem bylo stanovit fosforylovaný Mammalian target of rapamycin (mTOR) ve vzorcích z prvního experimentu pomocí metody Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay (ELISA). Posledním cílem této práce bylo zavést a zhodnotit využití fenotypizačních boxů ve fenotypizaci modelu olfaktorické bulbektomie a zhodnotit efekt ketaminu v pozorovaném fenotypu. K fenotypizaci byl použit software umožňující automatizované monitorování chování. Ketamin neprokázal antidepresivní účinek v testu nuceného plavání, toto pozorování mohlo být ovlivněno kmenem myši a zvolenou dávkou. Citlivost tohoto testu k experimentálnímu protokolu ukazuje na jeho nedostatečnou validitu. Naměřená změna hladiny fosforylovaného mTOR byla v souladu s behaviorálními výsledky. Data získaná z fenotypizační boxů neukázaly signifikantní rozdíl mezi bulbektomizovanými a kontrolními...
|
|
|
Biological significance of neuroactive steroids in animal models of brain diseases
Rambousek, Lukáš ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Votava, Martin (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent)
Neurosteroidy jsou významnými regulátory ve fyziologii a patofyziologii mozku, které rídí inhibici a excitaci nervového prenosu. Cílem predkládané práce bylo zhodnotit biologický význam neuroaktivního steroidu 3_5_-pregnanolonu glutamátu (3_5_P-Glu). Jeho úcinek byl testován u intaktních zvírat a také v animálních modelech schizofrenie a hippokampální léze indukované N-methyl-D-aspartátem (NMDA). Navíc byla provedena morfologická charakterizace modelu NMDA léze. 3_5_P-Glu nevyvolal u intaktních zvírat významné psychotomimetické vedlejší úcinky charakterizované zvýšenou lokomocní aktivitou, poruchami senzorickomotorických funkcí a pameti. 3_5_P-Glu zmírnil poruchu ucení v animálním modelu schizofrenie, ale nemel vliv na zvýšenou lokomocní aktivitu. 3_5_P-Glu také zvrátil poruchu ucení v prostorové úloze "Carousel maze" v modelu excitotoxické léze hippokampu. Pokud byl aplikován pred lézí, mel také mírný neuroprotektivní úcinek na morfologické poškození hippokampu. Morfologická analýza použitého modelu, NMDA léze hippokampu, odhalila zvýšenou expresi NR1 a NR2 podjednotek NMDA receptoru a sníženou expresi _5 podjednotky GABAA receptoru. Léze se nerozšírila do dalších struktur a nemela vliv na GABAergní interneurony. Rozvoj poškození vyvolaného lézí byl doprovázen silnou aktivací mikroglie a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Antidepresivní účinek ketaminu
Revayová, Anna ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Šóš, Peter (oponent)
Ketamin je používán jako anestetikum především ve veterinární medicíně a pediatrii. Před třinácti lety padl zájem na ketamin jako antidepresivum. Antidepresivní účinek ketaminu má rychlý nástup a působí i u pacientů, kteří trpí depresí odolnou léčbě. Nevýhodou ketaminu jsou ovšem jeho psychotomimetické účinky. Ketamin je antagonistou NMDA (N-methyl-D-aspartát) receptoru, přičemž NMDA receptor má důležitou úlohu v mozkové aktivitě. Skrze antagonismus tohoto receptoru může být ovlivněn nespočet procesů, jako jsou hladiny glutamátu, excitotoxicita, ale i zastoupení jiných receptorů. Vyjma toho ketamin pravděpodobně také působí na D2 receptory, ač zde je jeho úloha poměrně nejistá. Ketamin má vliv i na neuroplasticitu a jeho efekt lze modulovat opakovanou aplikací, spoluaplikací s jinými látkami. V neposlední řadě v účinku ketaminu hraje roli i pohlaví. Cílem této práce je shrnout možné mechanismy účinku ketaminu, jeho vliv na synaptoplasticitu i možnosti modulace účinku ketaminu a další faktory, které se na jeho účinku podílejí. V této práci jsou zmíněny nejdůležitější studie zabývající se problematikou ketaminu jako antidepresiva s možným nastíněním výzkumu do budoucna. Klíčová slova: deprese, ketamin, antidepresivum, NMDA antagonismus, glutamátergní transmise, neuroplasticita
|
host ::
RSS.