|
|
Development, description and evaluation of a basic course for German as foreign language in the education of adult people - levels B1 - B2
Dvořák, Vojtěch ; Vachková, Marie (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci predstavuji inovativní systém pro výuku cizích jazyku v prostredí firem. Program, jehož základ byl položen v letech 2005 - 2008, neustále rozvíjím. Motivem vzniku byla nedostatecná efektivita výuky vedené podle konvencních výukových materiálu. Cílem práce je popsat a vyhodnotit muj výukový program na základe srovnání s temito materiály se zretelem k dosažení úrovne B1/ B2 podle klasifikace Spolecného evropského referencního rámce. Efektivitu výukového procesu ovlivnují subjektivní a objektivní faktory. Objektivními faktory jsou metodické a organizacní zajištení výuky, subjektivními pak individuální ucební predpoklady studenta a schopnost vyucujícího vhodne uplatnit zvolenou metodickou koncepci. Ta je dána výukovým materiálem, který má být navržen tak, aby v maximální míre respektoval ucební dispozice studenta a umožnil optimální vedení výukového procesu v daných podmínkách. Metodický prínos vyucujícího je z nejvetší cásti vymezen metodickou koncepcí zvoleného materiálu, kterou je nucen respektovat. Volba vhodné metodiky je klícová predevším pro ranná stádia osvojování jazyka, kdy je nutné položit dlouhodobe udržitelné gramatické základy a vytvorit fond základní slovní zásoby. Firmy organizují jazykovou výuku pro zvýšení profesních schopností a výkonnosti zamestnancu, která úzce...
|
|
|
Words that matter. Towards a Swedish-Czech colligational lexicon of basic verbs
Cinková, Silvie ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Malmgren, Sven-Göran (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Základní slovesa (basic verbs), tj. frekventovaná významová slovesa, jež zpravidla popisují fyzický pohyb, umístění, stav, nebo děj, procházejí řadou sémantických posunů, díky kterým se používají k vyjádření druhotných, přenesených významů. V krajních případech se dané sloveso stává pomocným, způsobovým, nebo fázovým slovesem a přestávají pro ně platit kolokační omezení, jež se vztahují na sloveso užité v jeho primárním (tj. doslovném) významu. Tato užití sloves bývají většinou dobře dokumentována v gramatikách i učebnicích, stejně jako kvalitní slovníky podávají podrobnou informaci o užití těchto sloves v ustálených frazeologických spojeních. Mezi plně gramatikalizovaným užitím na jedné straně a idiomatickým, frazeologickým užitím na druhé straně však existuje celá škála užití základních sloves v přenesených významech, jejíž zvládnutí je pro nerodilého mluvčího značně obtížné: užití v přeneseném významu, jež mají omezenou kolokabilitu. To jsou především verbonominální konstrukce někdy nazývané analytické predikáty (light verb constructions), ale také užití, která za určitých omezených morfosyntaktických podmínek (např. pouze v negaci) aktivují abstraktní sémantické rysy u jiných predikátů, např. zesilují význam, nebo implikují, že daný děj již trvá dlouho, a podobně. Tato druhotná užití významových sloves...
|
|
| |
|
|
Multilinguism - learning a second foreign language
Hanušová, Alena ; Vachková, Marie (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Tematem predkhidane diplomove pnice je "Vicejazycnost a vYuka druheho ciziho jazyka". Problematika vicejazycnosti a jeji dopad na vyuku druheho ciziho jazyka je na zaklade odbome literatury teoreticky probnina v prvni casti prace. Druha cast predkladane prace je venovana praktick)'m poznatkfun a zkusenostem souvisejicim s touto problematikou, ktere byly zjisteny v ankete na vybranych strednich skolach v Praze a Plzni. Tyto prakticke poznatky jsou konfrontovany s teoretickymi naroky a pohledy, ktere j sou zmineny v prvni casti prace. Tema vicejazycnosti je pro Ceskou republiku a jeji postaveni ve stredni Evrope obzvlaste aktualni. Otazka vicejazycnosti je stale vice spojovana s jazykovou politikou Evropy. Evropa, jako kontinent s bohatou historii a tradici, se muze chlubit rozmanitym zastoupenim mnoha mznych jazykU. Ve vsech statech Evropy se mluvi vice nez 40 jazyky. Tato jazykova rozmanitost by mela bYt stale uchovavana a pestovana. V poslednich desetetiletich predevsim diky rozvoji techniky ziskal velmi vyznamne postaveni mezi ostatnimi cizimi jazyky anglicky jazyk. V nekterych pramenech byva anglictina oznacovana jako lingua franca. Koncept vicejazycnosti si klade za cil prevahu a nutnost znalosti anglickeho jazyka vYVaZovat a doplnovat znalostmi ostatnich cizich jazyku. CHern v)'uky cizich jazyku je pak...
|
|
|
Linguistic and encyclopedic information in terminological translation dictionary
Piskáčková, Vendula ; Čonosová, Edita (oponent) ; Vachková, Marie (vedoucí práce)
Öm hloubeji pronikame do taju sveta okolo nas a tyto nove poznatky konfrontujeme s temi stavajfcfmi, tfm vfce ovlivnuje odborna slovnf zasoba nas vsednf zivot. Odborny jazyk je varietou standardnfho jazyka a slouzf v prve rade k vymene informacf mezi odbornfky. Jeho zvlastnost spoCfva mimo jine v jeho lexikalnfch jednotkach, v tzv. odborne slovnf zasobe. Ta je castecne prevzata z obecneho jazyka, na druhe strane vsak obsahuje vyjimecne, pro odborny jazyk specificke lexemy, ktere oznacujeme jako termfny. Termfny jsou definovany v ramci urciteho vedn~ho oboru a dohromady tvorf je ho terminologicky system, v jehoz hierarchii pak majf pevne stanovene mfsto. Termfny majf v danem oboru presne vymezeny vyznam, jejich denotatem byva zpravidla konkretnf mimojazykovy jev. Jsou jednoznacne a exaktnf. 5 termfny se setkavame predevsfm v tzv. vedeckem stylu, ktery ma pevne danou strukturu a je striktne objektivnf, a v jeho "lehCf" forme, v tzv. popularne-vednem stylu, jehoz prostrednictvfm se autori pokousejf oslovit sirokou verejnost a zprostredkovat jf vedecke vYsledky. Oba styly vykazujf vysoky vyskyt prejfmek z latiny a anglictiny. Slovnfky jsou zdrojem informaef, zdrojem vedenf. Vedenf ma dichotomickou strukturu, muzeme ho rozclenit na tzv. jazykove vedenf a vedenf encyklopedicke. Jazykove vedenf se tyka jazykovych...
|
|
|
Německé výpůjčky ve hrách J. Voskovce a J. Wericha
Háblová, Petra ; Berglová, Eva (oponent) ; Vachková, Marie (oponent)
I. Ovodni kapi toly (oddil 2) si kladly za eil na zaklade odborne literatury shrnout poznatky k obeene problematiee cizieh slov a slovnieh prejimek. Teoretieke pojednani je vetsinou podlozeno priklady z materialoveho korpusu, ziskaneho vlastni exeerpei her Voskovee a Werieh. 1) Na zaklade kapitoly 2.1.lze konstatovat: ~ Cizi slova a slova prejata patri k neodmyslitelne soucasti ceske slovni zasoby, jejieh postaveni v ramei ceskeho lexika j e avsak ruzne. Slova, ktera sve prvky eizosti zaehovavaji, stoji casto na periferii ceske slovni zasoby. ~ Nelze se k eizim prvkum v jazyee stavet jednoznacne negativne, nebot se jedna 0 jeden z prostredku prirozeneho i umeleho obohaeovani slovni zasoby, a tudiz nekdy i jev pozitivni. Nektera prejata slova postupem casu zevsedni a splynou s domaei slovni zasobou, takze j ej ieh ei zi puvod jiz ani nevnimame, jina slova naopak zastaravaji a z jazyka postupne mizi. 2) Kapitola 2.2. poukazuje na nejednotnost v ramei definovani odbornyeh pojmu. ~ Nekdy je slovo eizi totez co slovo prejate, jindy se jedna 0 dva rozdilne pojmy. ~ V teto kapi tole j sou uvedeny pro srovnani definiee terminu podle Lewandovskeho, Iskose a Lenkovoj a Tejnora. Beheim-Sehwarzbaeha, Poj em "ei zoj azycna vypuj cka" (resp. nemeeka slovni vypujcka) relevantni pro tuto praei je nadrazenym pojmem pro...
|
|
|
Relativní časy v českých a německých větách obsahových z konfrontačního hlediska
Holmanová, Marta ; Podhajská, Eva (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
Cílem této diplomové práce je pojednání o relativních časech ve vedlejších větách obsahových v češtině a v němčině a následné srovnání dané problematiky v obou jazycích. V první kapitole se budu zabývat relativními časy v češtině. Problematika relativních časů v češtině je z velké části zpracována v odborné literatuře, ať již se jedná o časopisecké studie (např. J. Bauer, 1965; J. Panevová, 1971; J. V. Bečka, 1975) či o části rozsáhlejších prací (např. Skladba spisovné češtiny, Mluvnice češtiny 3). V první kapitole své práce proto často čerpám z odborné literatury a ověřuji v ní i své vlastní poznatky. Všechny teoretické závěry demonstruji na příkladech ze současné české beletrie. Druhá kapitola je věnována relativním časům v němčině. Na rozdíl od češtiny v němčině existují tři způsoby (principy) užití relativních časů ve větách obsahových: princip 1 a 2 pro indikativ a princip 3, ve kterém se užívá tzv. konjunktivu nepřímé řeči. Tyto principy se plně uplatňují pouze ve větách obsahových závislých na větě řídící v minulém čase, proto se výklad týká ve většině případů těchto vět, i když to není explicitně uvedeno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Monocollocable Words in German. A reflection.
Veretelnyk, Iegor ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Práce se zabývá výzkumem ohraničených kolokačních paradigmat v současné němčine. Je založena na korpusové kookurenční analýze a klade si za cíl blíže určit pojem tak zvané monokolokability. Po provedených analýzách a reflexích byl učiněn závěr, který opravňuje původní domněnku, a sice, že kolokabilita představuje mnohovstevnatý fenomén, kde se zdá být na místě metafora o centru a periférii. V analýzách se objevují ze sémantického pohledu neutrální slova z formálních důvodů pevně vázaná na určitě kolokáty.
|
|
|
Feminine job titles in contemporary German
Dadková, Markéta ; Berglová, Eva (oponent) ; Vachková, Marie (vedoucí práce)
Vztah mezi jazykem a pohlavfm byl nejprve zkouman v ramci sociolingvistiky, kde pohlavf predstavovalo jednu z promennych vedle veku, povolanf, regionalnfho puvodu a sociaInf vrsty. Souvislost mezi pohlavfm mluvcfho a jazykovymi prostiedky, ktere pouzfva, lze zkoumat ze dvou hledisek: bud' jde 0 moznosti a zpusoby oznacovanf osob nebo 0 rozdfly v komunikaci zen a muzu. Predlozena prace se zabyva prvnf oblast! vyzkumu a soustied'uje se na nejdulezitejsf faktory tvorenf a pouzfvanf zenskych tvaru u nazvu povolanf v nemCine. Zkouma jak externf tak internf Cinitele ovlivnujfcf volbu jazykovych prostiedku. Bez ohledu na strukturnf povahu jazyka - na existenci Ci absenci gramaticke kategorie rodu, na vyjadrovanf pohlavf lexikaInfmi prostiedky, na derivacnf nebo kompozicnf slovotvorne procesy tvorfcf oznacenf osob - se snad ve vsech dosud prozkoumanych jazycfch vyskytujf asymetrie mezi rozsahem reference muzskeho a zenskeho rodu. Samozrejme existuje uzke spojenf mezi gramatickym rodem slova a pohlavfm oznacovane osoby. Uplna shoda vsak nenf mozna (das Mädchen je stiednfho rodu, ale oznacuje osobu zenskeho pohlavf, die Person je zenskeho rodu, ale muze se vztahovat na osoby obou pohlavf). Problemy nevznikajf u vypovedf adresovanych pouze jednomu pohlavl. Nevyrovnanost ovsem nastava pri referencfch vztahujfcfch se na...
|
|
|
Political and politological entries in the big universal German-Czech vocabulary
Laštovka, Ondřej ; Rössler, Paul (oponent) ; Vachková, Marie (vedoucí práce)
Po zpracovani 580 hesel vybranych z DUW, z nichZ je pfes 540 uzce spjato s politickou/politologickou sferou, lze konstatovat nasledujici: vetSinu hesel bylo momo pfelozit bez vetsich potizi, nebof se jednalo 0 kompozita skladajici se zjednoznacnych cast!. Ceske ekvivalenty vznikly coby pnme pfeklady nemeckJch lexemu. Pn pfekladu do cestiny lze postupovat dvema zpusoby: nemecke slozenine, jez vetsinou vznikla skladanim, v cestine odpovida bud' slovni spojeni adjektivum-substantivum (napf. die Staatsmacht je pfelozeno jako statnf moc) - toto je pfevladajici ZPllsob prekladu - anebo vyraz sestavajici ze dvou substantiv, pficemz to druhe je ve tvaru pnvlastku v genitivu a blize charakterizuje substantivum prvni (napr. der Staatstheoretiker je pfelozeno jako teoretik statu ve ryznamu teoretik statnfho llspofridanz) Existuji i slozeniny, ktere je mozno do cestiny pfelozit obema zminenymi postupy (napf. die Obstruktions politik jako obstrukcnf politika nebo politika obstrllkce ). Pri slozeninach, jez jsou tvoreny vice castmi nez dvema, se moznosti prekladu rüzni: u die Offenmarktpolitik je v cestine upfednostnovan ekvivalent politika otevfeneho trhu, u die Zweidrittelgesellschaft ryraz dvoutfetinova spoleenost. Vyjimku tvofi slozeniny se zakladorym Ci urcujicim slovem Wahl, nebot' toto je mnohoznacne: v...
|
host ::
RSS.