|
| |
|
| |
|
|
Zaměstnávání seniorů ve vztahu k jejich nároku na starobní důchod
Bočková, Lenka ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Současný trend demografického stárnutí populace lze zmírnit prodlužováním pracovní aktivity starších pracovníků a seniorů. V této práci je pozornost zaměřena na souvislosti mezi možnostmi zaměstnávání seniorů a nastavením systému důchodového pojištění, jelikož obě oblasti ovlivňují chování starších pracovníků a seniorů. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň podpory zaměstnávání starších pracovníků a seniorů a zmapovat nejen pohled seniorů, kteří setrvali na trhu práce i po nároku na starobní důchod, ale také názory potenciálních zaměstnavatelů na tuto skupinu pracovníků. Výzkumnou metodou byla zvolena sekundární analýza dat s důrazem na zahraniční zkušenosti a kvalitativní rozhovory, které jsou doplněny o kvantitativní šetření. Z výsledků výzkumu je patrné, že důchodový systém nemotivuje k odkladu odchodu do důchodu. Úroveň vzdělávání ve starším věku je poddimenzována a rovněž chybí informovanost o současných trendech a možnostech v oblasti zaměstnávání seniorů. Klíčová slova: senioři, starší pracovníci, zaměstnavatelé, důchodový systém, trh práce, vzdělávání
|
|
|
Zaměstnávání seniorů ve vztahu k jejich nároku na starobní důchod
Bočková, Lenka ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Současný trend demografického stárnutí populace lze zmírnit prodlužováním pracovní aktivity starších pracovníků a seniorů. V této práci je pozornost zaměřena na souvislosti mezi možnostmi zaměstnávání seniorů a nastavením systému důchodového pojištění, jelikož obě oblasti ovlivňují chování starších pracovníků a seniorů. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň podpory zaměstnávání starších pracovníků a seniorů a zmapovat nejen pohled seniorů, kteří setrvali na trhu práce i po nároku na starobní důchod, ale také názory potenciálních zaměstnavatelů na tuto skupinu pracovníků. Výzkumnou metodou byla zvolena sekundární analýza dat s důrazem na zahraniční zkušenosti a kvalitativní rozhovory, které jsou doplněny o kvantitativní šetření. Z výsledků výzkumu je patrné, že důchodový systém nemotivuje k odkladu odchodu do důchodu. Úroveň vzdělávání ve starším věku je poddimenzována a rovněž chybí informovanost o současných trendech a možnostech v oblasti zaměstnávání seniorů.
|
|
|
Aplikace politiky zaměstnanosti ve vztahu k lidem se zdravotním postižením v České republice
Svobodová, Johana ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Aplikace politiky zaměstnanosti ve vztahu k lidem se zdravotním znevýhodněním" pojednává o praktickém využití nástrojů politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním znevýhodněním. V teoretické části analyzuje omezení, která způsobují fyzická a mentální postižení svým nositelům, dále pak právo těchto lidí na práci, nástroje politiky zaměstnanosti sloužící k podpoře zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a nakonec jejich uplatňování v praxi ve světle statistických údajů. Výzkumná část zpracovává výzkumný záměr zjistit, jestli a v kterých hlediscích se shodují potřeby lidí se zdravotním postižením při hledání práce a potřeby zaměstnavatelů s podporou poskytovanou úřady práce v okresech Benešov a Česká Lípa.
|
|
|
Vize a realita při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti (zaměření na území Prahy 9, 14 a 20)
Včeláková, Michaela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Vize je definována jako vidění vztahující se k budoucímu, resp. vzdálenému, vnímání nedostupnému. Je výsledkem schopnosti předvídat nebo živě si něco představovat, vybavovat. Realita oproti tomu představuje věcnost, skutečné bytí něčeho (věci, podstaty aneb jen vlastnosti), tedy skutečnost proti toliko pomyšlenému (idealitě). V oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti České republiky je jednou z vizí naplňování cílů Evropské strategie zaměstnanosti, a v této souvislosti pak snaha o její minimalizaci. Úplné odstranění dlouhodobé nezaměstnanosti je představou nereálnou. Realitou zůstává, že počet dlouhodobě nezaměstnaných v ČR je ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie stále vysoký. V podmínkách českého trhu práce, v souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností je také realitou, že stále existují lidé, kteří chtějí být dlouhodobě nezaměstnanými. Výrazné propojení trhu práce se sociálním systémem je nutné z toho důvodu, že dnes fungují v nerovnováze. Stále se velkému množství lidí vyplatí využívat sociálních dávek, aniž by byli nuceni aktivnějším přístupem svoji situaci řešit. Systém musí být více motivující, pracovní trh je stále málo pružný. Výše uvedené skutečnosti, vlastní poznatky a zkušenosti nabyté v souvislosti s problematikou dlouhodobé nezaměstnanosti, mne přivedly k rozhodnutí, věnovat se...
|
|
|
Romské neziskové subjekty na území Hlavního města Prahy
Horváth, Zdeněk ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
V této práci se snažím primárně popsat nejdůležitější systémy a situace, které tvoří jádro činnosti romských a proromských neziskových organizací na území hlavního města Prahy. K tomuto účelu se v první části práce věnuji nastínění historického kontextu vývoje sdružování Romů s přihlédnutím k území ČR. Historický exkurz slouží jako logické východisko pro účelné uchopení problematiky romských neziskových subjektů obecně. Dále se ve své práci zabývám tématem terminologie, související nejen s oblastí romského a pro-romského neziskového sektoru. V rámci objasňování terminologie jsem se pokusil definovat některé pojmy, které jsou společensky i odborně kontroverzní, avšak pro účely této práce nezbytné. Tyto definice jsou však pouze pracovní formou, která napomůže lépe uchopit danou problematiku. Dále se snažím nastínit současnou situaci Romů s důrazem na sociálně ekonomické aspekty života. Především se v tomto smyslu soustředím na bydlení, zaměstnanost a vzdělávání Romů na území hlavního města Prahy. V empirické části práce se věnuji samotnému popisu neziskových romských a pro-romských organizací, které se mi podařilo přesvědčit ke spolupráci. V rámci této spolupráce jsem si vypůjčil sociologickou metodu nestrukturovaného rozhovoru a k tomuto účelu sestavil okruh kladených otázek (viz. přílohy). Na podklade...
|
|
|
Soudobé problémy správy nepojistných dávek na regionální (krajské a obecní) úrovni
Paikrová, Yvonna ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Úkolem státu je zorganizovat a zajistit (legislativně, institucionálně, finančně a personálně) takový systém, který zaručí konsensuálně dohodnutý sociální standard všem svým občanům. Tento standard se realizuje v různých sociálních situacích a událostech, které právě stát specifikuje. K nim stanoví podmínky, při jejichž splnění bude mít oprávněná osoba nárok na podporu. To jak stát tento systém organizuje a jak nastaví podmínky pro čerpání pomoci je realizací jeho sociální politiky. Sociální politika se uskutečňuje prostřednictvím systému, který je tvořen souborem institutů a opatření určených ke zmírnění, předcházení nebo odstranění následků určitých sociálních událostí. Těmito instituty se rozumí sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. V této práci je zhodnocena a popsána oblast dávek státní sociální podpory a sociální pomoci, které jsou realizovány jednotlivými zákony s účinností od 1. 1. 2007, nároky na jejich přiznání, výplatu, správu a financování a změny, které přinesl zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dále je zde zmíněno několik problémů, se kterými se pověření pracovníci v rámci své práce a uplatňování předmětných zákonů setkávají. Dávky státní sociální podpory i dávky sociální péče směřují do relativně dobře zmapované oblasti, v níž se nacházejí osoby a...
|
|
|
Sociálně vyloučené lokality středočeského a královehradeckého kraje, jejich vývoj, charakteristiky sociálního vyloučení a možné modely sociální práce v těchto lokalitách
Verdis, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
V roce 2003, kdy jsem nastoupila jako terénní sociální pracovník do Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, se pojem sociální vyloučeni zvolna dostával do povědomí české odborné i laické veřejnosti. Poprvé se koncept sociálního vyloučeni objevil ve Francii na začátku 70. let minulého století, postupně získával pojem na popularitě i v ostatních zemích Evropy a v 90.letech se stal součástí sociální politiky Evropské unie. Je to pojem, který se stal běžnou součásti této problematiky a to i z důvodu, že je vlastně doslovný, což může v samém důsledku vést k nepřesnému výkladu a k omylům. Důvodem je i to, "že termin sociálního vyloučeni neni vykládán jednoznačně a má mnohé interpretace (což je ovšem příznačné pro sociální vědy všeobecně). Různé významy jsou tomuto konceptu přikládány v různých národních kontextech a společenských perspektivách." (Navrátil, 2003: 30,31) Proto hned na úvod stručná a výstižná definice sociálního vyloučeni, která je v souladu s obsahem této práce: "Sociální vyloučeni je proces (nebo stav), který určité jednotlivce, rodiny, případně skupiny či celá lokální společenství (komunity) omezuje v přístupu ke zdrojům, které jsou potřebné pro participaci na sociálním, ekonomickém i politickém a občanském životě společnosti. Tento proces (stav) má mnoho přičiň. Patři mezi ně chudoba,...
|
|
|
Intragenerační a mezigenerační formy a způsoby sdružování seniorů
Hasalíková, Martina ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Jako hlavní téma své diplomové práce jsem zvolila, poměrně málo probádanou oblast mezigeneračních a intrageneračních forem a způsobů sdružování seniorů. Dle Petruska je studium primárních sociálních vztahů, "které jsou manifestací čisté sociopreferenční orientace či subinstitucionálního chování, vztahů, jež nejsou organizačně a institucionálně vzorcovány a jsou obvykle provázeny emocionálním podtextem, odůvodněno i ve výzkumech makrostrukturálně orientovaných" (Machonin a kol. 1969: 401). Takto zaměřený výzkum umožňuje odpovědět na některé teoreticky závažné otázky, které mohou být položeny v následujících oblastech - jaké máme informace o sociopreferenčních orientacích seniorů? Co víme o jejich přátelstvích a vlivu těchto vazeb na kvalitu života seniora? Jaký je vliv těchto vazeb na seniorovu každodennost? Praktická znalost tohoto typu sociopreferenčních orientací nám pomůže nahlédnout a lépe porozumět jemnému předivu vztahů, kterým jsou senioři obklopeni. A to hned na dvou úrovních, nejen v generaci seniorů samotných, ale seznámíme se i s dynamikou vztahů, které jsou navázány směrem k rodinným příslušníkům a dalším důležitým osobám, které seniory obklopují.
|
host ::
RSS.