|
|
Zahraniční politika Margaret Thatcherové. Její postoj ke komunismu a Sovětskému svazu v 80. letech dvacátého století
Horová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Jůzová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce Zahraniční politika Margaret Thatcherové. Její postoj ke komunismu a Sovětskému svazu v 80. letech dvacátého století ukazuje na jednotlivých případech vývoj postoje Margaret Thatcherové ke komunismu v době, kdy byla premiérkou Velké Británie. Jelikož její kritické názory na komunismu dávala najevo ještě v době, kdy nebyla ve vysoké politice, zpočátku se tato práce zabývá i její cestou do premiérského křesla. Největší pozornost je věnována ale době, kdy zastávala post premiérky. Práce se pokouší podle jejích reakcí na jednotlivé události, které ovlivňovaly vztahy mezi Východem a Západem v 80. letech, podívat na vývoj jejího postoje ke komunismu. Další otázkou je, zda její antikomunismus nějakým způsobem byl ovlivněn jejím vztah ke Generálnímu tajemníku Komunistické strany Sovětského svazu Michailu Gorbačovovi. Cílem této práce je nahlédnout hlouběji do koncepce zahraniční politiky premiérky k Sovětskému svazu. Co ovlivňovalo její rozhodnutí a podle čeho se ve své zahraniční politice směrem k Sovětskému svazu řídila.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reformy v Turecku ve vizi členství v Evropské unii 1995 - 2005
Špačková, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce měla za úkol zmapovat turecké snahy o modernizaci země, snahy, které byly započaté a které probíhaly právě ve vizi a naději ve členství Turecka v Unii. Znamenalo to podívat se blíže především na problémy, kterými je vnitřní systém Turecka zmítán. Pokud si všechny tyto problémy uvědomíme, je pochopitelné, proč řada evropských politiků a občanů se staví proti přijetí Turecka do Evropské unie. Ale ti 132 Dále Turecko participuje na komunitámích programech bojujících proti diskriminaci, proti sociální exkluzi, proti gender nerovnosti, Fiscalis 2007, Cystome 2007, eContent, IDA (Interchange of Data between Administrations) a také se účastní EEA (European Environment Agency) často tendují k tomu, že vidí právě pouze ony problémy a odlišnosti od členských zemí EU, již ne tolik turecké snahy a jisté, i když pomalé pokroky. V případě Turecka se jednalo a jedná o modernizaci ve všech či alespoň většině oblastí života, ať to jsou lidská práva, justice, postavení menšin, ekonomika atd. Je bezesporu, že Turecko udělalo v poslední dekádě (především pak ale za posledních 5 let, tj. 2000 - 2005) velký krok vpřed, a to směrem k demokratizaci státu a k větší ekonomické stabilitě a prosperitě. Velkou roli bych v tomto směru přiřkla především stávajícímu premiérovi R. T. Erdoganovi, přestože jeho postoje k...
|
|
|
Europeizace italské politiky. Case study: Italská regionální politika pro jih.
Rozsívalová, Martina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
V poslední době zaznamenáváme rostoucí konsensus v tom, že europeizace je tak komplexní, že nemůže být vysvětlena vjednom teoretickém rámci, neboli, jak řekl Olsen: "neexistuje jednotná grand teorie europeizace".1^7V úvodní části této práce jsme viděli, že europeizace má velmi široký rámec a může znamenat prakticky cokoli. V naší případové studii o "změně paradigmatu v italské regionální politice"jsme si potvrdili, jaké potíže mohou nastat při použití konceptu europeizace. Domníváme se, že studium europeizace by nemělo být o hledání čistého konceptu, ale o tom, že se snažíme něco zjistit a doložit. Aby se tento koncept zbavil nejistoty, měl by spolupracovat s více vyhraněnými a argumentačně více zvládnutými teoretickými rámci, jako je například multilevel governance nebo network governance. Například multilevel governance, který lze empiricky podložit, je užíván v case studiích o europeizaci regionální politiky v poslední době velmi často. Tato teorie pojímá utváření evropského politického prostoru jako proces, který zahrnuje významné změny v mocenských vztazích - mobilizaci a posilování subnárodních vlád. Samotná europeizace však není prakticky ověřitelná, pokud jí chceme měřit transformační procesy. Jednak z toho důvodu, že v případě Itálie tento proces není možné nazvat jako uzavřený a jednak z důvodu,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Velká Británie a evropská integrace: Vliv zahraničního obchodu a měnové politiky na britský vztah k Evropě mezi lety 1941 a 1973
Matera, Jan ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce Velká Británie a evropská integrace: Vliv zahraničního obchodu a měnové politiky na britský vztah k Evropě mezi lety 1941 a 1973 se zabývá vývojem vztahu Velké Británie k evropské integraci, v období od konce druhé světové války do vstupu Spojeného království do Evropského hospodářského společenství v roce 1973. Vztah Spojeného království s Evropou zkoumá práce prostřednictvím analýzy mezinárodní měnové a obchodní politiky Velké Británie, hospodářského postavení Velké Británie ve světě a světové postavení libry, které sehrály klíčovou roli v jeho vývoji. Cílem práce je zjistit jakou roli hrála mezinárodní měnová a obchodní politika Velké Británie v britském vztahu k evropské integraci. Výzkum je rozdělen do tří částí a je vymezen spojením teorie hegemonické stability a prvky nacionalistické větve mezinárodní politické ekonomie. V první části je analyzován vznik a vývoj brettonwoodského systému a americká ekonomická hegemonie. V následující části je zkoumán vztah Spojeného království se šterlinkovým blokem. V poslední části se práce zaobírá britským ekonomickým vztahem k evropské ekonomické integraci. Práce dochází k závěru, že vývoj vztahu Velké Británie k evropské integraci byl výrazně ovlivněn hegemonickým statutem Spojených států, upadajícími ekonomickými vazbami se šterlinkovým...
|
host ::
RSS.