|
|
Náboženská svoboda a ochrana lidských práv v Evropské unii - přispění Svatého stolce
Vokál, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
181 ZÁVĚRY V prvním desetiletí třetího tisíciletí mnohaletá mezinárodní diskuse o problému svobody vyznání a zákazu náboženské diskriminace v Evropě ještě není uzavřena a dosažení dohody mezi evropskými státy, která by svébytně regulovala toto právo, není otázkou brzké budoucnosti. Několikrát bylo upozorněno na to, že existuje úzký vztah mezi úctou k lidským právům, jejichž je svoboda vyznání ústředním prvkem, společenskou stabilitou a sociálním mírem; s vědomím toho církev v evropském a mezinárodním prostoru neustále prosazuje a podporuje všechny projevy svobody vyznání a hájí všechna další lidská práva, když ujišťuje o aktuálnosti tohoto problému a neodkladnosti jeho řešení. Za účelem obrany a potvrzení tohoto základního lidského práva jsou laická společnost a náboženské instituce povolány k úzké spolupráci, která má vést k společnému přesvědčení, že záruka tohoto práva jde ruku v ruce s uznáním samotné lidské důstojnosti. Laická společnost by měla přehodnotit svůj laický charakter způsobem, který není podmíněn historickými či politickými událostmi, Jde-li o právo všech, nelze svobodu vyznání uznat, bránit a potvrdit bez souhlasu všech. Složitost diskuse o zákazu náboženské diskriminace je příznačná pro problémy dnešní doby, která je dobou « velkého pokroku », ale i « dobou různých ohroženi člověka »310 ....
|
|
| |
|
|
Církevní právo Českobratrské církve evangelické
Pařenica, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
3.2 Závěr Každý člověk je nositelem náboženské svobody. Tradičně se náboženská svoboda dělí na dvě složky, první je svobodou mít své vlastní přesvědčení (forum internum) a druhá je svobodou projevit toto své přesvědčení navenek (forum externum). Aspektem vnitřní složky je i právo být bez náboženského přesvědčení. Právo mít vnitřní náboženské přesvědčení musí být chráněno bezpodmínečně a je zásadně neomezitelné. Projev náboženského přesvědčení navenek však může podléhat omezením, které si nezbytně žádá zachování veřejného pořádku a ochrana práv jiných. Náboženská svoboda úzce souvisí s jinými lidskými právy - zejména se svobodou projevu, svobodou shromažďovací a sdružovací, s právem na respektování soukromí a se zákazem diskriminace.229 V České republice je na ústavní rovině náboženská svoboda chráněna ustanoveními čl. 15 a čl. 16 Listiny základních práv a svobod,230 která je součástí ústavního pořádku České republiky, a další mezinárodní smlouvy týkající se základních práv a svobod.231 Ustanovení listiny provádějí zákony, zejména zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který nově blíže reguluje výkon 228 http://www.evangnet.cz/cce/seniorat/ochranovsky 229 http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda 230...
|
|
|
Členství v církvích a náboženských společnostech v České republice
Vojkůvková, Jana ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce)
Závěr Ve své práci mohu závěrem zhodnotit a říci, že Česká republika ctí a dodržuje demokratické principy a hodnoty střežené Listinou základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořadku. Naše republika je založena na principu laického státu a tím zaručuje stejný přístup na celém svém území vůči každému, ať již vyznává určité náboženství nebo je ateistou. V důsledku rostoucího multikulturalismu a s tím souvisejícím pohybem osob se stále více setkáváme s rozmanitými etablovanými náboženstvími. Na tento fakt musí stát reagovat a zaručit nejen svým občanům, ale i cizincům stejné náboženské svobody, tak jak to odpovídá moderním trendům všech vyspělých demokratických států. Zároveň se ovšem stát musí také v důsledku ochrany veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých bránit proti případnému ohrožení. Co se týče subjektů, které chtějí být státem registrovány, byl při splnění dalších podmínek snížen původní početní cenzus novým zákonem č. 3/2002 Sb. z 10.000 osob na pouhých 300 zletilých osob, čímž se otevřel prostor pro menší náboženské subjekty. Otázkou zůstává, nakolik je toto ustanovení v souladu se spolčovacím právem a zda je současné dvojstupňové hodnocení církví, přiznávající druhému stupňi zvláštní práva spravedlivé. Jednoznačně se musí také stanovit nástroj, který...
|
|
|
Vývoj státoprávního systému Byzantské říše
Mařík, Petr ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce)
99 Název diplomové práce: Vývoj státoprávního systému Byzantské říše Name of the diploma paper: Development of the state-law system of the Byzantine Empire Shrnutí: Tato diplomová práce pojednává o vývoji státoprávního uspořádání Byzantské říše v kontextu s četnými změnami podoby a rozsahu jejího území. Pozornost je zaměřena na základní moci ve státě, jimiž jsou především císař, armáda a církev. Nelze ovšem opomenout ani roli senátu, dém a civilní a vojenské aristokracie. Autor u těchto subjektů sleduje vývoj jejich vzájemných vztahů a proměn jejich postavení. V první kapitole je popsán územní vývoj a proměny zahraničně-politického postavení státu. Slouží především pro ilustraci faktu, že zahraničně-politické postavení říše bylo značně komplikované a změny území četné a zásadní. Z kapitoly vyplývá, že se značně měnilo i etnické složení společnosti. Důležité z hlediska zaměření této diplomové práce je, že tyto okolnosti kladly značné nároky na správu státu. Kapitola druhá se věnuje vývoji samotné správy státu se zvláštním zaměřením na okolnosti a příčiny vzniku a posléze opuštění themového systému. Dále se autor snaží najít souvislost úpadku a zániku říše se způsobem spravování státu. Ve třetí kapitole je blíže rozebrán nástupnický systém byzantských císařů se zaměřením na jeho nedostatky a z toho plynoucí...
|
|
|
Členství v církvích a náboženských společnostech v České republice
Knapová, Veronika ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Resumé Autor se zabývá otázkou členství ve všech církvích, které byly do konce roku 2007 v České republice registrované podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění. Autor zkoumá na základě platných církevněprávní předpisů postavení členů církví, a to z předem vybraných hledisek. Jimi jsou podmínky vzniku členství, příslušnost členů k církevním sborům, církevní práva a povinnosti se zaměřením na pravomoc v oblasti církevní samosprávy, členství plnoprávné a neplnoprávné, výkon církevního dohledu a církevními řády předvídané způsoby zániku členství v průběhu života členů. Závěrem práce autor obecně shrnuje společné znaky všem církvím v dané oblasti právní úpravy a uvádí přehled možností, s nimiž se lze, v rámci hledisek, ze kterých bylo členství v církvích nazíráno, uvnitř jednotlivých církví setkat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.