|
|
Určování času v geologických vědách
Valčíková, Marie ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce má rešerší charakter a pojednává o aspektech souvisejících s určováním času v geologických vědách. V širším pojetí lze práci rozdělit na dva větší celky. První část se zabývá popisem geologických věd, které jsou s určováním času přímo či nepřímo spojené, jako je historická geologie, stratigrafie, paleontologie, strukturní a sedimentární geologie. Dále je v rámci této části vymezen a charakterizován proces zaznamenávání geologické historie planety Země včetně specifikace geologické časové stupnice a historického náhledu na otázku vývoje určování času v propojení s problematikou určování stáří Země. Druhá část bakalářské práce se věnuje relativním a absolutním metodám, které se pro určování času v geologických vědách využívají. Jsou zde představeny dva hlavní zákony relativního datování, tj. zákon superpozice a zákon stejných zkamenělin. Radiometrické metody absolutního datování jsou stručně popsány a charakterizovány s ohledem na jejich aplikaci do geologické praxe, přičemž jejich výběr reflektuje kritérium nejčastějšího použití v geologii. Klíčová slova: čas, geologické vědy, stáří Země, relativní datování, absolutní datování
|
|
|
Systematika a paleoekologie svrchnokřídových rostlin klikovského souvrství v jižních Čechách
Heřmanová, Zuzana ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent) ; Halamski, Adam (oponent)
7 | Abstrakt Předkládaná práce se věnuje fosilním rostlinám klikovského souvrství. Souvrství strati- graficky odpovídající svrchnímu turonu až santonu,tvoří bazální a nejrozšířenější jednotku jihočeských pánví. Pochází z něho velké množství otisků listů, reproduktivních orgánů rostlin i bohatá pylová společenstva. V roce 2007 byly na lokalitě Zliv-Řídká Blana nalezeny výjimečně zachované zuhelnatělé plody, semena a květy, které jsou předběžně popsány v této práci. V pylových spektrech i mezi reproduktivními orgány převládají rostliny normapolového komplexu,jejichž systematické postavení je řešeno v předkládané práci.Jedním z výsledků studia je zjištění,že rody Budvaricarpus a Caryanthus,které náleží mezi rostliny normapolového komplexu,jsou blízce příbuzné recentnímu rodu Rhoiptelea, sesterské skupině dnešních Juglandaceae.V klikovském souvrství se také nacházejí vajíč- ka fosilního hmyzu, která jsou velikostí i tvarem snadno zaměnitelná za semena rostlin. Dva druhy revidované v této práci, Palaeoaldrovanda splendens a Knoblochia cretacea, byly původně mylně považované za pozůstatky krytosemenných rostlin.Oba druhy jsou v této práci interpretovány jako fosilní vajíčka hmyzu. Na základě znaků jako perforovaná stě- na i bazální a apikální výstupek se jeví nejpodobnější vajíčku dnešních skupin Lepidoptera a...
|
|
|
Rostlinné alkaloidy a jejich účinky na lidský organismus
Větrovská, Eva ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je obsahově zaměřena na problematiku rostlinných alkaloidů a podává obecný klasifikační přehled této skupiny látek na základě jejich chemické struktury a způsobu vzniku v rostlinném organismu. Obecně bakalářská práce vymezuje tři základní skupiny rostlinných alkaloidů, tj. pravé alkaloidy, protoalkaloidy a pseudoalkaloidy, které jsou dále detailně členěny a charakterizovány s důrazem na specifickou biosyntézu vybraných zástupců alkaloidů (včetně prezentace konkrétních biochemických schémat), na jejich výskyt, mechanismus účinku na lidský organismus, možnosti intoxikace a otravy, a jejich způsob využití v lékařství a lidovém léčitelství. Vybraní zástupci skupin alkaloidů jsou doplněny i o informace detailně popisující sociálně-kulturní aspekty spojené s těmito látkami, což je logicky propojené a navázané na oblast problematiky drogové závislosti. Součástí práce jsou obrazové přílohy, které dokládají příklady významných zástupců rostlin obsahujících popisované rostlinné alkaloidy. Klíčová slova: rostlinné alkaloidy, protoalkaloidy, pseudoalkaloidy, biosyntéza, intoxikace, drogová závislost, rostliny, houby
|
|
| |
|
|
Příměstské lokality města Bíliny - objekty terénní výuky botaniky a geologie.
Machová, Jitka ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá možnostmi využití lokalit v blízkém okolí města Bíliny pro pořádání terénní výuky přírodopisných oborů s důrazem na geologii a botaniku. Cílem práce je vytvořit základní přehled o možnostech terénní výuky v okolí města, ověřit existující zdroje informací o přírodovědných poměrech Bílinska, stručně je shrnout a na základě konfrontace informací ze zdrojů a přímých terénních zkušeností vybrat nejvhodnější lokality pro účely terénní výuky. Práce nejprve přehledně shrnuje základní přírodní poměry Bílinska od geologických poměrů, přes klimatické podmínky a základní botanické charakteristiky až po historický vývoj lidského osídlení a jeho dopady na krajinu. Následně je podrobně charakterizováno sedm lokalit v okolí města a v městě samotném, které jsou vybrány s ohledem na svoji vhodnost a názornost pro terénní výuku ve sledovaných oborech. Studované lokality odrážejí také různý typ prostředí od národní přírodní rezervace (Bořeň), přes lesoparky (Bezovka, Kyselka), parky (Zámecký park), centrum města až po rekultivovanou výsypku uhelného dolu Bílina a vlastní povrchový důl Bílina. Každá lokalita je lokalizována formou ortofotomapy včetně podrobné fotografické dokumentace. KLÍČOVÁ SLOVA: terénní výuka, botanika, geologie, Bílina, Česká republika
|
|
|
Vliv těžby černého uhlí na krajinu oblasti Kladenska a Rakovnicka
Krausová, Jana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Kladno, město uhlí a oceli, Kladensko, ozdobené haldami, dnes už bývalých dolů a oceláren. Takové bylo a stále přetrvává národní povědomí o Kladnu. I proto se práce zabývá vlivem těžby černého uhlí na krajinu Kladenska. Sleduje vývoj přírodních poměrů, které daly vzniknout slojím černého uhlí v kladenské pánvi. Ukazuje historií těžby uhlí od jejích počátků, přes intenzivní rozvoj dolování během dvou set let 19. a 20. století, až po ukončení těžby. Rozvoj těžby uhlí doprovázelo založení dalších průmyslových podniků, především hutí. Práce hodnotí vliv těžební činnosti na historii Kladna a okolí, na růst obyvatelstva a řešení problémů obyvatel a města. Dále přibližuje stav krajiny po ukončení těžby, řešení následků leckdy hrubých zásahů do přírody a projevů těžby na povrch krajiny. Výrazným pozůstatkem po těžbě jsou haldy, práce popisuje jejich stav a věnuje se způsobům dalšího využívání, jejich úpravám a uvažovaným rekultivacím, s ohledem na aspekty, které při stanovování postupů musí být brány v úvahu tak, aby byly přijatelné pro přírodu, ekonomické zhodnocení a byly také přijaty lidmi, žijícími na Kladensku. Klíčová slova: černé uhlí, Kladensko, doly, průmysl, krajina, rekultivace
|
|
|
Přírodovědná a kulturní charakteristika regionu Jizerské hory.
Zrůstová, Klára ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Práce souhrnným způsobem zaznamenává veškeré dosavadní poznatky o Jizerských horách. První část se zaměřuje na podobu místní přírody, výskyt živočišných i rostlinných druhů atd., jednotlivé kapitoly se věnují geologii, klimatu, fauně, floře a vodstvu Jizerských hor. Práce dále podrobně zpracovává historický vývoj osídlení hor od příchodu nejstarších obyvatel až do současnosti a zmíněno je i téma lesnictví a sklářství v tomto regionu. Na území Jizerských hor, jakožto součásti Sudet, tvořili Němci významné procento populace, problematika jejich odsunu z této oblasti je proto také důležitou součástí práce. Na příkladu vybraných zaniklých vesnic a částečně zaniklých osad je poukázáno na to, jak konec druhé světové války a následné vysídlení obyvatelstva z pohraničních oblastí zasáhlo do celkového konceptu krajiny. Jsou zde zachyceny i statistické údaje počtu obyvatel a počtu domů v jednotlivých vesnicích. Nedílnou součástí práce je i vylíčení současné podoby hor, zaznamenán je stavební vývoj od 50. let, ekologické katastrofy, nastíněna je problematika exploatace a znečištění Jizerských lesů, zahrnuta je i kapitola o turistickém ruchu, který v Jizerských horách hraje významnou roli. Při zpracování této práce byly použity materiály nejen ze státních okresních archivů v Jablonci nad Nisou a v Liberci, ale...
|
|
|
Pojem evoluce a jeho vnímání u žáků základních a středních škol
Müllerová, Lucie ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Diplomová magisterská práce se zabývá pojetím evoluční tématiky ve školách a v učebnicích. Představuje školské systémy a kurikulární dokumenty Anglie, Skotska a České republiky, na základě kterých byla v těchto státech provedena analýza učebnic biologie, jež byla zaměřena na evoluční tématiku. Celkem bylo ve výzkumu zahrnuto 62 učebnic od 27 různých nakladatelů. Komparativní SWOT analýza těchto učebnic ukázala, že v Anglii, Skotsku a v České republice se zásadně odlišuje podání celého předmětu biologie, což se samozřejmě odráží i při interpretaci studované evoluční problematiky. V důsledku toho byl v České republice proveden dotazníkový průzkum, který mapuje vědomosti a osobní názory žáků druhého stupně základních škol, víceletých gymnázií a čtyřletých gymnázií. Výzkumu se zúčastnilo celkem 586 žáků. Bylo zjištěno, že v kontextu s evolučními procesy žákům dělají problémy i běžně používané biologické, resp. evoluční pojmy (tj. např. přizpůsobení organismů, vývoj organismů) a na druhou stranu někteří z nich dokáží bez problému definovat i složitější evoluční témata (např. neodarwinismus). Osobní názory žáku na problematiku evoluce jsou poměrně rozmanité. Někteří se o danou oblast vůbec nezajímají, jiní mají k evoluční tématice mnoho otázek. Některé dotazy jsou oprávněné, jiné vyplývají v podstatě z...
|
|
|
Rostlinné hormony
Petrlíková, Tatiana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl srozumitelným způsobem přiblížit problematiku rostlinných hormonů. A to nejen studentům vysokých škol, ale také pedagogům a studentům čtyřletých a víceletých gymnázií, popř. i žákům na základních školách. Důraz je kladen především na teoretické poznatky o fytohormonech s návazností na možnosti jejich následného využití v praxi, např. v zemědělství. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teorií. V jednotlivých kapitolách jsou podrobně popsány skupiny fytohormonů. Cesta k jejich objevu, vlastnosti, podmíněné jejich chemickou strukturou, metabolizmus v rostlinách a následně jejich fyziologické účinky. Právě poznání daných vlastností nás může přivést k pochopení významu a dosud skrytého potenciálu fytohormonů. Druhá část předkládané bakalářské se zaměřuje na implementaci problematiky fytohormonů do praktické výuky s ohledem na učivo na základních a středních školách. Jelikož jsou to právě současní studenti, kteří se budou podílet na ovlivňování vývoje životního prostředí, je velmi důležité jim zajistit dostatečné množství poznatků o problematice rostlinných hormonů a současně je dokázat srozumitelným způsobem zprostředkovat. Studenti, popř. žáci základních škol se s pojmem "fytohormony" v běžné výuce často nesetkávají. Z tohoto důvodu je možné...
|
|
|
Pohyby rostlin
Vágnerová, Kateřina ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je rešeršního typu a je tematicky zaměřena na pohyby rostlin. Práce se dělí na dva základní celky. První z nich se podrobně zaměřuje na teoretické poznatky o pohybech rostlin získané z české a zahraniční literatury. Pohyby rostlin jsou v ní rozděleny na pasivní a aktivní a jsou detailně popsány. Pasivní pohyby jsou dále děleny podle druhu působícího činitele. Aktivní pohyby se dále dělí na fyzikální a vitální podle toho, zda je mohou vykonávat živé nebo odumřelé části rostlin. V druhé části jsou vypracované návrhy praktických úloh a jejich ověření v praxi souvisejících s tématem pohybů rostlin. Součástí druhé části jsou také výukové prezentace pro žáky středních škol a pro odborné semináře v rámci výuky na gymnáziích.
|
host ::
RSS.